Šlechtitelé, ředkvičky, mrkev a česnek z východních Čech

19. 10. 2018

Šlechtění zeleniny a květin má v Česku dlouhou tradici. Patří k ní i Jitka Hrubešová a její manžel ze šlechtitelské stanice v malé obci Vinary.

Šlechtí tu nové odrůdy košťálové, kořenové a cibulové zeleniny. S odrůdami z Vinar se lze setkat v sortimentu firmy Semo, s níž Hrubešovi úzce spolupracují.

S geny táty šlechtitele

Ing. Jitka Hrubešová

Ing. Jitka Hrubešová a česnek Karel IV

Už v první třídě zkoušela Jitka Hrubešová křížit tulipány. Nejspíš k radosti tatínka Karla Křivského, jenž v té době s kolegy ve šlechtitelské stanici v Úhřeticích šlechtil zeleninu, obiloviny a množil tulipány. „Otec mě k tomu vedl už odmala, vždyť jsme žili přímo u jeho pracoviště. Dal mě základy a naučil mě tuto práci mít i jako koníček.“

Odborné znalosti získala posléze při studiu zahradnické fakulty v Lednici u profesora Lužného a Ing. Svitáčkové a během postgraduálního studia genetiky na Univerzitě Karlově v Praze. Pracovala pak ve šlechtitelských stanicích v Lysé nad Labem u Vladimíra Smékala a v Domoradicích.

S manželem z oboru

„Otec šlechtil koncem 80. let v Klešicích u Heřmanova Městce. Po rozpadu Sempry zprivatizoval své pracoviště odkoupil své vyšlechtěné odrůdy a dalších 12 let se tu věnoval své profesi. S manželem jsme v Klešicích začali pracovat v roce 1991 na podzim, manžel řídil provoz a já pracovala jako pomocná šlechtitelka a sestra dělala účetní.“ Práce v rodinné šlechtitelské firmě trvala až do roku 2003. Přestože bylo v sortimentu 45 odrůd cibule, mrkve, zelí, kedluben, ředkviček, fazolu, růžičkové kapusty a česneku, trh již vyžadoval víc.

Pokračování ve Vinarech

Šlechtitelská stanice ve Vinarech, která vznikla v roce 2004, se stala dalším místem, v němž dcera, už s manželem, pokračovala v rodovém šlechtitelském díle. Součástí genového materiálu se stalo i 25 odrůd z původního sortimentu Karla Křivského, ale kapitálem se stala i úzká spolupráce s firmou Semo Smržice.

„Pro Semo produkujeme nejvyšší stupně množení udržovaných odrůd. Oceňuji především odbornou spolupráci s ředitelem Janem Prášilem,“ pochvaluje si Jitka Hrubešová. Za zásadní pokládá rady, jak přizpůsobit novošlechtění požadavkům trhu tuzemského i zahraničního.

Dvouletý porost ředkvičky

Dvouletý porost ředkvičky se bude sklízet kombajnem

Hlavní plodinou je ředkvička

  • Z Vinar pocházejí mj. F1 hybridy ředkviček Primara, Vinara, Kvintara. „Dodáváme linie a vyšší stupně množení, Semo Smržice namnoží a vypěstuje standard, který se prodává.“
Porost dvoubarevné ředkvičky Slávie

Tady roste stará odrůda Slávie – dvoubarevná ředkvička

  • mrkví šlechtí všechny typy od raných po pozdní. Například odrůdy Jitka F1, Jarana F1 (velmi raná), Koloseum F1 (pozdní těžká mrkev), Jolana F1.
Sterilní linie mrkve - bez prašníků

Sterilní linie mrkve – chybí u nich prašníky

  • Z košťálovin udržují Unikát F1, Korino F1, Pavlo F1 a Trvalo F1, novým přírůstkem je Porotoza F1 (pozdní tvrdé zelí).
Linie nové odrůdy kedlubnu

Linie nové odrůdy kedlubnu

Česnek s vinarskou historií

„Otec měl v Klešicích staré odrůdy Kleon a Kalen. Z Kleonu jsme vycházeli v našem novošlechtění, postupným individuálním a hromadným výběrem jsme vytvořili odrůdu Vinar, která ale neprošla registračními zkouškami. Materiál jsme dále zlepšovali a tím vznikla odrůda Karel IV. Ta se původně měla jmenovat Karel, po mém otci, ale to nebylo možné. Od nás je i bílý nepaličák Stepan. Také jsme leta prováděli udržovací šlechtění pro šlechtitele česneku Jana Kozáka.“ Ten je pro změnu švagr Jitky Hrubešové.

Česnek Stepan

Česnek Stepan týden před sklizní

Co obnáší nejvyšší stupeň šlechtění

Podstatou udržovacího šlechtění je udržovat odrůdu v tom stavu, v jakém byla přihlášena.
Například u klasické odrůdy ředkvičky se provádí takto: „Celou plochu oseji jednou odrůdou, třeba Primou. Ve sklizňové zralosti ředkvičku vytrhám, ostře provedu výběr na tvar, praskání bulviček, vyšeptávání, jemný kořínek aj.

Třeba z 10 beden vyberu pouze jednu, ořežu nať a zkrátím kořínek. Vybrané bulvičky zasázím do fóliovníku a nechám včelám opylit. Osivo, které sklidím je nejvyšším stupněm šlechtění. Slouží pak k výsevu na pole a dodává se firmě Semo.“

Hybridní osivo (F1) se získává opylováním mateřské linie linií otcovskou.

Mateřská linie se vyrábí pomocí udržovatele, který zajistí opylení jinak sterilní linie. Otcovská linie se udržuje podobně jako nehybridní odrůda.

„U zelí se linie opylují ručně v poupěti metodou, kterou zavedl otec. Protože je zelí cizosprašné, musí se poupě natrhnout a opylit pylem květů té samé rostliny.“

U některých hybridů zelí ve Vinarech používají sterilní linie. S otcovskou linií se pracuje podobně.

„Je to piplačka, hodně ruční práce. Musíme být maximálně pečliví, důsledně vést záznamy o šlechtitelském materiálu a neobejdeme se bez šlechtitelského štěstí a intuice,“ dodává šlechtitelka.

Šlechtění další generace

„Doposud jsme šlechtili sami s manželem, teď se rozhodl syn, že v této činnosti bude pokračovat. Nejprve jsme mu to trošku znechutili, protože děti od malička musely hodně pomáhat, ale teď vidí, že tahle práce má smysl. Tatínek by měl radost, že jeho celoživotní práce a láska bude mít i po nás možná pokračovatele. V posledním období svého života k nám velmi rád jezdil, procházel a hodnotil porosty.

Foto autor

Zdroj Zahrádkář 10/2013

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

Zahrádkářka na červen 2019 předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

26. 6. 2019

Jiřinky a mečíky potřebují výživu, talovínu stačí vhodné místo

Jiřinky a mečíky jsou brzy po vyrašení vděčné za pravidelnou zálivku a hnojení. Mečíky přihnojujeme roztokem plných hnojiv po vytvoření třetího listu.

zobrazit další rady a tipy