Křupavá kedlubna ze zahrádky je zásobárnou vitaminů

13. 3. 2021

Botanický popis rostliny praví, že se kedlubna pěstuje pro osní hlízu, která vzniká tloustnutím a zkrácením stonku. Osní je skutečně od slova osa podobně jako osní obrazec nebo osní kříž.

Člověk ji zná dva tisíce let a stále si ji cení. Pochází ze Středomoří z původního planého druhu brukve zelné. Kedlubna (Brassica oleracea var. gongylodes) je lehce stravitelná, nízkokalorická chutná zelenina, která se jí převážně v syrovém stavu a to zejména rané odrůdy.

Hlíza bývá kulovitá až ploše kulovitá, vyrůstají na ní dlouze řapíkaté listy, s vejčitou až trojúhelníkovitou laločnatě vykrajovanou čepelí pokrytou voskovou vrstvičkou.

Bílé odrůdy jsou na rozdíl od modrých náchylnější k dřevnatění a k praskání.

Barva hlízy a listů může být buď zelená – takové jsou bílé odrůdy –, nebo modrofialová – modré odrůdy.

Kořenový systém je poměrně mělký, rozkládá se převážně v povrchových vrstvách půdy.

Jedná se o dvouleté rostliny, které ve druhém roce vytvářejí zdužnatělý květní stvol se sírově žlutými květy. Pokud sazenice pěstujeme při nízkých teplotách, mají tendenci vybíhat do květu již v prvním roce. Plodem je dvoupouzdrá šešule, která obsahuje hnědá, kulovitá semena, podobná ostatním košťálovinám, jsou však o něco menší, klíčivost si udržují 4 až 5 let.

Odrůda kedliubny Moravia

Osvědčená kedlubnová odrůda Moravia je odolná proti vybíhání do květu, hodí se k rané jarní a podzimní výsadbě

Hlíza plná vitaminů

Kedlubny obsahují 90 % vody, 2,6 % sacharidů, 3,6 % vlákniny. Jsou nízkoenergetické, vhodné při redukční dietě. Z minerálů obsahují především fosfor 460 mg a draslík 3500 mg na kg. Jsou bohaté na vitamin C (620 mg/kg), obsahují vyšší množství vitaminu B3 a vitaminu E.

Obsahují rovněž inositol (zařazovaný do skupiny vitaminu B), který brání ukládání cholesterolu a napomáhá odstraňovat volné radikály. Jako každá brukvovitá zelenina obsahuje glukosinolát glukobrassicin, z něhož vzniká indol-3-karbinol, patřící do skupiny antioxidantů.

 Nároky na prostředí

Jako ostatním košťálovinám vyhovují kedlubnám teploty kolem 20 °C. Krátkodobý pokles teplot k 0 °C kedlubnám nevadí. Déle trvající nízké (jarovizační) teploty v rozmezí 0–14 °C jsou však nebezpečné u mladých rostlin, kdy mají dva pravé listy a to po dobu 3–5 týdnů.

Pro pěstování jsou vhodné hlinité až hlinitopísčité a nevhodné těžké, jílovité, nepropustné půdy. Pro jarní pěstování jsou vhodné i lehčí půdy, které se rychleji zahřívají. Vhodné předplodiny jsou takové, které zanechají půdu v dobré struktuře (rané brambory, špenát, luskoviny, pór).

Kedlubna Ballot F1

Kedlubna Ballot F1 je raná hybridní odrůda, určená pro jarní a podzimní pěstování

 Proč a jak testovat kyselost půdy

Dbáme, aby půda nebyla kyselá, na což jsou citlivé všechny košťáloviny.

Ke kedlubnám nehnojíme organickým hnojivem, které vyžadují ostatní košťáloviny.

  • Kyselost (pH) si zjistíme pomocí testovací soupravy zakoupené v zahrádkářské prodejně nebo orientačně vysušením vzorku zeminy, na kterou nakapeme 8% ocet. Pokud začne zemina šumět, není kyselá a vápnění nevyžaduje.

Kyselé půdy vápníme mletým vápencem (uhličitan vápenatý) v dávce 1–2 kg/10 m², na těžších půdách páleným vápnem (oxid vápenatý). Vhodný je rovněž dolomitický vápenec, který navíc obsahuje i hořčík.

