Jak náročné je připravit půdu pro košťáloviny? Posuďte sami
13. 10. 2020Košťáloviny odčerpávají z půdy velké množství živin, které jsou pro pěstování květáku, brokolice, zelí a dalších brukvovitých nezbytné.
Jakkoliv člověka nadchne domácí pěstování zeleniny a získává v něm zkušenosti, stále se objevují nové otázky. Odpovídá rostlinolékař Jaroslav Rod.
V prvé řadě je třeba vědět, že k dlouhodobějšímu skladování se hodí jen některé odrůdy. Termín sklizně se musí řídit deklarovanou délkou vegetační doby jednotlivých odrůd. Je-li například u odrůdy zeleniny uvedeno, že délka vegetační doby je 140 dnů, pak od termínu předpokládané sklizně (například začátek října) odečteme 140 dnů a dojdeme k závěru, že termín správného výsevu připadal až na konec května.
Ponecháme-li kořeny zeleniny v zemi déle, než je tato délka, možná se o trochu zvýší jejich celkový výnos, ale na povrchu kořenů již vzniknou mikroskopické trhlinky, které jsou pak vstupními branami pro různé infekce. Ty jsou pak příčinou různých skládkových hnilob. Kromě toho mají kořeny i podstatně horší chuť.
Před lety jsme s kolegou podle všech zásad pokusnictví zkoušeli vliv kombinovaného výsevu, resp. výsadby mrkve s cibulí kuchyňskou (ze sazečky i z přímých výsevů), pórem (z předpěstované sadby) a česnekem (jarní výsadba) na poškození kořenů mrkve pochmurnatkou mrkvovou. Pochmurnatka je příčinou poškození mrkve, kterému se říká červivost.
Ani v jednom ze dvou zkušebních let nebylo ani v jedné pokusné variantě zjištěno statisticky průkazné snížení ani zvýšení poškození mrkve uvedeným škůdcem ve srovnání s kontrolní variantou (samotná mrkev). Jediné co bylo významně odlišné, bylo zvýšené napadení cibule (ze sazečky i z přímých výsevů) plísní než v okolních porostech cibule. To bylo způsobeno vhodnějšími podmínkami pro plíseň vlivem snížené vzdušnosti porostu, za kterou byla zodpovědná hustá nať v blízkosti rostoucí mrkve.
Nádorovitost kořenů brukvovitých (boulovitost, hlenka, plasmodiofora) je nejzávažnější choroba rostlin, jakou znám. Touto chorobou jsem se dokonce řadu let profesionálně zabýval, ale dodneška neznám žádnou metodu, která by proti ní byla dostatečně účinná.
A pokud se jedná o vápnění, tak to dokonce může za určitých podmínek trvalé spory v půdě zakonzervovat, a zamoření půdy tak prodloužit.
Jediné doporučení proto je – na zamořených plochách se nesnažit pěstovat náchylné rostliny, což jsou všechny z čeledi brukvovitých.
Drátovcům, což jsou larvy brouků kovaříků, nejvíce chutná salát a brambory, ale škodí i na řepě, mrkvi, celeru, okurkách, rajčatech, také na jahodníku, trávách, kukuřici a ostatních obilovinách.
Většinou se uvádí, že nepoškozují brukvovité plodiny včetně řepky či hořčice, pohanku, luskoviny, ale ani cibuli kuchyňskou nebo česnek.
Drátovcům cibule ani česnek sice moc nechutnají, ale zdá se, že tuto zeleninu používají jen jako jakési okořenění jídelníčku. Larvy nepoškozují cibule hlouběji než do první masité suknice. Nicméně rostliny na poškození reagují tvorbou hojivého pletiva. To jednak zhoršuje vzhled cibulí a jednak je znatelně znehodnocuje.
Foto autor
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.