Už během března – se svolením jara – vysejeme první salátovou zeleninu na venkovní záhon. Stejně tak lze sázet ven předpěstovanou sadbu salátu.
Připomeňme si druhy oblíbené v nádobách i na záhonech.
Řeřichu zahradní, roketu či koriandr můžeme do samozavlažovacích truhlíků vysévat opakovaně, například v 10- až 14denních intervalech. Pokud do truhlíků vysejeme salát pro pěstování na tzv. baby listy, volíme jarní, rychle rostoucí odrůdy jako Major, Deon a Maraton nebo Mars, Maršálus a Merkurion.
Sklizený Dubagold a Dubared
Z listových barevných salátů jsou vhodnější zelenolistý Dubagold, červenolistý Dubared nebo Roden s tenkými listy velmi tmavě červené barvy.
Roden
Salát pro sklizeň mladých listů vyséváme do substrátu nahusto, optimálně do sponu 1 x 1 cm, 0,5 cm hluboko. Optimální teplota pro klíčení salátu je 5–15 °C. Klíčení nastává obvykle po 6 až 14 dnech. Po vzejití udržujeme optimální vlhkost substrátu, ale nepřemokříme ho, tím bráníme podehnívání listů. Na dopěstování salátu pro sklizeň mladých listů je třeba počítat 7–8 týdnů.
Předpěstované sazenice salátu vysazujeme do řádku po 25 cm. Je účelné sazenice překrýt netkanou textilií. Chráníme je tak proti mrazu a zároveň je tím přirychlíme.
Přibližně od poloviny března vyséváme na záhonek saláty deklarované k jarnímu výsevu. Například velmi raná odrůda Mars výborně zvládá chladný průběh počasí.
Velmi raný ledový salát Ledano poskytuje křehké, atypicky žlutozelené a jemně bublinaté listy.
Ledový salát Ledano
Pro sklizeň baby listů vyséváme saláty hustěji než pro pěstování hlávek: v řádku 1 semínko na půl centimetru. Ořezáváme mladé listy velikosti 10–12 cm. Můžeme je použít na ozdobu nebo na listový salát.
Kozlíček polníček
Rovněž kozlíček polníček se hodí na venkovní záhon. Vyséváme ve dvou termínech s odstupem 10–15 dní pro rozložení doby sklizně a to 0,5 cm hluboko do řádků vzdálených 10–25 cm, mezi semeny ponecháme 0,5–1 cm. Běžně dostupná odrůda Larged Leaved má výraznou chuť.
Co nejdříve vysejeme špenát. Laziio F1 nebo Misano F1 tvoří mohutné růžice tmavozelených listů a jsou rezistentní k plísni špenátové. Odrůda orientálního typu Fuji F1 roste velmi rychle. Vyséváme do sponu 15–20×1 cm a hloubky 0,5 cm.
Vysít lze na záhon i několik řádků rokety (Eruka sativa). Je to rychle klíčící a rychle rostoucí zelenina, s vysokým obsahem vitaminu C, podporující chuť k jídlu. Mladé listy sklízíme za 6–8 týdnů. Vyséváme do sponu 15–20×0,5–1 cm a hloubky 0,5 cm.
Asijská listová zelenina mizuna
Podobně vyséváme mizunu. Lahůdková japonská zelenina tvoří mnoho výhonků velmi jemné chuti vhodných do salátů nebo použitelných jako špenát. V kuchyni se využívají buď jednotlivé listy, které se odlamují od růžice, nebo se sklízí celé růžice najednou. Vhodné jsou na čerstvý syrový salát nebo jako příloha k pokrmům.
Špetky 3–4 semen vyséváme do sponu 20×3–5 cm a hloubky 0,5 cm. Můžeme doporučit dva termíny s odstupem 10–15 dní pro rozložení doby sklizně.
Foto autor
Důvodů vysévat zeleninu bez předpěstování máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.
Za normálního průběhu jara se můžeme radovat ze vzcházejících březnových výsevů. Na zahradě ve vyšší poloze však první výsevy a výsadby teprve dokončujeme.
Při promýšlení, které druhy zeleniny pěstovat na zahrádce, se hodí plánovat hned tři sezony naráz. Přinášíme příklad osevního postupu.
Připomeňme druhy zeleniny, které lze předpěstovat v předjaří a během jara. které teploty jsou pro jednotlivé druhy nejvhodnější a kdy nastává čas pro výsadbu sazenic na venkovní záhony.
Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.
