Česnek medvědí pokrývá brzy zjara lužní lesy, ale jde o chráněnou rostlinu. Chceme-li tuto bylinku používat, je nejlepší si ho na zahrádce vypěstovat.
Zajímavostí je, že se dnes česnek medvědí vyskytuje v místech původního osídlení Slovanů, čehož si všimli i archeologové. Je to proto, že již staří Slované znali léčivé účinky česneku medvědího, a proto jej pěstovali.
A nyní na podzim je optimální doba pro jeho výsev. Česnek medvědí (Allium ursinum) vyséváme na stinné místo, nejlépe v blízkosti keřů a stromů do kypré a vlhké půdy. Jako rostlina původních lužních lesů vyžaduje dostatečné a pravidelné zalévání. Půdu pro pěstování česneku medvědího nevyhnojujeme.
Vyséváme od srpna do listopadu, výsev musí projít zimním obdobím, jinak vyseté osivo velmi špatně klíčí. Mladé listy sklízíme v dubnu a květnu od druhého roku vegetace. Jinak je pěstování na zahrádce celkem jednoduché a bezproblémové. Můžeme využít místo, které leží ladem, nebo ho můžeme vyset přímo pod nějaký ovocný či okrasný listnatý strom, kterému na podzim opadává listí. Získáme tak zároveň i okrasnou rostlinu do míst, kde by kvůli stínu jiné rostliny živořily. Česneku medvědímu se bude dobře dařit i na severní straně domu.
Česnek medvědí se používá jako léčivá rostlina, zelenina nebo se pěstuje jen tak pro okrasu. Podporuje trávení, chuť k jídlu a tvorbu krve. V léčitelství se doporučuje pro snížení krevního tlaku, proti chřipce a astmatu. Užívá se jako přírodní antibiotikum a jako prostředek pro očistu a prokrvování organismu. Ozdravuje střevní flóru, léčí infekční průjmy. Pomáhá při bolesti břicha, při plicních a průduškových zánětech. Velmi často se dodnes používá k „jarní očistě organismu”, nejúčinnější je ve formě tinktury. Rostlinné části se používají čerstvé; sušením ztrácí česnek medvědí účinnost.
Pro použití v kuchyni se sbírá nať na počátku kvetení a využívá se k ochucení polévek, omáček a masa, používáme jej i jako přísadu do čerstvých zeleninových salátů. Můžeme je použít tam, kde bychom jako koření použili česnek, cibulovou nať či pažitku, drobně nakrájené můžeme přidávat na chléb s máslem.
Pokud máme nadbytek rostlin česneku medvědího, můžeme sklízet i cibulky. Ty pak sklízíme koncem léta, po zatažení listů. Drobně nakrájené cibulky česneku medvědího přidáváme na chléb s máslem, sýrem, slouží také jako koření do hotových polévek, omáček, na brambory a další jídla. Případně si můžeme připravit sůl s česnekem.
Tinktura: Nadrobno nakrájené listy nebo cibulky naplníme volně až po hrdlo láhve, zalejeme 38–40% domácí pálenkou a postavíme na 14 dní na slunce nebo na teplé místo. Používá se denně 10–15 kapek do vody nebo čaje (předpis podle významné rakouské bylinkářky Marie Treben).
Hlavní obsahové látky tvoři sirné sloučeniny a kyselina L-askorbová (vitamín C). V česneku najdeme silice, vitaminy, minerální látky. Známou složkou je sloučenina zvaná alliin, kterého je zde dokonce více než v česneku setém a zanedbatelné nejsou ani látky snižující hladinu cukru v krvi. Obsahuje značné množství jodu a další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působí cích na organismus.
Foto archiv společnosti SEMO
Kdo by odolal nabídce na jemné risotto s medvědím česnekem podpořené křehkostí mladého hrášku pro jarní variantu oběda?
Když se na trzích a v obchodech objeví medvědí česnek, je víc než jasné, že jaro, na které se po zimě tak těším, je tu.
Většina z nás je zvyklá vnímat květinový záhon očima. Při výběru trvalek však můžeme usilovat o to, aby svými vlastnostmi zaujaly další lidský smysl – čich.
Možná je za oblibou česneku medvědího i ten velký kuchyňský. Obě rostliny mají blahodárný vliv na lidské zdraví. Medvědí česnek je ovšem v sezoně první na pochutnání i na pokoukání.
Poměrně velkému zimnímu nedostatku světla, které je důležitým růstovým a vývojovým faktorem pro řadu pokojových rostlin, přizpůsobíme především zálivku.