  • Vápníme na podzim ve tří až čtyřletých intervalech. Ke košťálové zelenině, která není citlivá na přímé vápnění, můžeme vápnit i na jaře, tři týdny před výsadbou.

Potřebují pohotové živiny

Kedlubny mají krátkou dobu vegetace, a proto jsou náročné na dostatek pohotových živin. Pokud jsme na podzim hnojili fosforečnými a draselnými hnojivy, doplníme před výsadbou pouze dusík, např. formou močoviny přibližně v dávce 200 g/10 m².

Pokud jsme na podzim nehnojili, můžeme použít hnojivo NPK v dávce 800 g/10 m², lépe však jednosložková hnojiva:

  • 300 g superfosfátu,
  • 250 g síranu draselného (nebo 200 g 60% draselné soli) na 10 m²,
  • močovinu.

Jako všechny košťáloviny vyžadují kedlubny dostatek půdní vláhy a vyšší vzdušnou vlhkost, proto je bez závlahy nemůžeme pěstovat.

Kedlubna Kref F1

Velmi raná hybridní odrůda Kref F1 je určená k rychlení všemi způsoby a pro celoroční pěstování. Je odolná proti praskání, dřevnatění i přerůstání bulev.

 S předpěstováním lze začít brzy

Rané odrůdy vyséváme již koncem ledna, začátkem února. Předpěstování sadby trvá dva měsíce. Vyséváme do výsevné misky se zahradnickým substrátem (zeminou), poté semena zasypeme tenkou vrstvou substrátu (o málo vyšší, než je výška semen).

  • Po vzejití přepichujeme až po děložní lístky do sadbovačů, kelímků apod. Teplota při předpěstování má být mezi 15–18 (20) °C. Při vyšší teplotě větráme.

Před výsadbou sadbu 7–10 dní otužujeme snížením teploty a intenzívním větráním. Sazenice má mít v době výsadby 3–5 listů. Vysazujeme koncem března do sponu 30 x 25 cm. Ihned po výsadbě záhonek překryjeme netkanou textilií, čímž se sníží výpar vody z půdy, zvýší se teplota a zabrání se napadení škůdci. Po výsadbě zavlažíme a dále zavlažujeme tak, aby půda zůstala vlhká. Jednou až dvakrát textilii odkryjeme a půdu prokypříme. Od výsadby do sklizně uplyne 60–70 dní.

Kedlubny pro letní a podzimní sklizeň můžeme pěstovat jak ze sadby, tak i z přímého výsevu. Pro sklizeň v létě vyséváme v březnu až v dubnu, pro podzimní sklizeň koncem května až začátkem června. V případě přímého výsevu vyséváme do hnízd po dvou až třech semenech na vzdálenost v řádku 30 cm, po vzejití vyjednotíme. Osetý záhon zakryjeme textilií. Pokud si předpěstujeme sadbu, délka předpěstování trvá 40 dní. K pěstování volíme rané odrůdy.

Pozdní odrůdy ke skladování (mají až 400 g hlízy), vyséváme koncem dubna do sponu 40 x 40 cm.

 Rychlení pod fólií

V březnu můžeme do fóliového krytu vysazovat odrůdy pro rychlení (mají slabší olistění) na vzdálenost 20–25×25 cm.

Půda bývá obvykle vyhnojená organickým hnojivem, protože po kedlubnách jako následná kultura se zařazují rajčata nebo okurky.

Ošetřování spočívá v zálivce, větrání v poledních hodinách a v přihnojení ledkem vápenatým v dávce 400 g/10 m² 3–4 týdny po výsadbě.

Kedlubna Kartago F1

Raná odrůda Kartago F1 má jemnou dužninu, odolnou proti dřevnatění a přerůstání bulev. Hodí se k rychlení, velmi ranému pěstování, ale i k pěstování z letních výsevů pro podzimní sklizeň.

 Choroby

Nejzávažnější chorobou všech brukvovitých je nádorovitost kořenů, kdy rostliny vadnou a odumírají. Ochranou je nepěstovat košťáloviny po sobě dříve než za 4–5 let, upravit vápněním půdní reakci na zásaditou, nepěstovat na zelené hnojení hořčici nebo řepku.

