Domů » Zahrada » Zelenina a byliny » Léčivé rostliny » Žampiony, nebo límcovky? Které houby vypěstovat doma?
Žampiony, nebo límcovky? Které houby vypěstovat doma?
1. 6. 2022
Límcovky představují snadnější volbu, jak houby vypěstovat doma. Motivem pro náročnější pěstování žampionů se může stát prostá chuť to zkusit.
Žampiony
Pěstování žampionů má v tuzemských podmínkách letitou tradici a rovněž příznivý vývoj. Výnosy, ale i kvalita hub bývají vyšší než v minulosti.
Pěstují se většinou dva druhy žampionů:
- Bílý žampion – žampion dvouvýtrusý, neboli pečárka.
- Žampion hnědý – má výraznější a houbovější chuť. Pěstuje se převážně do zralejší, již otevřené formy. Prodává se pod označením portobelo.
Žampion hnědý pěstovaný na substrátu
Jak houby vypěstovat profesionálně
Žampiony se pěstují klasicky na aerobně fermentovaném koňském hnoji. Protože koňského hnoje bývá nedostatek, nahrazuje se například prasečí kejdou nebo drůbežím trusem. Obecně lze použít veškeré výkaly s výjimkou výkalů přežvýkavců.
Poměrově se používá jeden díl výkalů a čtyři díly pšeničné slámy. Směs se namáčí vodou a pak probíhá předfermentace na hromadách. Následuje první fáze fermentace a nakonec druhá fáze fermentace, která probíhá v propařovacím tunelu. Takto zjednodušeně popsaný postup se používá při profesionálním pěstování.
Domácí příprava substrátu pro žampiony
Amatérsky lze houby vypěstovat také, ale je to poměrně pracné. Pro domácí pěstování se hodí jak koňský hnůj, tak i drůbeží trus nebo králičí bobky. Vždy je dobré použít aspoň část koňského hnoje, protože je záhřevný a snadno spustí fermentaci.
- Výkaly smícháme se slámou v poměru 1 : 4 a postavíme z vytvořeného hnoje hromadu o co nejmenším povrchu. Takto připravený hnůj máčíme vodou, aby z hromady vytékalo malé množství tekutiny. Hromadu necháme týden fermentovat.
- Po týdnu hromadu vidlemi přehodíme, aby se povrch předcházející hromady dostal doprostřed nové hromady. Při prvním přehazování můžeme hnůj ještě dovlhčit.
- Přehazování opakujeme ještě dvakrát, vždy po týdnu. Většinou již nedovlhčujeme.
Fermentace trvá v létě asi čtyři týdny, v zimě je třeba fermentovat déle. Tímto vznikne primitivní pěstební substrát. Očekávat můžeme spíše menší výnosy. Hotový substrát již není cítit čpavkem. Je hnědý a slámky se snadno trhají.
Osetí substrátu a prorůstání podhoubí
- Připravený substrát smícháme se sadbou žampionů a zamícháme tak, aby bylo osetí pravidelné v celém substrátu. Používáme asi 0,6–0,7 kg zrnité sadby na 100 kg substrátu.
- Osetý substrát naplníme do bedýnek, polic nebo ohrnutých pytlů do výšky 12–15 cm a povrch urovnáme a stlačíme. Pak substrát necháme prorůstat podhoubím asi tři týdny při teplotě 20–22°C.
Substrát a secí zemina pro kulturu žampionu
Příprava krycí zeminy pro žampiony
Povrch substrátu je třeba pokrýt tzv. krycí zeminou, bez které žampiony netvoří plodnice. Kroky, jak si krycí zeminu připravíme:
- Smícháme rašelinu a mletý vápenec.
- Na 10 kg rašeliny použijeme asi 1 kg mletého vápence.
- Krycí zeminu ideálně ohřejeme na teplotu asi 80 °C.
- Prorostlý substrát pokryjeme vrstvou asi 4 cm vychladlé krycí zeminy.
Dalších 14 dní prorůstá podhoubí krycí zeminou při teplotě 20–22 °C. Když se podhoubí objeví na povrchu krycí zeminy, snížíme teplotu pod 18 °C a tím nastává fáze plození.
Kdy žampiony sklízet
Žampiony plodí ve sklizňových vlnách. Sklízíme je v době, kdy jsou ještě pevné a uzavřené. U hnědých žampiónů můžeme nechat plodnice otevřít. Po celou dobu od prorůstání do konce sklizně bychom měli zamezit přístupu hmyzu.
Bílé žampiony sklízíme, když jsou ještě pevné a uzavřené
Jak na zálivku žampionů
Povrch krycí zeminy kropíme, aby byl stále vlhký. Zálivku však vynecháme v době, kdy jsou plodničky menší než 1 cm.
Límcovky
Pěstování límcovek je mnohem jednodušší než pěstování žampionů. Límcovky tvoří plodnice podobné žampionům, jsou však větší a mohou dorůstat hmotnosti až 1 kg.
Ohrádka z prken vyložená propíchanou folií
Pěstujeme límcovky na zahradě
- Vybereme zastíněné místo na zahradě, kde vytvoříme ohrádku z prken.
- Na dno ohrádky položíme buď netkanou textilii, nebo propíchanou plastovou folii.
- Do této ohrádky namačkáme předem namočenou slámu do nádoby s vodou nebo vlhčenou kropením po dobu dvou dní, do vrstvy 15–20 cm.
- Sláma musí být kvalitní, bez plísní a jiných hub, protože se tepelně neošetřuje.
Slámu prosypeme sadbou límcovky v množství 0,5 kg na 1 m2. Takto založenou kulturu přikryjeme netkanou textilií nebo jutovým pytlem a občas zalijeme, aby povrch neosychal. Po šesti týdnech podhoubí prorůstá slámou. Sejmeme textilii a povrch prorostlé slámy pokryjeme asi 4–5 cm vrstvou pěkné zahradní zeminy. Povrch této zeminy udržujeme vlhký.
Límcovka je velmi citlivá na přemokření, proto je vhodné nad ní udělat stříšku.
Asi po dalších třech týdnech se začnou vytvářet plodnice.
Pokud kulturu založíme do konce července, bude ještě tento rok plodit. Kultura přezimuje a plodit bude i rok následující. Plození obvykle trvá dva roky.
Vlhká sláma namačkaná do ohrádky
Jak houby vypěstovat ve sklepě
Tento způsob nám umožní pěstovat límcovku po celý rok. Výhodou je, že límcovka k vývoji plodnic nepotřebuje světlo. Tuto kulturu zakládáme obdobným způsobem jako na zahradě, jen místo ohrádky použijeme bedýnku nebo ohrnutý plastový pytel. Vždy je však třeba zabezpečit odtok přebytečné vody ze zálivky.
Límcovky se pěstují buď ve žluté, nebo hnědé formě a je možné jimi nahradit žampiony. Pokud necháme plodnice vyrůst a otevřít, můžeme je připravovat na kmíně podobně jako růžovky.
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
