Věda: Extrakty z oddenků kosatců pomohou nejen s akné

2. 6. 2022

Vědci zkoumali extrakty z oddenků kosatců ze sbírky Průhonické botanické zahrady a zjistili výrazné léčebné účinky. Testují i další rostliny.

Botanický ústav Akademie věd České republiky, který v Průhonické botanické zahradě spravuje jednu z největších sbírek kosatců na světě, poskytl pro vědecký výzkum zhruba 1800 odrůd, ze kterých badatelé vybrali 36 kultivarů. Společnost EcoFuel Laboratories z nich připravila na dvě stě nejrůznějších extraktů. Odborníci pak studovali obsah účinných látek a jejich biologickou aktivitu. Dělo se tak na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Z oddenků kosatců lze získat léčvé látky

Divukrásný květ kosatce. Léčivá síla se skrývá v oddenku.

Z vybraných odrůd pak vznikla kosatcová matečnice. Tento zdroj kvalitního, geneticky definovaného rostlinného materiálu umožňuje ve velkém rostliny kultivovat a získávat z oddenků kosatců účinné látky pro kosmetické přípravky.

Výtažky z oddenků kosatců svědčí pleti i chrupu

Výzkum oddenků kosatců ukázal, že obsahují látky se silnými protizánětlivými, antimikrobiálními, antioxidačními a dokonce i protinádorovými účinky.

„Účinné látky z kosatců najdou uplatnění v kosmetice zaměřené na akné. Zjistili jsme také, že výtažky z kosatců zabraňují vzniku zubního plaku. Proto věříme, že účinné látky z této rostliny najdou uplatnění v zubní hygieně,“ uvádí doc. Ing. Petr Kaštánek, PhD., vědec a ředitel výzkumné společnosti EcoFuel Laboratories. Výzkum  je součástí projektu Biocirtech.

Také magnolie léčí pokožku

V dermatologických preparátech pro citlivou, zanícenou a ekzematickou pokožku mohou figurovat i protizánětlivé látky, které vědci izolovali z květů a listů magnolie.

„Magnolie průhonická není jen nádherná, ale také unikátní svými obsahovými látkami. V Průhonickém parku se nachází řada jedinečných exemplářů hybridu magnolie průhonické (Magnolia x pruhoniciana). Jsme rádi, že jsou podporovány projekty, díky kterým znovu zjišťujeme a ukazujeme, jak významné a nenahraditelné rostliny jsou,“ oceňuje prof. RNDr. Miroslav Vosátka, CSc., z Botanického ústavu AV ČR.

V projektu nazvaném Plantactives se badatelé zabývali řadou rostlin, jejichž léčivé účinky bylo třeba znovu objevit, potvrdit nebo zjistit.

„Čerpali jsme ze starých herbářů, odborné literatury a z diskuzí s fytoterapeuty. Hledali jsme byliny, které obsahují zejména tzv. flavonoidy. Ty mají silné antioxidační a protizánětlivé účinky. Ve spolupráci s MUDr. Vlasákem jsme vytipovali dvacet většinou ne příliš známých bylin (například ožanku kalamandru, kručinku barvířskou, komonici lékařskou, mydlici lékařskou, popenec obecný, lnici květel, magnolii průhonickou, denivku plavou aj.), které jsme dále podrobně zkoumali a jejichž účinky jsme zjišťovali,“ vysvětluje Petr Kaštánek.

Díky obsahu flavonoidů mohou zkoumané byliny významně  pomoci při poruchách žilně-lymfatického systému. To  ocení zejména ženy trpící otoky, křečovými žilami či celulitidou.

Badatelé, kteří se sešli také při výzkumu oddenků kosatců

René Vlasák, Petr Kaštánek a Miroslav Vosátka

Metodiky pro pěstitele

V projektu nejsou testovány pouze biologické účinky a bioaktivní látky obsažené ve vybraných bylinách. Vědci zkoumají i metody šetrné izolace a formulace do moderních aplikačních forem, jako jsou lipozomy či lipidové nanočástice, které zajištují efektivní využití organismem.

Součástí projektu je také vývoj postupů ekologické kultivace léčivých bylin. Badatelé využívají nově vyvíjená organická hnojiva a biologické přípravky na podporu růstu.

„Vyvinuté metodiky budou dostupné pro pěstitele a umožní rozšíření produkce léčivých bylin v České republice,“ dodává Miroslav Vosátka.

Foto autorka

Zdroj EcoFuel Labs

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

4. 10. 2024

Kam vysadit ovocné stromky, aby se jim dobře dařilo

Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x