Zdraví ze záhonu: Které prvky čerpáme ze zeleniny

5. 11. 2022

Potřebujeme jich miligramy nebo jen zlomky miligramů, ale pro život jsou nezbytné. Prvky, které lidskému tělu poskytuje i zelenina.

Právě podle toho, kolik těchto minerálních látek potřebuje lidský organismus, třídí odborníci prvky do tří skupin:

  • Ty, které nazývají makrobiogenní, fungují v našem těle ve stovkách miligramů. Patří k nim sodík (Na), draslík (K), vápník (Ca), hořčík (Mg), fosfor (P), chlor (Cl) a síra (S).
  • V desítkách a jednotkách miligramů potřebujeme v těle prvky ze skupiny oligobiogenních – železo (Fe), měď (Cu), zinek (Zn), mangan (Mn), křemík (Si), lithium (Li).
  • Jako mikrobiogenní se označují prvky přítomné v těle ve zlomcích miligramů. Například kobalt (Co), molybden (Mo), jod (I), fluor (F), selen (Se), nikl (Ni), chrom (Cr), vanad (V).

Připomeňme si, čím jsou pro lidský organismus důležité prvky oligo- a mikrobiogenní a které druhy zeleniny obsahují tyto příznivě působící látky.

Železo: pór, celer, špenát, petržel, kedluben

Železo (Fe) je nepostradatelný prvek pro tvorbu červeného krevního barviva (hemoglobinu), které přenáší kyslík z plic do tkání celého organismu. Tento prvek je v naší stravě často nedostatkový.

Prvky ze zeleniny: železo ze špenátu

Významnější obsah železa obsahuje například špenát

  • Bezmála čtvrtinu potřebného množství železa poskytuje organismu ovoce a zelenina. Dobrá využitelnost železa z potravy je ovlivněna přítomností vitaminu C.
  • Kdo jí dostatek ovoce a zeleniny bohaté na vitamin C, usnadňuje tělu vstřebávat i to železo, které pochází z jiných potravin.

Významnější obsah železa je například v póru, celeru, špenátu, petrželi nebo kedlubně.

Měď: zelený hrášek, paprika, špenát

Měď (Cu) se podílí na tvorbě krve a enzymů buněčného dýchání, je ale důležitá také pro tvorbu pigmentů a vlasů. Hlavním zdrojem mědi jsou potraviny živočišného původu, ale i zelenina dodává organismu nezanedbatelné množství prvku.

Významnější obsah mědi má například. zelený hrášek, paprika a špenát. Deficit mědi v lidském organismu se vyskytuje ojediněle.

Zinek: luštěniny, pór, dýňová semena

Zinek (Zn) se nachází téměř v celém lidském těle, nejvíce pak v očních tkáních, ve slinivce břišní, kostech a v mužských pohlavních orgánech. Jeho zdrojem je maso, vejce, kvasnice, luštěniny, ořechy, zrniny aj. Ze zeleniny lze jmenovat např. pór, ale i dýňová semena.

Zinek je součástí mnoha enzymů a podílí se na metabolismu bílkovin a tuků, podporuje tvorbu inzulinu a má příznivý vliv na prostatu, ale také na pohyblivost spermií. Zinek zvyšuje obranyschopnost organismu a ovlivňuje činnost mozku.

Mezi nezbytnými prvky, které potřebuje lidské tělo je také zinek obsažený dýňových semenech

Dýňová semena jsou zdrojem zinku

Nedostatek zinku je problematický, neboť dochází k negativnímu ovlivnění výše uvedených funkcí.

Ve větším množství se však zinek stává škodlivým (například při neuváženém nadměrném požívání zinkových přípravků nebo potravin ze zinkových konzerv).

Mangan: luštěniny, listová zelenina

Mangan (Mn) se podílí na krvetvorbě, ovlivňuje funkci nervového systému, je nepostradatelným prvkem pro správnou mineralizaci kostí a činnost hypofýzypohlavních žláz.

Asi polovinu potřeby tohoto prvku kryjí potraviny rostlinného původu jako jsou například luštěniny, obiloviny, ořechy, některé druhy ovoce a zeleniny (např. listová zelenina). Deficit tohoto prvku v lidském organismu se prakticky nevyskytuje.

