Hlíva pěstovaná na dřevě pomocí spodního očkování

18. 5. 2023

Klasické metody, kdy byla hlíva ústřičná pěstovaná na špalcích listnatých stromů, se po desetiletí zdály neměnné. Měly však tři hlavní úskalí.

Komplikace při pěstování na dřevě: 

  • S výběrem vhodného, stinného a vlhkého stanoviště pro umístění naočkovaného dřeva.
  • V zásobování vodou, která je nutná pro růst podhoubí hlívy.
  • V pracnosti aplikace hlívové sadby do vyvrtaných otvorů nebo tzv. pod pokličku.
Hlíva pěstovaná spodním očkováním

Jednotlivé vrstvy při spodním očkování

V letech 2015 a 2016 jsem vytvořil vlastní očkovací postup, který tyto problémy odstranil. V širším měřítku poprvé použili zahrádkáři mou originální a zcela novou metodu spodního očkování v roce 2017, a to s mimořádným úspěchem k mé velké radosti.

Co potřebuje hlíva při spodním očkování

Podstata spočívá v tom, že při spodním očkování se hlívová sadba aplikuje do místa s největší vlhkostí, čímž se výrazně zvýší její ujímavost. Na místě s dobrou vlhkou zeminou se vytvoří jamka hluboká zhruba jako polovina délky listnatého špalku. Obvyklá délka špalku je 50 cm, odpovídající hloubka jamky 25–30 cm.

Přímo na dno jamky se nadrobí přes polovinu litrového balení zrnité sadby hlívy ústřičné, cca 07l, na kterou se usadí listnatý špalek. Je nutné použít čerstvé zdravé dřevo většiny listnatých stromů s výjimkou dubu, akátu či jasanu. Následně se špalek obsype zeminou do výšky zhruba 10–15 cm a aplikuje se zbytek sadby. Okolo dřeva tak vznikne prstenec sadby, který musí těsně přiléhat ke kůře.

Sadba se opět zasype zeminou těsně pod úroveň terénu. Vše se přiměřeně utlačí a zalije konví vody. Je vhodné vytvarovat kolem dřeva žlábek, který dobře poslouží pro pravidelné zalévání ve vegetační sezoně. Trvale vlhká zemina je totiž základním předpokladem pěstebního úspěchu, neboť zásobuje podhoubí hlívy životně důležitou vodou.

Již po dvou týdnech od založení se podhoubí hlívy čile rozrůstá. Protože v půdě jsou optimální vlhkostní i vzdušné poměry, je podhoubí zdravé a bez jakéhokoli napadení plísní, která představuje při klasickém pěstování značné riziko.

Se spodním očkováním hlívou se začíná na přelomu dubna a května. Podhoubí tak má dostatek času vrůst do dřeva, zesílit a připravit se na podzimní plození.

Hlíva je chráněna před vyschnutím

Podstatnou výhodou popsané metody je skutečnost, že hlívová sadba je pod povrchem zeminy velmi dobře chráněná před vyschnutím. Při pravidelném zalévání má stále dostatek vody a dobře se rozrůstá. Díky tomu lze špalek umístit i na osluněné stanoviště, což bylo při použití dřívějších metod nemožné.

Nezanedbatelná je také rychlost a jednoduchost očkování. Nepotřebujeme k tomu žádné nářadí s výjimkou rýče a ani žádné další pomůcky jako fólie či igelitové pytle.

Rýč, hlíva, čerstvý pařez

K pěstování metodou spodního očkování si vystačíme pouze s rýčem

První sklizeň

Není výjimkou, že první sklizeň se dostaví už na podzim v roce očkování, což je obvykle v říjnu. Podhoubí vrostlé do dřeva přezimuje a následující sezonu po oteplení pokračuje v růstu opět až do podzimu, kdy se vytvářejí plodnice. Očkuje se tedy za celý pěstební cyklus pouze jednou.

Hlíva rostoucí na dřevě

Plodící špalek

Úrodu hlívy lze na dřevě očekávat opakovaně po několik let. Měkká dřeva jako například topol či bříza plodí kratší dobu než dřeva tvrdá. Obvykle se jedná o rozpětí 3 až 6 let.

Zcela rozložený a odplozený špalek je měkký a drobí se. Tehdy je pěstování u konce. Pro vyrovnaný a trvalý výnos je vhodné zakládat každoročně nový hlívový špalek, který bude nadále plodit, až se starší působením hlívy rozloží.

Foto autor

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

20. 4. 2024

Včelí pastva na zahradě: Jak rizikový je postřik chemií

Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x