Domů » Zahrada » Zelenina a byliny » Listová » Zelenina pro pěstitele, který má málo času: tykve, špenát a další

Zelenina pro pěstitele, který má málo času: tykve, špenát a další

Připomeňme si, že zelenina potřebuje především dobře zrytou, prohnojenou a během vegetace obdělávanou půdu. Tedy bez půdního škraloupu a bez plevele na záhoně i kolem něj. Včasným odplevelováním omezíme množství plevelných semen v půdě. Průběžně omezujeme i šíření chorob a škůdců.

Dbáme, aby půda:

1. Měla správnou vlhkost.
2. Byla bez plevelů.
3. Zůstala zdravá.
4. Byla ošetřována včas.
5. Neobsahovala pesticidy a dusičnany.

Čím lépe půdu odplevelíme a připravíme, tím méně času budeme potřebovat později; foto Pixabay

Co pěstovat a čemu se vyhnout?

Pěstování plodin plánujeme nejen s ohledem na své omezené časové možnosti, ale i na charakter pozemku.

Při výběru plodin se můžeme inspirovat u sousedů. Obvyklý sortiment zeleniny pěstované na záhonech bývá úzký. Týká se zhruba deseti druhů.

Literatura však popisuje přes sto druhů, které se na tuzemských záhonech či polích pěstovaly ještě do poloviny minulého století. Stojí za to seznámit se s pozapomenutými druhy a vyzkoušet je. Podobně se může vyplatit i výběr odrůd jednotlivých druhů zeleniny.

Podmínky, se kterými je dobré počítat

Pozemky a jejich vlastnosti se liší. Čas nám uspoří, když si ujasníme, co máme k dispozici. Nejspíš to bude jedna z následujících charakteristik:

• Běžné složení půdy, obvyklá vlhkost, záhony nechráněné před větrem.
• Pozemek je ze severu chráněný budovou; vystavený slunci, proto spíše sušší a méně na něm fouká.
• Pozemek je na severní straně budovy; proto má chladnější klima, je vlhčí a má méně světla.
• Půda je velmi špatná. Pokud je písčitá, rychle se vysušuje. Jílovitá se po dešti rychle rozbahní, sluníčko ji rychle vysuší, je pak velmi suchá a ztvrdlá na kámen.
• Půda může být také devastovaná, což se stává u novostaveb; v půdě jsou zbytky stavebních materiálů a stavební chemie.
• Čím vyšší nadmořská výška, tím nižší teplota a vyšší srážky. Pěstební podmínky tam však bývají hodně specifické, pokud je pozemek u potoka nebo jiné vodní plochy.

Jakou zeleninu pěstovat, aby péče zabrala méně času

Na záhon vybíráme zeleninu, která:

Vybranou zeleninu můžeme vysadit k zahradní opoře nebo stavbě. Tím jí zajistíme místo s vyšší teplotou i vzdušnost.

1. Dobře snáší půdní a klimatické podmínky.
2. Hluboko koření, proto si dokáže získat vodu z větší hloubky a není nutné stále zalévat.
3. Pokud koření mělce, má raději sucho než mokro.
4. Sází se na větší vzdálenosti, proto je možné ji pohodlně a rychle okopat.
5. Má vzdušnou strukturu, která lépe odolává chorobám a škůdcům.

Jaké zelenině se vyhnout kvůli časově náročné péči

• Vyžaduje častou a pravidelnou zálivku.
• Potřebuje skleník nebo pařeniště.
• Rychle zarůstá plevelem, protože má dlouhou vegetační dobu a úzký spon.
• Při polehnutí brzy hnije.
• Výrazně trpí chorobami a škůdci.

Kterým druhům zeleniny stačí věnovat méně času

Ostatní plodová zelenina (rajčata, okurky a papriky) mají velké nároky na teplo a vodu.

Tykve

Rostou ve velkém sponu, koření hluboko a nic moc je neohrožuje. V zásadě jsou soběstačné. Navíc se sejí nebo sázejí až po 15. květnu, takže se vyhneme jarním plevelům a rozbahněnému dubnu. Dobře se sklízejí i skladují. Jsou oblíbené i kvůli své rozmanitosti.

Tykve udělají radost každému

Špenát

Ze špenátové zeleniny je třeba zmínit tři druhy, ale každý je určen pro jiné podmínky.

