Většina lidí nemá ke kopřivám příliš pozitivní vztah. Mnozí ji považují za plevel, kterého se za každou cenu musí na zahradě zbavit.
Ale to je pravděpodobně dáno neznalostmi o tom, jak nám může být prospěšná. Kopřiva je skoro až zázračná rostlina, která je využitelná ve spoustě případů. Tato bylina má využití v lékařství, v kosmetice, v zahradnictví i v gastronomii.
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.) je vytrvalá statná bylina z čeledi kopřivovitých (Urticaceae). Vyskytuje se v celém severním mírném pásmu. Jde o rostlinu rumištní. Najdeme ji také na kulturních, člověkem obdělávaných půdách, kde zastává funkci plevele. Rozsáhlé porosty najdeme v lesích, kolem břehů řek, na pasekách i okolo pastvin. Objevuje se i v horách až do výšky 2000 metrů. Kopřiva dvoudomá dorůstá výšky 50–150 cm, výjimečně až dvou metrů. V České republice se vyskytuje ještě její příbuzná kopřiva žahavka (Urtica urens L.), která je menší.
Kopřiva dvoudomá – Urtica dioica L.
Kopřiva obsahuje široké spektrum účinných látek, včetně vitaminů (zejména C a B), minerálů, organických kyselin, flavonoidů a dalších prospěšných látek. Na chloupcích se vytváří kopřivový jed a v rostlině najdeme také aminokyselinu tryptofan a známý hormon štěstí – serotonin. V kopřivě je navíc také dvakrát vyšší obsah proteinů než v sójových bobech. Již indiáni znali všestranné léčivé účinky kopřivy.
Kopřiva má vliv na krvetvorbu; hlavně tvorbu červených krvinek
Latinské rodové jméno Urtica je odvozeno od latinského slova „uro“, což znamená pálit, přesto si mnoho lidí klade otázku, jak a proč nás kopřiva žahne, když se jí dotkneme? Žahání představuje u kopřivy obranný mechanismus, který agresora upozorní, že je lépe se jí zdaleka vyhnout. Celá rostlina je pokryta chloupky, tzv. žahavými trichomy, což jsou drobné protáhlé jehličky zakončené hrotem. Při dotyku se hrot ulomí a způsobí v kůži mikroskopickou ranku, do které vnikne z rostliny směs aminů; látek vyvolávajících svědění a zarudnutí. Směs tvoří tři látky: za podráždění kůže zodpovídá histamin, nepříjemné pálení způsobuje acetylcholin a účinnost obou zvyšuje serotonin.
Pětinásobné zvětšení žahavých trichomů na stonku kopřiva
Dříve se hojně praktikovalo šlehání žahajícími čerstvými lodyhami kopřivy. To vyvolává místní prokrvení a zvyšuje látkovou přeměnu nejen v místě podráždění, ale v menší míře i v celém organismu. Tato terapie je zejména účinná při revmatismu a bolesti kloubů, ale pro nepříjemné pálení není oblíbena a dnes upadla prakticky v zapomnění.
Kopřiva dvoudomá má velice široké uplatnění při léčbě nejrůznějších onemocněních, ale i v prevenci. Chlorofyl působí jako tonikum, podporuje látkovou výměnu, činnost žláz. Kopřiva pozitivně ovlivňuje i peristaltiku. Působí jako mírné diuretikum, a proto se hlavně používá při chronických onemocněních ledvin a při zánětech močových cest. V jarních měsících by měly být součástí bylinných kúr především pro vysoký obsah minerálů a vitaminů.
Kopřiva se používá jako součást čajových směsí při léčbě chronických i akutních onemocnění dýchacích cest
Kopřiva má vliv na krvetvorbu; hlavně tvorbu červených krvinek. Napomáhá při ztrátě většího množství krve a při chudokrevnosti. Používání kopřivy je vhodné i v prevenci u zdravých lidí, u těžce pracujících, při velkém psychickém zatížení a při vyčerpání u dlouhodobě nemocných pacientů.
Kopřiva je známá, že posiluje vlasy a zabraňuje jejich vypadávání. Silný odvar z kopřivy je skvělý pro omývání vlasů nebo vlasové zábaly, potlačuje také svědění vlasové pokožky a tvorbu lupů. Dodává vlasům lesk a ztmavuje světlé vlasy.