Křemík: chřest, zelené fazolové lusky, salát, petržel, pór, ředkvička

Křemík (Si) je pro lidský organismus nepostradatelný prvek. Tělo jej dobře vstřebává ve formě kyseliny křemičité. Účastní se tvorby kostí (podporuje ukládání vápníku), je nezbytný pro správnou funkci vaziv, podílí se také na obranyschopnosti organismu. Jeho vydatným zdrojem je potrava rostlinného původu.

Křemík obsahují i kopřivy

Kopřivy obsahují velké množství křemíku

Ze zeleniny mají významnější obsah křemíku např. chřest, zelené fazolové lusky, salát, petržel, pór a ředkvička. Zajímavým zdrojem křemíku může být planě rostoucí kopřiva, kterou lze kulinářsky zajímavě upravovat.

Lithium: kardy, červená řepa

Lithium (Li) se podílí na enzymatických funkcích metabolismu. Organismus je jím zásobován z různých potravinových zdrojů, ze zeleniny jsou to mj. kardy, červená řepa aj.

Kobalt: listová zelenina, červená řepa

Kobalt (Co) je obsažen ve vitaminu B12 (kobalamin). Podílí se na tvorbě krve. Vedle potravin živočišného původu jsou jeho zdrojem také některé druhy zeleniny (listová zelenina, červená řepa).

Vitamin B12 obsahuje kobalt. Zdrojem je například červená řepa.

Vitamin B12 obsahuje kobalt a lze ho doplňovat třeba z červené řepy

Molybden: luštěniny, listová zelenina

Molybden (Mo) je součástí oxidačně-redukčních enzymatických reakcí v lidském těle. Podílí se na metabolismu železa a ovlivňuje ukládání fluoru (a tím také pevnost kostí). Snižuje koncentraci kyseliny močové v těle a tím působí preventivně proti dně. Příznivě působí také na imunitu organismu. Zdrojem molybdenu jsou např. luštěniny, ale také mléčné výrobky, ryby, celozrnné obiloviny, ovoce a zelenina (např. listová).

Fluor: V zelenině je ho málo

Fluor (F) je v lidském těle obsažen ve formě fluoridů, nachází se téměř výhradně v kostech a zubech. Tento stopový prvek se podílí na pevnosti kostí a zubní skloviny, podporuje ale také tvorbu svalů, vazů a kůže. Zelenina obsahuje pouze stopy tohoto prvku, proto je méně významným zdrojem fluoru v lidské výživě.

Selen: chřest, česnek, cibule, pór, kapusta, mrkev

Selen (Se) chrání organismus před volnými radikály, patří tedy do skupiny látek, které se označují jako antioxidanty. Posiluje imunitní systém člověka a chrání proti bakteriálním a virovým infekcím. U tohoto prvku se předpokládá protirakovinný účinek a vliv na zpomalení stárnutí. Prospěšnost selenu pro lidský organismus je umocněna dostatečným přísunem vitamínu E.

Ze zeleninových druhů, které obsahují významnější množství selenu lze jmenovat například chřest, česnek, cibuli, pór, kapustu a mrkev.

Řez zeleného chřestu

Chřest, zdroj selenu i chromu; foto Shutterstock

Nikl: luštěniny, zelené části rostlin

Nikl (Ni) je součástí enzymů metabolismu, stabilizuje krvácivost, posiluje funkci například inzulinu, podporuje funkci železa aj.

Jeho zdrojem jsou luštěniny, ořechy, je obsažen také v zelených částech rostlin. U některých osob se vyskytuje alergie na nikl. V takovém případě je třeba se vyhýbat zvýšenému kontaktu předmětů obsahujících nikl, ale i konzervovaným potravinám v kovových obalech s obsahem niklu.

Chrom: chřest

Chrom (Cr) ovlivňuje vstřebávání sacharidů a tuků a stimuluje účinek inzulinu. Ve větším množství je obsažen např. v chřestu.

Vanad

Vanad (V) se nachází v lidském těle ve stopových množstvích. Účastní se metabolismu cholesterolu, ve větším množství však může být pro člověka škodlivý.

Zdroj: Autor pracuje jako pedagog a výzkumník v oboru zelinářství.

Foto autor a Shutterstock

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

25. 4. 2024

Výsevy a zeleninová zahrada ve vyšších polohách koncem dubna

I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x