Vědci zkoumali extrakty z oddenků kosatců ze sbírky Průhonické botanické zahrady a zjistili výrazné léčebné účinky. Testují i další rostliny.
Botanický ústav Akademie věd České republiky, který v Průhonické botanické zahradě spravuje jednu z největších sbírek kosatců na světě, poskytl pro vědecký výzkum zhruba 1800 odrůd, ze kterých badatelé vybrali 36 kultivarů. Společnost EcoFuel Laboratories z nich připravila na dvě stě nejrůznějších extraktů. Odborníci pak studovali obsah účinných látek a jejich biologickou aktivitu. Dělo se tak na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
Z vybraných odrůd pak vznikla kosatcová matečnice. Tento zdroj kvalitního, geneticky definovaného rostlinného materiálu umožňuje ve velkém rostliny kultivovat a získávat z oddenků kosatců účinné látky pro kosmetické přípravky.
Výzkum oddenků kosatců ukázal, že obsahují látky se silnými protizánětlivými, antimikrobiálními, antioxidačními a dokonce i protinádorovými účinky.
„Účinné látky z kosatců najdou uplatnění v kosmetice zaměřené na akné. Zjistili jsme také, že výtažky z kosatců zabraňují vzniku zubního plaku. Proto věříme, že účinné látky z této rostliny najdou uplatnění v zubní hygieně,“ uvádí doc. Ing. Petr Kaštánek, PhD., vědec a ředitel výzkumné společnosti EcoFuel Laboratories. Výzkum je součástí projektu Biocirtech.
V dermatologických preparátech pro citlivou, zanícenou a ekzematickou pokožku mohou figurovat i protizánětlivé látky, které vědci izolovali z květů a listů magnolie.
„Magnolie průhonická není jen nádherná, ale také unikátní svými obsahovými látkami. V Průhonickém parku se nachází řada jedinečných exemplářů hybridu magnolie průhonické (Magnolia x pruhoniciana). Jsme rádi, že jsou podporovány projekty, díky kterým znovu zjišťujeme a ukazujeme, jak významné a nenahraditelné rostliny jsou,“ oceňuje prof. RNDr. Miroslav Vosátka, CSc., z Botanického ústavu AV ČR.
V projektu nazvaném Plantactives se badatelé zabývali řadou rostlin, jejichž léčivé účinky bylo třeba znovu objevit, potvrdit nebo zjistit.
„Čerpali jsme ze starých herbářů, odborné literatury a z diskuzí s fytoterapeuty. Hledali jsme byliny, které obsahují zejména tzv. flavonoidy. Ty mají silné antioxidační a protizánětlivé účinky. Ve spolupráci s MUDr. Vlasákem jsme vytipovali dvacet většinou ne příliš známých bylin (například ožanku kalamandru, kručinku barvířskou, komonici lékařskou, mydlici lékařskou, popenec obecný, lnici květel, magnolii průhonickou, denivku plavou aj.), které jsme dále podrobně zkoumali a jejichž účinky jsme zjišťovali,“ vysvětluje Petr Kaštánek.
Díky obsahu flavonoidů mohou zkoumané byliny významně pomoci při poruchách žilně-lymfatického systému. To ocení zejména ženy trpící otoky, křečovými žilami či celulitidou.
V projektu nejsou testovány pouze biologické účinky a bioaktivní látky obsažené ve vybraných bylinách. Vědci zkoumají i metody šetrné izolace a formulace do moderních aplikačních forem, jako jsou lipozomy či lipidové nanočástice, které zajištují efektivní využití organismem.
Součástí projektu je také vývoj postupů ekologické kultivace léčivých bylin. Badatelé využívají nově vyvíjená organická hnojiva a biologické přípravky na podporu růstu.
„Vyvinuté metodiky budou dostupné pro pěstitele a umožní rozšíření produkce léčivých bylin v České republice,“ dodává Miroslav Vosátka.
Foto autorka
Zdroj EcoFuel Labs
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.