Límcovka obří: k úspěšnému pěstování potřebuje velmi málo

6. 5. 2024

V přírodě ji nalezneme jen výjimečně. Límcovka se přitom na zahrádce velmi snadno pěstuje. Postačí nám balík slámy, malý prostor a sadba.

Límcovka obří

Též límcovka vrásčitoprstenná (Stropharia Rugosoannulata) je opravdu k pěstování snadná. Není třeba složitě připravovat substrát a zajišťovat náročné pěstební podmínky pro fruktifikaci ani pořizovat pěstírnu a vybavovat ji složitějším technologickým zařízením.

Patří mezi houby, které osídlují nefermentovaný rostlinný materiál. Tepelné ošetření slámy výrazně snižuje růst podhoubí. Je pravděpodobné, že se vysokou teplotou zničí některé mikroorganismy, které v přirozeném prostředí pomáhají houbě získávat potřebnou výživu.

Amatérské pěstitele často nadchne vysoká úroda až okolo 30 kg z m2 a někdy ohromné plodnice. Také proto má též jméno límcovka obří. Průměr klobouku je až 40 cm a hmotnost až 750 g. Někdy se ale stává, že z neznámých důvodů podhoubí neproroste substrátem nebo vůbec nevytvoří plodnice.

Volba substrátu a sadby

Nejlepším substrátem pro pěstování límcovky je čerstvá, dobře skladovaná pšeničná či žitná sláma, čerstvá dřevní štěpka, případně pazdeří. Naopak není vhodný  jakýkoli organický materiál podrobený předchozímu rozkladu, tedy fermentaci.

Příprava substrátu je poměrně jednoduchá:

  • Slámu v krátké době namočíme, aby obsahovala při sázení 70–75 % vody. Způsob vlhčení je dán množstvím materiálu a podmínkami prostředí. Můžeme použít balíkovanou nebo řezanou slámu. Při použití 1–2 balíků máčíme slámu v sudu s čerstvou vodou po dobu 3–5 dnů.
  • Na 1 m2 pěstební plochy uložíme 20cm vrstvu namočené slámy, což odpovídá 30 kg čerstvé slámy. Dalším vhodným substrátem pro pěstování límcovky je dřevní štěpka z listnatých stromů, nejlépe pak z topolového dřeva. Tu stačí jen na několik dnů namočit ve studené vodě.
  • K sázení se používá sadba zrnitá, narostlá na obilkách pšenice či žita. Sadbu skladujeme výhradně při teplotě 2–4 °C nejdéle 3 týdny.

Límcovku můžeme pěstovat ve dvou kmenech:

  • kmen Vinnetou má červenohnědý klobouk a roste pomaleji,
  • kmen Gelbschoph má klobouk žlutý a pro rychlý růst podhoubí a spolehlivější výnos se používá nejčastěji.

Límcovka a její výsadba

Substrát smícháme se zrnitou sadbou v poměru 50 : 1 a založíme jej do plastových pytlů  o velikosti 80 l na podlahu.Osazený pytel se substrátem zakryjeme několika vrstvami novinového papíru nebo papírové lepenky a jeho povrch chráníme před vyschnutím polyetylenovou fólií. Pytel stíníme před slunečními paprsky a snažíme se větráním, případně zakrýváním, udržet v substrátu, teplotu 24–28 °C.

Límcovku je možné pěstovat také ve volné půdě pod různými ochrannými kryty. Musíme však vybrat vhodné místo chráněné před větrem a přímým slunečním světlem.

Kultury límcovky zakládáme na záhonu, v pařeništi nebo ve fóliovnících. Vhodné je pařeniště vyložit plastovou fólií, ohradit prkny na způsob rámu studeného pařeniště a opatřit ho přístřeškem.

límcovka pěstovaná na záhoně

Plodící záhon

Důležitým opatřením je ochrana záhonů proti nadměrnému dešti a slunečnímu svitu. Zastíněná okna pařeniště nebo přístřešek jsou umístěny ve výšce 30–40 cm nad povrchem záhonu šikmo, aby nebránily v růstu plodnic a umožnily snadnou zálivku i sklizeň.

Během vývoje plodnic nemá kultura -žádné specifické nároky na osvětlení. Vyžaduje pouze  vysokou relativní vlhkost vzduchu okolo 80–85 %. Plodnice se vytvářejí v teplotním rozmezí 10–25 °C.

Kdy na výsadbu

Ve volné přírodě zakládáme kultury nejdříve po 15. květnu, protože až tehdy se dá na záhonech udržet teplota, která růstu podhoubí vyhovuje nejlépe.

Pokud chceme získat plodnice ještě v roce výsadby, zakládáme límcovku nejpozději do konce července. Tyto kultury plodí od léta až do podzimu a často i následující jaro. Při zakládání kultury v létě chráníme kultury před vysycháním.

Pro ranou jarní sklizeň v příštím roce si můžeme připravit kulturu na podzim předchozího roku, a to od 15. září do 30. října.

V závislosti na teplotách proroste substrát podhoubím během 4–6 týdnů. Na rozdíl od žampionové kultury kryjeme substrát zeminou bezprostředně po osázení, abychom kultuře houby postupně předali vláhu. Ke krytí prorostlého substrátu je nejvhodnější zemina s vysokou vodní jímavostí a drobtovitou strukturou. Vývoji plodnic škodí teplota nad 25 °C. Při teplotě 10–12 °C se plodnice vyvíjejí velmi pomalu.

Před objevením plodnic a v průběhu sklizně udržujeme povrch záhonů stále vlhký. Kropíme tak, abychom zeminu udržovali vlhkou a přebytečná voda neprotékala do substrátu.

Límcovka plodí ve vlnách

První plodnice sklízíme v závislosti na ročním období a klimatu obvykle 7–10 týdnů po osázení substrátu. Při sklizni plodnice vykrucujeme. Plodnice se objevují ve sklizňových vlnách. Jednu vlnu sklízíme 5–7 dnů. Vlny přicházejí v odstupu 2–3 týdnů.

Na podzim, při poklesu teploty pod 10 °C, se další vývoj plodnic zastavuje. Kultura, pokud není na podzim úplně vyplozená, může plodit ještě příští jaro. Záhony však musíme chránit před mrazem tak, že je zasypeme asi 30cm vrstvou listí nebo suché slámy, zakryjeme fólií, kterou ještě zatížíme prkny. Na jaře po odstranění zimní přikrývky můžeme očekávat další sklizeň. Stejným způsobem chráníme kultury zakládané na podzim, které ještě neplodily.

Obvyklý výnos z 1 m2 je 3–4 kg, dobrý výnos je 6–10 kg a velmi dobrý 15 kg.

Největším nebezpečím pro rozvoj podhoubí límcovky jsou konkurenční houby v substrátu, především zelená plíseň (Trichoderma sp.), případně plodnice plevelných hnojníků.

Foto autor

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

27. 5. 2024

Netkané textilie pomáhají i při ochraně proti škůdcům

V zahrádkářské praxi mají velmi široké využití. Prospívají zdravotnímu stavu a vývoji pěstovaných rostlin a pomáhají i proti škůdcům. Mají i svá rizika.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x