Zahrada odměňuje pěstitele také během října, kdy nastává čas dokončit sklizeň kořenové zeleniny a úrodu uskladnit.
Celer sklízíme tehdy, když se spodní listy pokládají na zem a řapíky praskají. Hlízám zkrátíme kořeny a odstraníme listy, které můžeme zamrazit nebo usušit. Rovněž zdravé listy červené řepy můžeme využít v kuchyni nebo zamrazit. Využijeme je při přípravě boršče.
Celer bulvový; foto M. Koudela
Sklidíme kořeny čekanky pukové. Listy neodkrucujeme (abychom nepoškodili srdíčko), ale odstřihneme je asi ve výšce 3 cm nad kořenovou hlavou. Kořeny vytřídíme a k rychlení ponecháme kořeny o průměru hlavy 4–6 cm. Uskladňujeme je obdobně, jako kořenovou zeleninu.
Dokončujeme sklizeň pozdních košťálovin. Hlávky zelí můžeme sklízet i s kořenem a umístit do vyvezeného pařeniště.
Před prvním mrazem sklízíme vyzrále plody tykví, které skladujeme při teplotě 8 až 13 °C a vzdušné vlhkosti 70-75 %.
Sklízíme poslední ředkve a saláty, barevné odrůdy budou v této době, kdy jsou nízké teploty, výrazně vybarvené.
Sklízíme hlávky pekingského zelí, kterým odstraníme volné obalové listy a listy poškozené, napevno je zabalíme do novinového papíru (sníží se odpařování vody), kolmo je postavíme do bedničky a uskladníme je při vysoké vzdušné vlhkosti. Skladování je však na kratší dobu – do února. Obdobně můžeme uchovávat i štěrbák.
Na záhonech ponecháme zimní kapustu, kadeřávek a růžičkovou kapustu. Sklízíme je v průběhu zimy nebo v předjaří. Rovněž ponecháme rostliny brokolice, kterým jsme sklidili terminální růžici, aby dorostly postranní výhonky (budou ale menší o průměru 6–8 cm). Sklízet je můžeme až do mrazíku –8 °C.
Vysazujeme jak dřeviny s balem, tak po opadu listů i prostokořenné. První půlka měsíce nás potěší barevností listí. Mráz a vítr podívanou ukončí.
Zelenina z volné půdy může být k dispozici po celou zimu. Nejčastěji to je kapusta růžičková a kapusta kadeřavá.
Zeleninové záhony osiřely, aby odpočívaly, nejlépe pod mulčem, a posilovaly kondici organickým či jiným doplňkem půdní výživy: hnojem nebo hnojivem.
Pokračujeme ve sklizních a pečujeme o rostliny, abychom je udrželi co možná nejdéle. Můžeme ještě vysévat kozlíček polníček a špenát na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců.
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.
