Pěstované houby jsou v Česku zatím nedoceněnou potravinou, přestože lidskému organismu prospívají.
Četné výzkumy ukázaly, že na světě je 250 tisíc druhů hub, z nichž bylo určeno zatím jen 16 tisíc druhů. 2 tisíce je bezpečně jedlých a 700 má významné farmakologické vlastnosti. V 80 zemích se sbírá v přírodě 1100 druhů hub. Jsou však země jako Švédsko a Velká Británie, kde se houby v přírodě nesbírají vůbec.
Houby byly odpradávna používány jako potravina a pro své farmakologicky účinné látky byly používány při různých obřadech i k léčivým účelům.
O významu jedlých hub v naší stravě se stále vede mnoho diskusí. Plodnice obsahují sice 86–94 % vody, ale zbytek – sušinu – tvoří vláknina, polysacharidy a to zejména glukany a glykoproteiny, kvalitní bílkoviny, minerály, vitaminy a nenasycené mastné kyseliny. Široké spektrum léčivých látek obsahují především houby rostoucí na dřevní hmotě.
Hlíva ústřičná na dřevě, foto Pixabay
Houby se používají zejména v Asii k léčbě mnoha druhů chorob a jak ukazují historické lékopisy staré stovky let, byly již dávno používány jako součást tradiční čínské medicíny. Dodnes je v Asii spotřeba pěstovaných léčivých hub jako potraviny nejvyšší na světě. Čína svojí produkcí 25,7 miliónů tun se na světové produkci hub podílí 87 % a na jednoho obyvatele připadá 17 kg vypěstovaných hub. Nejpěstovanější houbou v Číně je oblíbená hlíva.
Důkazem toho, že i v Evropě byly již v minulosti známé léčivé účinky hub, bylo tělo Ledového muže Oetziho staré 5000 let, objevené v Alpách, u kterého byly nalezeny dvě chorošovité houby s léčivými účinky.
Léčivé látky jsou obsaženy v plodnicích, ale také v podhoubí, přičemž složení a množství léčivých látek je u nich v různém poměru.
Empirické zkušenosti s léčivými houbami později potvrdily chemické testy, kdy byly z hub analyzovány četné látky s léčivými účinky a to polysacharidy, z nichž nejúčinnější jsou glukany, glykoproteiny a vláknina.
Houbový sendvič s šiitake, foto Pixabay
Některé firmy izolují z hub přímo účinné látky. Podle prof. Changa jsou jednotlivé léčivé látky výborným sólistou, ale houba obsahující v přírodní formě všechny účinné látky je dobře sehraným orchestrem.
Z léčivých hub jsou u nás nejznámější hlívy. Je to především hlíva ústřičná, hlíva plicní, hlíva miskovitá a pěstované hlívy, což jsou různí kříženci. Jejich hlavními účinnými látkami jsou glukany zvyšující imunitu a lovostatin snižující hladinu cholesterolu. Kromě toho konzumace hlívy potlačuje vývoj některých typů bradavic. Ukázalo se, že denní dávka 50 g čerstvé nebo 5 g sušené hlívy může významně posílit imunitu. Hlívu si můžeme usušit, jemně namlít a prášek přidávat do polévek nebo cereálních snídaní.
Zahrádkáři znají i další léčivou houbu – šiitake neboli houževnatce jedlého, kterou si lze vypěstovat na klátech dřeva. Alkaloid eritadenin pozitivně působí proti virovým chorobám, snižuje cholesterol a snižuje srážlivost krve.
Šiitake neboli houževnatec jedlý
Houba původně pěstovaná v Japonsku se osvědčila při léčbě pacientů trpících chorobou z ozáření po útoku v Hirošimě. Po její konzumaci se u pacientů obnovila tvorba bílých krvinek, což má souvislost s podporou imunity organismu.
Na uschlých větvích bezu černého po dešti nalézáme plodnice ucha Jidášova. Plodnice se používají především pro přípravu asijských polévek nebo salátů. Houba podporuje imunitu organismu, snižuje krevní cholesterol, krevní srážlivost, zrychluje střevní peristaltiku. Užívá se při lumbagu a svalových křečích.
Dalšími léčivými houbami, které si zatím doma nevypěstujeme, ale v přírodě se s nimi můžeme setkat, jsou trsnatec lupenitý, penízovka sametonohá, korálovec ježatý nebo lesklokorka lesklá.
V Číně se lesklokorce říká houba nesmrtelnosti. Pro svoji tuhost sice není jedlá, ale horkovodní vývar pomáhá při různých typech zánětů. Užívá se při nádorových onemocněních a je vhodným prostředkem proti zvýšenému krevnímu tlaku. Osvědčila se i při léčbě astmatu. Zdravotní stav pacientů se žloutenkou se po konzumaci této houby výrazně zlepšil.
Lesklokorka lesklá
Pro ty, kteří si houby doma nepěstují nebo v přírodě nesbírají, lze doporučit pestrou škálu doplňků stravy. Jedná se buď o jemně rozemleté sušené plodnice jednoho, nebo více druhů hub v kapslích, homogenizované podhoubí, případně extrakty z hub.
Spektrum využití léčivých hub je poměrně široké a jejich účinné látky se začínají využívat také v ochraně rostlin a to jako insekticidy, fungicidy, herbicidy a nematocidy.
Foto autor
Na větvích josty vyrostly hnědé jakoby rosolovité mističky o velikosti asi do pěti centimetrů. Jde o plodnice houby známé jako ucho Jidášovo.
První pokusy s pěstováním hlívy se konaly v 60. letech minulého století v Maďarsku. Nejdříve byla hlíva pěstována na topolových špalcích a pařezech.
Některé z dřevokazných hub vynikají chuťovými vlastnostmi nebo léčivými účinky a také se dají pěstovat. Pokud jsou takto využívány, získávají i pěstitelský přívlastek: dřevní houby.
V současnosti lze pěstovat v domácích podmínkách více druhů hub. Přibývají i varianty pěstebních substrátů, které se v srpnu očkují houbovým myceliem.
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.
