Podle čeho vybírat odrůdy zelí pro pěstování na zahradě

12. 4. 2022

Pro pěstování zelí máme v Česku vhodné klima a půdu v zahradách i na polích. Není divu, že historie šlechtění zelí tu sahá až do 18. století.

Zelí patří mezi tradiční zeleninu české kuchyně. Řežeme ho, krouháme, vaříme, syrové používáme do salátů, sterilujeme nebo mléčně kvasíme. Velkým přínosem zelí na talíři je vysoká nutriční hodnota a přítomnost zdraví prospěšných látek. Vedle vitaminů a minerálních látek k nim patří glukosinoláty a zdraví prospěšná vláknina.

Magická krása zdravého zelí

Krásné a zdravé hlávky červeného zelí v řezu; foto Shutterstock

Hlávkové zelí bílé a červené

Tato dvouletá rostlina vytvoří v prvním roce krátký zdužnatělý stonek – košťál. Na něm v husté genetické spirále vyrůstají bezřapíkaté hladké listy, které jsou podle odrůdy zbarvené buď zeleně, nebo červenofialově. Listy jsou nahloučené, k sobě přitisklé a tvoří tak hlávku.

Čím je vnitřní košťál vyšší, tím je hlávka méně pevná a opačně. Košťál pod hlávkou se označuje jako vnější. Jeho výška ovlivňuje stabilitu rostliny, protože zelí má malý kořenový systém a je rovněž odrůdovou vlastností.

Ve druhém roce pak košťál prorůstá hlávkou a je ukončen hroznovitým květenstvím žluté barvy. Květy jsou cizosprašné, plodem je šešule. Semena se podobají semenům ostatních košťálovin. Klíčivost si semena udrží zhruba 4–5 let a jsou schopné vyklíčit za 4–12 dní.

Zeleniny jako zelí a jiné košťáloviny se bez dostatečných dávek živin neobejdou

Zelí a další košťáloviny jsou největšími žrouty živin v zahradě, foto I. Dvořák

Jak pěstovat zelí na záhoně

Zelí je stejně jako ostatní košťáloviny poměrně náročné na výživu, za to je nenáročné na teplo. Pro pěstování zvláště pozdních odrůd jsou vhodné těžší, vododržné, humózní a provzdušněné půdy. Proto je vhodné častější kypření.

Při pěstování je dobré dodržovat odstup od brukvovitých rostlin z důvodu nebezpečí výskytu nádorovitosti košťálovin. K ozdravení půd nám pomůžeme pěstování  řepky olejné. Vhodná půdní reakce je neutrální až slabě zásaditá.

Rostlinám vyhovují spíše nižší teploty do 20 °C a vyšší vzdušná vlhkost. Jsou náročné na vodu, závlaha je nezbytná.

Na podzim hnojíme organickým hnojivem. Ideální je chlévský hnůj, kompost, dobrým zdrojem humusu je i zelené hnojení.

Fosfor a draslík doplníme minerálními hnojivy, na jaře dodáme dusík. Dusíkem nepřehnojujeme. Zhoršuje se tak skladovatelnost zelí a kvalita kysaného zelí, která se projeví horší chutí a šedým zbarvením. Postačí 160–250 g dusíku na 10 m2 (např. 600–900 g ledku amonného s vápencem).

 Sadba nebo přímý výsev

Rané odrůdy pěstujeme z předpěstované sadby z výsevu od ledna do poloviny dubna. Letní a podzimní kulturu můžeme pěstovat z přímého výsevu na záhon. Obecnou výhodou přímého výsevu je hlubší kořenový systém, tím i lepší odolnost k suchu. Vyséváme do hnízd na vzdálenost 40–60 cm a po vzejití vyjednotíme na jednu rostlinu.

Zelí bohužel napadá velké množství škůdců. Mezi nejčastější patří květilka zelná, mšice, housenky běláska a můry zelné, dřepčíci a molice. Účinnou ochranou, zvlášť u přímých výsevů, je zakrytí záhonu vhodnou netkanou textilií.

Housenky běláska zelného a zelí se stopami běláska řepového

Housenky běláska zelného vlevo a zelí poškozené housenkami běláska řepového, 2x foto J. Rod

Jakou vybrat odrůdu?

Základní rozdělení je na zelí bílé a červené. Dále můžeme odrůdy vybírat podle délky vegetační doby na rané, letní polorané, polopozdní a pozdní.

Podle způsobu využití volíme odrůdy vhodné k rychlé spotřebě, kruhárenské a ke skladování.

Většina odrůd má tvar hlávky kulovitý nebo ploše kulovitý. Jsou však i odrůdy s vysokou vejčitou hlávkou tzv. špičaté zelí, které je vhodné především k přípravě salátu.

Rozdíly jsou i v pevnosti hlávky, v obsahu sušiny, vlákniny a cukru.

České šlechtění zelí má velkou tradici. V Dobré Vodě na Královéhradecku se rod Pourů zabýval šlechtěním zelí již od 18. století. Ve 30. letech minulého století uvedl na trh odrůdy zelí Pourovo polopozdní a Pourovo pozdní, které jsou v oběhu dodnes!

Odrůdy bílého hlávkového zelí

Rané odrůdy

  • Vysazují se od března do května ve sponu 40×40 cm.
  • Sklízejí se od května do července.
  • Vegetační doba od výsadby do sklizně je 55–75 dnů.
  • Odrůdy mají méně pevné hlávky o hmotnosti okolo 1 kg a jsou určeny k přímé spotřebě.
Zelná malohlávková odrůda Unikát

Rané zelí odrůdy Unikát k přímé spotřebě. Malé, kulaté, pevné hlávky mají jemnou strukturu a nízký košťál. Foto J. Prášil

Letní polorané odrůdy

  • Vysazují se v květnu a červnu do sponu 50×50 cm
  • Sklízí se v od července do září.
  • Vegetační doba od výsadby do sklizně je 75–110 dnů.
  • Odrůdy mají hlávky o hmotnosti 2–3 kg a jsou určeny k přímému konzumu, případně ke krouhání.

 Polopozdní odrůdy

  • Vysazují se od poloviny dubna do poloviny června na vzdálenost 60×60 cm
  • Sklízejí se od srpna do října.
  • Vegetační doba od výsadby do sklizně je 110–120 dnů.
  • Hlávky jsou velké o hmotnosti 4–6 kg a jsou určeny k přímému konzumu, ke krouhání a krátkodobému skladování.

Pozdní odrůdy

  • Vysazují se od poloviny dubna do poloviny června na vzdálenost 50×60 cm
  • Sklízejí se od srpna do října.
  • Vegetační doba od výsadby do sklizně je 130–150 dní.
  • Hmotnost hlávek je v závislosti od odrůdy 2,5–6,5 kg a  jsou většinou vhodné ke skladování.
Zelí Holt

Pozdní odrůda zelí Holt vhodná ke skladování; foto R. Pokluda

Odrůdy červeného hlávkového zelí

Vyznačují se menšími hlávkami a delší vegetační dobou. Patří k nim polopozdní odrůdy vhodné ke spotřebě v čerstvém stavu, krouhání i skladování.

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

25. 9. 2022

Zelenina na zahradním záhonu přečká chlad s naší pomocí

Na konci září je vhodné použít kryt netkanou či perforovanou fólií, která rostliny ochrání i před prvními mrazíky. Fóliový tunel lze použít u vyšších druhů zeleniny.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x