Na sazenicích nebo v porostu se může za vlhkého počasí vyskytovat plíseň brukvovitých. Projevuje se žlutými skvrnami na listech, které se rozšiřují a listy postupně odumírají. Prevencí je pěstování na vzdušném, nezastíněném stanovišti, včasná likvidace brukvovitých plevelů.

Alternariová skvrnitost brukvovitých se projevuje na listech hnědými až hnědofialovými skvrnami, často se žlutým lemem. Silněji napadené listy žloutnou a opadávají.

K prevencí chorob patří:

  • výsev uznaného osiva,
  • dostatečný časový odstup při pěstování košťálovin na tomtéž místě,
  • přiměřené hnojení dusíkem,
  • pěstování v nezahuštěném sponu.

Škůdci

Ochranou proti dřepčíkům, květilkám, mšicím a nosatcům je včasné zakrytí výsevu (výsadby) netkanou textilií.

Ze škůdců se vyskytují jako u všech košťálovin dřepčíci, kteří nejvíce škodí na mladých rostlinách.

Závažným škůdcem je květilka zelná, jejíž larvy ožírají kořínky rostlin, které pak vadnou a odumírají.

Za suchého a teplého počasí se může vyskytovat mšice zelná, která vytváří na listech šedomodré kolonie. Silně napadené rostliny odstraníme, chemické ošetřeni je sice účinné, ale na zahrádce se mu snažíme vyhnout.

  • Na kedlubnách může škodit nosatec – krytonosec řepkový, jehož hálky způsobují praskání kedlubnových hlíz.

Žír listů způsobují housenky běláska zelného (žluté, s černými kresbami) a běláska řepkového (světlo zelené). Ochranou je včasné sbírání housenek, případně odstranění listů s nakladenými vajíčky (dobře viditelné na spodní straně listů), či zakrytí rostlin nekanou textilií.

Na všech košťálovinách je častý výskyt bílého hmyzu – molice vlaštovičníkové, jejíž larvy škodí sáním a vylučováním medovice, na níž se následně vyskytují černě. Ochrana u kedluben nebývá nutná.

 Sklizeň

Sklízíme probírkou, když mají kedlubny odrůdovou velikost (průměr hlízy u jarních a letních odrůd je obvykle 5 cm a více). Uchováváme je při teplotě 0–1 °C a 97 % vzdušné vlhkosti. Doba uchovatelnosti je u raných odrůd 2–3 týdny, u pozdních, které se uchovávají odlistěné, čtyři měsíce.

Po sklizni jarních odrůd kedluben můžeme vysadit letní odrůdy salátu a další listové zeleniny, podzimní a zimní pór, vysít mrkev, fazol na lusky, případně ještě okurky nakládačky.

Odrůda Dvorana

Bílá kedlubna Dvorana vyniká raností a odolností proti vybíhání, je určena pro všechny způsoby rychlení

 Příčiny zhoršené kvality hlíz

  • Dřevnatění hlíz – přerušení růstu v důsledku nedostatku vody, živin, vysoké teploty. K dřevnatění dochází i u přerostlých hlíz.
  • Lahvovitý tvar hlíz – nedostatek světla, utlačená půda, nízké teploty při předpěstování sazenic.
  • Tvorba vyběhlic – nízké teploty při předpěstování sazenic, růstový stres v raném stadiu růstu.
  • Praskání hlíz – kolísání zásobení vodou, mechanické poškození, krytonosec.

 V kuchyni

Kedlubny se v kuchyni upotřebí formou salátu (nahrubo nastrouhané se ochutí zálivkou, případně i křenem), tepelně se upravují dušením, lze je použit i k přípravě placek obdobně, jako se připravují bramborové.

Foto autorka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

26. 9. 2021

Podzimní dřeviny, které upoutají okrasným plodenstvím

Mnohé z těchto dřevin jsou nejen výraznou okrasou zahrady v tomto období, ale jejich plody přetrvávají na dřevinách dlouho do podzimního i zimního mrazivého období. Bohatě v tomto období plodí okrasné jabloně, mahonie, pámelník okrouhlolistý …

zobrazit další rady a tipy