Kopřiva má své místo i v gastronomii, kde se z ní dají připravit chutné pokrmy. Použití mladých kopřivových listů do nádivek nebo do salátů je běžné na jaře. Z kopřivy lze však připravit také klasický špenát nebo kopřivovou polévku. Aby mohly být kopřivy použity v kuchyni, je třeba listy otrhat ze stonku, v sítku (ne kovovém) omýt čistou vodou a spařit vroucí vodou.
Kromě již zmíněných účinných látek kopřiva obsahuje dusík, fosfor, draslík, zinek nebo železo, tedy látky, které působí jako hnojivo a přiláká na zahradu žížaly. Kopřivu lze použit jako pesticidní postřik. Kopřivou je možné mulčovat záhony, nebo jí lze použít v kompostu.
Příprava kvašeného výluhu z kopřiv neboli hnojivové jíchy
Tímto přírodním hnojivem se nedají žádné rostliny ani spálit ani přehnojit. Vzhledem k tomu, že kopřiva obsahuje železo, vápník, kyselinu křemičitou, stopové prvky, vitaminy apod. výluhy z ní mají na rostliny komplexní vliv. Nikdy nedocílíme přebytku, který by rostlinám uškodil.
Ideálně nekovovou nádobu naplníme nasekanými kopřivami v poměru 10 l vody na 1 kg kopřiv. Každý den mícháme, aby kvasný proces proběhl co nejrychleji. Zákvas necháme „zrát“ dva týdny až měsíc (záleží na teplotě).
Po uplynutí této doby je hnojivo hotové a je možné jej začít používat. Jíchu naředíme v poměru 10:1 s vodou. Tímto roztokem rostliny bez problému zaléváme. Jestliže jsme si udělali silnější jíchu anebo chceme-li hnojit hodně citlivé rostliny, roztok zředíme více. Přebytečné množství jíchy můžeme použít na zalití kompostu. Tím do kompostu dodáme mnoho prospěšných látek. Kopřivový výluh přiláká další žížaly, které kompost provětrávají a urychlují rozpad materiálu, což vede ke zlepšení jeho kvality.
Zákvas necháme dva týdny až měsíc „zrát“
Kopřivám se daří hlavně tam, kde je hodně dusíku a dalších látek potřebných k jejich růstu, což je důležité pro přípravu velice kvalitního kompostu z kopřiv. Pokosené kopřivy můžeme do kompostu přidávat hned, vytrhané kopřivy až po uschnutí, aby znovu nezakořenily a nezačaly růst. Do kompostu však nepřidáváme kopřivy kvetoucí nebo se semeny!!! Takové je nutné předem důkladně spařit.
Výluh můžeme používat na všechny rostliny kromě cibule a luštěnin, těm kopřivový postřik nesvědčí.
Jedním z velkých a každoročně se opakujících problémů každého zahrádkáře je boj se mšicemi. Pakliže nechceme použít chemické přípravky, které nejsou vždy a na všechny druhy mšic účinné a ani nejsou levné,
můžeme použít přírodní metodu boje proti mšicím. Z mých několikaletých zkušeností s použitím kopřivového výluhu je zřejmé, že i když tento boj je pracnější, tak je nejúčinnější. Pracnost spočívá v pravidelnosti
opakování postřiku. Na přípravu postřikového výluhu je zapotřebí v uzavřené plastové nádobě naložit směs kopřiv s vodou v poměru 1:10, louhovat 24 hodin. Před použitím je výluh zapotřebí přecedit a naředit vodou v poměru 1 : 5 (5 dílů vody). Takto připravenou postřikovou jíchou je nutné pečlivě postříkat všechny nadzemní části rostliny. Postřikovou jíchu nebo naředěnou hnojivovou jíchu z kopřiv můžeme také používat proti jinému nežádoucímu hmyzu, napři. housenkám, molicím apod. Postřiky je nutné provádět preventivně nebo při sebemenším výskytu škůdce.
Foto Shutterstock
Hnojením zajistíme rychlý přísun živin na začátku vegetace a následně doplňujeme potřebné živiny. Hnojivý výluh si můžeme připravit také sami.
Mezi úporné plevele patří i bršlice. Na zahradě nás přivádí k šílenství, v kuchyni je vítanou surovinou pro svůj obsah zdravých látek.
Mladou nať jarních rostlin, jako je bršlice či kopřiva, sbíráme krátce po vyrašení. V kuchyni používáme jen mladé, křehké vrcholky.
Některé rostliny svou přítomností signalizují různé půdní vlastnosti. Mohou nás svým výskytem upozornit také na to, že pro správnou péči o půdu budeme potřebovat její laboratorní rozbor.
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
