
Kudrnáč, modré lusky, zelené hrášky; tipy k výsevu hrachu
26. 3. 2021Z luskové zeleniny pěstujeme na zahradách nejčastěji hrách setý dřeňový. Jeho semena sklízíme a vylupujeme z lusků v době, kdy jsou zelená, šťavnatá a sladká.
Kdyby nebylo Kolumba, možná bychom neměli fazole. Ale pravděpodobně by se dříve či později našel někdo, kdo by se na tu cestu vydal. A fazole by dovezl. Nebo spíše fazoly.
Nejznámější je fazol obecný, další je mnohokvětý či šarlatový a třetí z těch známých fazol měsíční.
Než začneme řešit tuhle otázku, uveďme si, že fazol je teplomilná zelenina, nesnáší mrazíky, klíčí v půdě teplejší 10 °C. Má velká semena, v jednom gramu je jich maximálně pět. Což znamená, že se dobře seje.
Doba setí fazolí přichází podle aktuálního počasí a nadmořské výšky zhruba od poloviny dubna. Výsevy ohrožují pozdní mrazíky. Tam, kde bývají časté, sejeme až po začátku května.
A který fazol tedy vysít? Keříčkový, nebo tyčkový? Podle toho, pro jaké využití chceme fazoly pěstovat. Pokud plánujeme sklizeň více lusků najednou třeba na nakládání do nálevu nebo na mražení) budou pro nás lepší fazole keříčkové. Když chceme sklízet průběžně menší množství z jedné rostliny, sejeme rostliny popínavé.
Jak tyčkové, tak i keříčkové fazole můžeme mít v pestrých barvách. Žluté, zelené, fialové, žíhané.
Podle čeho vybrat barvu? Žluté lusky jsou prý křehčí než ty zelené, barevné se po tepelné úpravě stávají spíše šedivými, než výrazně barevnými.
Spíše bychom se měli věnovat tvaru lusků a tomu, jestli neobsahují již v mladém stavu vlákna v luscích. Vysejme si jich více a pak zkusme zlomit lusk v době, kdy už vypadá vhodný ke sklizni. A pak bez ohledu na barvu berme do dalších let ty, které jdou zlomit snadno a nemají v lusku na jídlo nepříjemná vlákna.
Fazol keříčkový se seje do hloubky asi 5 cm, po třech až pěti semenech do hnízda. V řádku asi 20–30 cm, mezi řádky, 30–40 cm. Keříčkové fazole jsou plodné, najednou sklízíme i více než deset pěkných lusků z rostliny. Aby pod tou tíhou neklesaly k zemi, nešpinily se od ní, můžeme ke keříkům v hnízdě píchnout kolík, ke kterému je vyvážeme. Sklízíme lusky ve stavu, kdy semínka uvnitř jsou sotva vyvinutá, nebo v mléčně voskové zralosti.
Když lusky včas sklidíme, vykvetou a zaplodí ještě minimálně jednou. Když naopak necháme lusky zrát na semeno, už dál nepokvetou. I tento typ rostlin pak vítá oporu.
Fazoly nemají nijak hluboký ani objemný kořenový systém, potřebují proto v době sucha pořádně zalít. Opakovaně v jednom dni, tak aby se voda dostala až do hloubky 10–15 cm. Další zálivka přichází v úvahu po dvou až třech týdnech. Mezitím keříky nebo pnoucí se rostliny jednou či dvakrát okopeme.
Fazol tyčkový sejeme v řádku stejně jako keříčkový. Mezi řádky necháme vzdálenost minimálně 60 cm. Lépe se sklízejí, když je k nim volný přístup. I tento fazol musíme podpořit. Musí mít po čem se pnout. Došplhá do několika metrů, ale nemusí mít oporu tak vysokou.
Když se dostanou rostliny až nahoru, klidně se sklopí a budou ovíjet rostliny ve svém okolí. U pnoucích fazolí neplatí, že když nasadí na semeno, přestávají kvést. Tyto kvetou a lusky nasazují až do prvních mrazíků.
Fazole jsou prospěšné nám majitelům půdy, ve které rostou. Nejen tím, že přinášejí do půdy organickou hmotu kořenů, ale zejména tím, že na těchto kořenech se v příznivých podmínkách zabydlují hlízkové bakterie, které produkují dusík pro potřeby rostlin a jeho přebytek pak i rostlinám a dalším organismům v okolí kořenů.
Fazoly jsou významnou luštěninou. Poskytují jak lusky zelené (žluté, barevné), sklízené v nezralém stavu, tak lusky suché a suchá semena na vaření.
Odrůda Rocco se sklízí ve voskově mléčné zralosti. Může se jíst syrová nebo jen spařená podobně jako bob zahradní, foto I. Dvořák
Právě suchý lusk – oplodí fazolu – je léčivkou. Obsahuje látky, které snižují či upravují hladinu cukru v krvi, působí diureticky, podporují léčbu některých kožních problémů i revmatismu. Vesměs se používá odvar, spíše však v kombinaci s dalšími léčivkami.
Mouka ze semen se používala na horké obklady při svědivých a mokvavých ekzémech. Syrová semena jsou nejedlá až jedovatá. Odrůda Rooco se prakticky jako jediná v Česku doporučuje k jídlu v mléčně voskové zralosti, po blanšírování.
Foto autor a J. Nováková
Přes celé léto vzniká na zahradě a v domácnosti dostatek odpadů využitelných pro kompostování. Dostatečné provzdušnění obstarají hrubší organické odpady přimíchané ve vhodném poměru do kompostované hmoty (nastříhané či drcené větvičky ap.).