Domů » Zahrada » Zelenina a byliny » Listová » Šrucha zelná: historická zelenina na salát, špenát i do polévky
Šrucha zelná: historická zelenina na salát, špenát i do polévky
23. 4. 2021
Do Evropy se šrucha dostala z Egypta. Pěstuje se v teplejších oblastech kontinentu. Původ druhu se připisuje severní Africe i Asii. Šrucha patří mezi nejstarší známou zeleninu.
Z plazivého plevele (Portulaca silvestris), rostoucího v suchých letech na i na neatraktivních místech – ve spárách v betonu, asfaltu, na cestičkách mezi záhony, mezi dlažbou – by dnes nikdo asi salát nechtěl. V minulosti nebyli lidé tak úzkostliví. Když byl hlad, jedlo se téměř všechno.

Šrucha zelná nebo také setá
Někde v minulosti se poněkud změnil genetický kód této rostliny. Šrucha narostla do výšky, chuť se zjemnila. Člověk si jí začal více všímat, začal ji pěstovat, a proto jí dal přízvisko setá. Tedy šrucha zelná, setá – Portulaca oleracea či sativa.
Je tedy vystoupavá až vzpřímená, má větší oválné, dužnaté listy. Květ je bělavý, žlutý, ale i červený, drobný, nenápadný. Vedle sebe bývají dva až tři kvítky. Z nich se vyvíjí velmi drobné černé lesklé semeno. Rostlina dle doby výsevu kvete od června do září.
Se šruchou jsem se po dlouhé době setkal na jarních trzích v Praze na náměstí Jiřího z Poděbrad, ochutnal jsem ji zhruba po patnácti letech (předtím v době, kdy jsem ji pěstoval v botanické zahradě zemědělské školy v Táboře).
Chuť je podle mě jemná, univerzálně zeleninová, trochu jako salát. Literatura říká, že je neutrální, pro někoho osvěžující, mírně aromatická, u méně zalévaných rostlin a blíže k létu, tedy k době kvetení, i slabě natrpklá.
Nejlepší je z časných výsevů
Nenáročnost pěstování jí dává budoucnost. Lze ji pěstovat v truhlíku za oknem, na balkoně, v zahrádce. Nejlepší chuť má v době, kdy ještě nekvete, tedy z časných výsevů, nebo z výsevů pozdních. Cenná je obsahem vitaminů C a A, rostlinných bílkovin, minerálních látek, sacharidů.
- Pomáhá proti nadýmání, ledvinovým potížím, neklidnému spánku.
Sklízí se do doby květu, celá nať s listy, nebo jen listy. V době květu a po odkvětu listy tvrdnou a dostávají ostrou chuť. Vysévá-li se postupně, po 4–6 týdnech, máme po celou dobu pěstování mladé, nekvetoucí rostliny.
Zejména na jaře poslouží v menu jako salát se zálivkou, dá se přidávat do polévek, omáček podobně jako petrželová nať nebo pažitka. Při vypěstování většího množství z ní můžeme uvařit špenát.

Šrucha nese stopy dřepčíků. Také jim listy chutnají.
Pěknými lístky se přizdobuje rýže, těstoviny, obložené mísy. Protože snižuje nadýmání, hodí se jako příloha k luštěninám, sypaná na chléb s máslem a sádlem, do pomazánek.
Vysévá se na široko i do řádků. Pěstuje se až ve druhé trati, nevhodnou předplodinou jsou brambory.
V Čechách není tradiční zeleninou, v Německu však portulak bývá snadno k dostání. Také v Česku je odrůdové osivo k mání. Není ani problém ze zralých rostlin sklidit slušné množství semen pro sebe i známé. Někdy se samovolně vysemení na stanovišti a vytrvává zde po více let.
Jemné a dužnaté lístky jsou oblíbenou pochoutkou dřepčíků.
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