Větvičky jmelí patří k Vánocům. Ovšem mají i svou botanickou, rostlinolékařskou a rovněž medicínskou, vlastně i mytickou hodnotu.
Jmelí je celosvětově rozšířený stálezelený keřík, který se vyskytuje na řadě listnatých dřevin. Z ovocných dřevin jej můžeme najít především na jabloních a jeřábech. Botanikové u jmelí bílého (Viscum album) podle hostitele rozeznávají tři poddruhy. Kromě toho nejčastějšího, které roste na listnatých stromech, roste jeden poddruh na jedlích a další na borovicích.
Bobule na samičí rostlině
Kvete v březnu a v dubnu nevýraznými květy. Bílé plody, bobule, najdeme jen na samičích rostlinách. Uvnitř bobulí jsou v silně lepkavé dužnině semena. Díky tomuto lepu se semena velmi snadno přilepí na nové větve a stromy poté, co je sem prostřednictvím výkalů přenesou ptáci.
Lep připravovaný z bobulí v minulosti sloužil v čižbě, tj. k lapání drobných ptáků. Podle velikosti keřů, se dá usuzovat na jejich stáří. Každý rok totiž jejich prýty narostou jen o jeden článek s jednou dvojicí listů.
Po vyklíčení semen mladé kořínky rozpouštějí buňky stromů a pronikají do kůry a do dřeva a pomocí tzv. haustorií se napojuje na cévní systém stromů a čerpá z něj vodu a v ní rozpuštěné látky.
Jmelí bohužel také znehodnocuje dřevo určené pro další zpracování.
Je poloparazit. Protože obsahuje chlorofyl, je schopno fotosyntézy, pomocí které si vyrábí ostatní potřebné látky. Přesto jsou silněji napadené stromy oslabené a náchylnější vůči chorobám, škůdcům i průmyslovým exhalacím. U silně napadených stromů odumírají větve a jsou známy i případy, kdy jeho vlivem jabloně po několika letech zcela odumřely.
Z hlediska zahrádkářů je důležité vědět, že keříky jmelí na jabloních především zahušťují koruny a tím přispívají k vytváření podmínek vhodných pro různé houbové choroby, jako je strupovitost, moniliniová hniloba, korové nekrózy, mušinovitost či sazovitost jablek.
Výskyt jmelí se v posledních letech rozšiřuje. Odborníci v současné době neznají žádnou spolehlivou metodu jeho odstranění. Je s podivem, že místo toho, aby se ovocnáři snažili jeho výskyt na jabloních eliminovat, se v poslední době dokonce na jabloně uměle infikuje. Důvod je především finanční přínos ze sklizeného jmelí, který ke údajně vyšší než za vypěstovaná jablka.
Rostlina se využívala k léčení v minulosti a sbírá se dodnes. Obsahuje velké množství nejrůznějších látek a jejich obsah je závislý i na tom, na jakém stromě roste. Nejvíce těchto látek má jmelí sbírané v březnu, listopadu a prosinci.
V současnosti se jmelí používá především:
Jemu přisuzované účinky jsou však údajně mnohem širší. Působí močopudně, tlumí některé bolesti hlavy, závratě, zmírňuje pocity návalu krve do hlavy. Reguluje krevní tlak a vylučování žluči, ovlivňuje činnost slinivky břišní, má protirevmatické účinky, potlačuje zvýšenou činnost štítné žlázy.
Pomáhá při některých projevech senné rýmy, pomáhá při tělesném a duševním přetížení, hysterických záchvatech, hučení v uších.
Doporučuje se při příznacích stáří, pomáhá při závratích, zastavuje krvácení, užívá se při zvýšené činnosti štítné žlázy, při křečových žilách nebo bércových vředech, prospívá při léčbě nočního pomočování dospělých atd.
Jmelí na borovici
V kosmetice se používá ke zklidnění podrážděné kůže a proti nadměrné tvorbě lupů. Důležité ale je třeba si uvědomit, že tato prakticky všestranná léčivka je současně i rostlinou, která je poměrně silně jedovatou. Mohou za to viskotoxiny, které jsou nejvíce obsaženy v plodech.
Nejjedovatější je jmelí rostoucí na topolech a proto se toto jmelí ve farmacii vůbec nepoužívá. Jakémukoliv používání jmelí by měla vždy předcházet konzultace s lékařem. V žádném případě by se nemělo užívat při nedostatečné činnosti srdce a ledvin.
Pro své účinky a samozřejmě nezvyklý způsob růstu je jmelí považováno za kouzelnou rostlinu již po tisíciletí.
Podle jedné legendy bylo jmelí kdysi stromem, z něhož Josef vyřezal kolébku pro Ježíška. Po třiatřiceti letech pak strom porazili Římané a z jeho kmene vyrobili kříž, na kterém Ježíše ukřižovali. Strom se hanbou zmenšil v malé keříky, které jsou nuceny žít z jiných stromů. Zahrnuje však dobrem všechny, kdo pod ním projdou. Do domu přináší štěstí, odvahu a lásku. Ale to prý jen tomu, kdo si jej nekoupí, ale dostane ho.
Co je na jmelí je nejvíce fascinující? No přece to, že pod jeho snítkou se můžete zcela beztrestně s kýmkoliv políbit. Ale pozor! Platí to jen o Štědrém dnu.
Foto autor
Jmelí bílé (Viscum album) poutá od nepaměti pozornost. V minulosti mu lidé připisovali zázračnou moc. Léčivé účinky pak potvrdila věda.
V minulosti spory strupovitosti koncem června ztrácely dech. Při vyšších teplotách a vlhkostních poměrech dnes však houbová choroba škodí dál.
Sváteční jmelí bílé roste v korunách stromů, plody dozrávají v zimě a připomínají perly. Není divu, že rostlinu obestřely mýty a pověsti.
Na jabloních se rozrůstá jmelí. Mohu v zimě, kdy jsou jabloně bez listí, použít k likvidaci jmelí Roundup, který je přijímán jen zelenými částmi?
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