Obyčejný špenát setý je rychlá jarní plodina. Vyséváme ho již v polovině března, aby vyrostl rychleji než plevele. Postačí mu k tomu jarní vláha. O nic se nemusíme starat s výjimkou dostatečně rychlé sklizně. Pokud ji nestihneme, špenát nejdříve napadnou mšice a pak rychle vykvete.

Velmi zajímavou špenátovou zeleninou je novozélandský špenát (čtyřboč). Je to teplomilná poléhavá rostlina a hlavně dosti odolná k suchu. Hodí se na suchá a slunná stanoviště, tedy tam, kde se jiným rostlinám nedaří a tím tato suchá stanoviště zužitkujeme. Může se jednat například o zavezené hromady kamenů nebo stavební suti.

Na normálně vlhkých půdách s dostatkem slunečního svitu zase dobře roste mangold. Je to blízce příbuzný řepy, ale sklízíme jeho listy a řapíky. Výhodou je, že máme k dispozici špenátovou zeleninu v létě, tj. v době, kdy normální špenát není. Listy sklízíme průběžně od května až do zámrazu. Řapíky je možno upravit jako chřest.

Salát římský

Z listové zeleniny je třeba vyzdvihnout salát římský. Má větší spon, dobře se ošetřuje a není náchylný k letnímu vykvétání. Má rád větší závlahové dávky a delší intervaly mezi zálivkami.

Křen a rebarbora

Ve stinných a vlhkých místech zahrady se dobře uplatní dvě velké rostliny. Jsou to křen a rebarbora. Obě rostliny jsou dlouhodobými kulturami a v podstatě nevyžadují žádnou péči. Křen je všeobecně známá kořeninová rostlina. Rebarbora nám poskytuje řapíky, které se využívají na marmelády, vaří se podobně jako chřest a třeba Angličané z ní dělají svůj slavný rebarborový koláč.

Cibule a česnek

Z cibulových zelenin je vhodné na suchá stanoviště doporučit především ozimý česnek. Z cibulí je dobré zasadit cibuli šalotku a cibuli zimní. Obě cibule je možné sklízet na zeleno a hned ji využít v kuchyni.

Kořeninová zelenina

Na velmi suchých půdách pak s minimem námahy vypěstujeme kořeninovou zeleninu, ze které sklízíme nať. Rostliny budou sice malé, ale o to více aromatické.

Také ředkvičkám se pěstitel může věnovat jen krátce, než vyklíčí a vyrostou

Druhy, které při pěstování vyžadují méně času

Pokud bychom měli nabídnout přehled druhů s minimálními nároky na pěstitelskou péči,  pak tento:

cibule šalotka, cibule zimní, česnek, pažitka, kopr, pelyněk estragon, libeček, majoránka, řepa červená, mrkev, pastinák, petržel, ředkev, ředkvička, černý kořen, salát římský, polníček kozlíček, fazol zahradní – keříčkový, hrách, tykev velkoplodá, cuketa, mangold, rebarbora, špenát.

Související články

biozahrada hluboké rytí kypření půdy kypřič plecí rámeček ploskořez podzim půda žížaly

Rýt, či nerýt půdu? Záleží na tom, kolik života v ní je

16. 10. 2021

K základu správné péče o půdu patří celosezonní kypření a podzimní rytí. Bez provzdušnění a organické hmoty by nefungoval koloběh živin.

číst více

antraknóza cukety kačenky padlí patisony tykve virózy

Letní tykve cukety, patisony a kačenky sklízíme mladé, křehké

14. 6. 2020

Připomeňme si, že při pravidelném sběru plodů rostlina stále kvete a plodí. Jde o typickou vlastnost skupiny letních tykví.

číst více

duben organické hnojení výsadba brambor

Bramborám svědčí provzdušněná půda s dostatkem živin

16. 4. 2020

Od poloviny dubna se v teplejších oblastech začíná na humózních půdách s výsadbou narašených a předklíčených hlíz brambor.

číst více

inkrustovaná semena okurky předpěstování příprava půdy rotavátor sazenice setí na vodu teplota

Jak správně pěstovat okurky a proč na jaře půdu jen pohrabat

25. 3. 2020

Většina zahrádkářů má svůj způsob setí okurek, a pokud jim vychází, není třeba jej měnit. Ale jsou i tací, kterým se nedaří. Mají prostě smůlu, což je v přírodě i na zahrádce normální.

číst více