Penízovka, Jidášovo ucho; zimní sklizeň v sadu

15. 1. 2024

Sice je zima, i tak je možné jít ve starých sadech na sklizně. A co že to sbírat? Přeci jedlé houby jako je penízovka nebo Jidášovo ucho.

Penízovka sametonohá

Penízovka (Flammulina velutipes) je houbička rostoucí v trsech, která má hlavičku někdy širokou jen 2 cm, jindy dokonce až 8 cm. To nastává, když jich je v trsu málo. Penízovka začíná růst, až když je opravdu zima a mráz. Tedy od října až do února, podle počasí. Může vícekrát přemrznout. Po mrazech začne opět znovu růst. Pro využití v kuchyni jí přemrznutí nijak nevadí.

jedlá houba

Podle počtu hlaviček se jejich velikost pohybuje od 2 do 8 cm

Je to také houba, která je za vlhka lepkavá a má příjemnou houbovou chuť i vůni. Své místo má jak v evropské gastronomii, např. s rýží nebo kroupami a česnekem apod., tak v asijské kuchyni.

Pokud by měl někdo obavy zpracovat tuto houbu pořízenou přímo z přírody, může se poptat po enoki či enokitake. Jde o japonský název penízovky pěstované v kultuře.

Její pěstování doma není náročné, pěstuje se na čerstvě pokáceném dřevě a podhoubí je dobře dostupné. V přírodě roste často na vývratech, čerstvě zlomených listnáčích, prý i na živých stromech. Ty musí být určitě nějak oslabené, jinak by do nich houba nepronikla.

Penízovka roste především v zimě, v mrazu

Penízovka na březovém pařezu

Jakmile si ze dřeva vybere výživné látky, které k růstu potřebuje, mizí. Ale objeví se zase na jiném, výživově hodnotném místě, jako je čerstvě pokácený nebo vyvrácený listnáč.

V sadu může růst na jabloních, na bezech, na hlohu, jeřábu, moruši a ořešáku, dokonce i na starém rybízu.

Jidášovo ucho

Také se jí říká boltcovitka bezová (Hirneola auricula-judae) je další ze známých, zimních, jedlých hub. Pokud jí sbíráme na bezu černém, nemůžeme si jí s jinou podobnou houbou splést.

Na jiných druzích listnatých stromů si ji můžeme naopak splést s nejedlými druhy černorosolem uťatým (Exidia truncata nebo Exidia glandulosa) nebo rosolovkou listovitou (Tremella foliacea Pers).

Jedlá houba

Jidášovo ucho na bezu

Sbírat můžeme jak uschlé, tak samozřejmě čerstvé plodnice. Nesmí být porostlé řasami. To je pak nesbíráme. Uschlé kousky stačí před použitím na pár minut naložit do vařící vody.

Zatímco penízovka přináší do pokrmů i aroma, Jidášovo ucho je prakticky bez chuti. Oblíbené je především pro svou křupavou konzistenci. Hojně je využíváno v asijské kuchyni, zejména pak čínské. Do evropské gastronomie si svou cestu teprve hledá.

Jedlá a k tomu ještě zdravá houba

Především pro svou křupavou konzistenci je Jidášovo ucho velmi oblíbenou surovinou v asijské kuchyni

Jidášovo ucho a ani penízovka nejsou příliš hojné, ale na druhou stranu ani vzácné. Někdy je najdeme těsně u země, na pařezech, na ležících kmenech, jindy klidně ve výši očí na odumírajícím dřevě listnatých dřevin.

Z jehličnanů je hlášen nález snad jen ze zeravů. Nemusíme se bát je sbírat a jíst. Naopak, vedle kulinářské hodnoty mají i velmi pozitivní vliv na zdraví člověka.

Foto autor a Shutterstock

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

21. 5. 2024

Květiny v zeleninovém záhoně? Proč ne, zahrada bude veselejší

Za nejosvědčenější květiny do zeleninového záhonu je pokládán afrikán – aksamitník (Tagetes). Jeho účinek na nepříjemné škůdce – háďátka – však bývá přeceňován.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x