Fazoly pěstované v zahradě mohou překvapit rozmanitým využitím v kuchyni, ať už ty čerstvé, konzervované nebo uchované jako suché fazole.
Výběr pro zahradní výsev můžeme přizpůsobit záměru využít suchá zrna, zelené lusky i oboje. Stejně tak můžeme jako kritérium vybrat způsob růstu fazolu. Následující odrůdy nemusí být aktuálně v každoroční nabídce obchodů, jejich charakteristika však může pomoci i při výběru novinek na trhu s osivy, které v článku nejsou uvedeny.
K mání bývá i směs osiva; barva semen odpovídá barvě lusků rostliny, která ze semínka vyroste.
Má rychlejší nástup do plodnosti a poskytne vyšší koncentrovanou úrodu v kratším časovém období. Vzhledem ke kratší vegetační době netrpí tak výrazně chorobami a škůdci. Zabere však na zahradě více místa. Chcete-li sklízet fazolky dlouhou dobu, je třeba vysévat semena v třítýdenních intervalech.
Je jednou z nejjemnějších francouzských odrůd. Francouzi jsou gurmáni, kteří fazolky milují a pěstují jich desítky odrůd. Jméno Gusty se stalo synonym výborné chuti. Jemný zelenoluský fazol s velice štíhlými a křehkými lusky bez pergamenové membrány stačí podusit na másle a jemně osolit. Chuť můžeme zakulatit špetkou muškátového oříšku a několika kapkami citronu. Rostlina je pevná, vzpřímeně rostoucí s vysokou násadou plodů.
Jemné lusky odrůdy Gusty patří k lahůdkám francouzské kuchyně;, stačí podusit na másle a osolit….
Osvědčená odrůda s jemnými lusky středně zelené barvy. Dosahují délky 10–12 cm, jsou mírně prohnuté, na průřezu kruhovité, bez vlákna a pergamenu. Zrno je bílé, menší. Středně raná odrůda vhodná pro postupný sběr je určena na přímý konzum, ale výborná i na konzervování a mražení. Průměrný výnos je 140–160 kg /100 m².
Lusky odrůdy Maxidor dorůstají délky 10 až 12 cm
Středně pozdní odrůda (vegetační doba 70–75 dnů) keříčkového typu, vyššího vzrůstu (40–45 cm), bez úponků. Lusk je dlouhý 10–12 cm, jemný (0,8 cm), středně zelené barvy, bez vlákna a pergamenu, na průřezu kruhovitý. Odrůda vykazuje odolnost k antraknóze fazolu.
Středně raná odrůda keříčkového typu, 30–40 cm vysoká, vzpřímeného vzrůstu. List je tmavě zelený, menší, špičatý. Lusk je žlutý, mírně prohnutý, dlouhý 10–12 cm, bez vlákna, na průřezu oválný. Zrno je bílé, drobné.
Středně raná odrůda keříčkového typu Rias
Pro malé zahrádky je tyčkový fazol řešením, jak zvětšit plochu pěstování o třetí – výškový – rozměr. Do plodnosti vstupují tyčkové fazoly později. Při pravidelné sklizni mladých lusků přinášejí úrodu průběžně až do podzimu. Vyžaduje více pěstitelské energie a samozřejmě i opory. Na oplátku se odvděčí stínem v horkých letních dnech a mimo funkce užitkové plní i tu dekorativní.
K osvědčeným patří odrůdy typu Supermarconi. Jedná se o výnosný a chutný tyčkový zahradní fazol původem z Itálie. Odrůdy mají plochý, široký lusk dorůstající velikosti až 22 cm. Jsou určeny na přímý konzum, jejich lusky můžete i konzervovat. A když vám přerostou, jsou výborné ke sklizni jako suché fazole.
Má krásný zelený lusk. Semena jsou bílé barvy a ploše oválného tvaru.
Žlutá odrůda pozdního, tyčkového žlutoluského fazolu. Ploché lusky nesou rovněž zploštělá a černá semena. Odrůda je vhodná ke sklizni mladých lusků i na suchá semena.
Fialová specialita mezi tyčkovými fazoly. Středně raná odrůda má lusky 14–18 cm dlouhé, kulaté na průřezu. Semeno je bílé a rovněž kulaté. Kdo jednou ochutnal fialové fazole, rád se k nim bude vracet. Vynikají skutečně jemnou a delikátní chutí. Rádi jim odpustíte i to, že po uvaření ztratí barvu a od těch zelených se liší jen minimálně.
Odrůda je tu pro ty, kteří mají rádi fazolovou polévku s velkými, strakatými fazolemi. Je to pnoucí pozdní odrůda s dobrým výnosem, zdravotním stavem a velmi dobrou kvalitou semen. Lusky jsou dlouhé, na povrchu s četnými červenofialovými skvrnami, na lodyze vysoko nasazené. Semena jsou velká, ledvinkového tvaru a hnědofialového zabarvení.
Foto archiv autora
Fazoly se liší barvou i tvarem lusků: Jsou zelené, žluté, fialové, v řezu kulaté, ploché. Rovněž různé barvy zrn zpestřují užití plodiny.
Kromě dalších příjemných zážitků nám květen umožňuje začít s pěstováním různých zelenin od výsevu až po sklizeň na jednom stanovišti.
Hrách pochází ze severozápadní Asie, z oblastí Indie, Pákistánu a Afganistánu. Odtud se rozšířil do Evropy a brzy po objevení Ameriky si jej první kolonisté odvezli s sebou.
Mít čerstvý hrášek co možná nejdéle, to je pro zahrádkáře optimální cíl. Opakované výsevy v 10–14denních intervalech však nebývají spolehlivým řešením.
Správná sklizňová zralost nastává zpravidla při snadné odlučitelnosti stopky od větévky. Jsou však odrůdy u kterých to neplatí, potom se hodnotí ostatní znaky: barva jadérek, vybarvení slupky a i větší propad plodů za bezvětří.
