Petržel listová a kořenová, zelenina pro chuť i zdraví

6. 3. 2021

Potřebujeme ji do vývarů, do polévkových směsí, k dochucení salátů a jiných pokrmů i jako ozdobu příloh, chlebíčků či lahůdkových mís. Je zdravá.

Proč jíst petržel

Kořenová petržel má důležité léčivé a přínosné zdravotní účinky. Cenná je obsahem vitaminu C (170 mg/100 g), karotenu beta, železa, draslíku, fosforu, hořčíku, síry a křemíku.

Plocholistá a kadeřavá petržel

Sklízíme natě petrželky. Kadeřavá je hezčí na chlebíčky, plocholistá je aromatičtější, vhodná k tepelnému zpracování, k nasekání nadrobno.

Žvýkáním čerstvé natě petržele zneutralizujete ústní odér po cibulovém nebo česnekovém jídle.

Pravidelné požívání petržele brání vzniku anemie. Povzbuzuje činnost jater, spolu s tuřínem pomáhá zlepšovat bolestivé stavy u nemocných dnou. Odvodňuje.

Odvar ze semen uvolňuje hladké svalstvo, zmírňuje bolesti hlavy i migrénu, uvolňuje bolavý žlučník.

Od semene ke kořenům a nati

Výsev přichází v úvahu již někdy v listopadu. Kdo podzimnímu termínu nedůvěřuje nebo ho nestíhá, vysévá petržel v březnu.

Semínka petržele

Semena petržele; foto Jolana Nováková

V jednom gramu je okolo 700–750 semen. Petržel se pěstuje ve druhé trati. Nesnáší nerozloženou organickou hmotu v půdě, je háklivá na přísušky, zejména v době klíčení a vzcházení. Je náročná i na půdu. Nejlépe roste v teplých písčitých, lehkých půdách.

  • Abychom viděli, kde je zasetá, přidáme do řádky několik semen ředkvičky.

Aby dříve vyrazila, namočíme semena na jeden den do vody, cca 20–22 °C teplé, osušíme je savým papírem – ubrouskem, papírovým kapesníčkem, utěrkou nebo toaletním papírem – tak, aby šly dobře vysévat a nejlépe hned je vysejeme.

Až do doby, kdy bude mít petržel 2 cm, nesmí půda v místě výsevu vyschnout. Výsevy jednotíme na dva cm, až petržel trochu naroste, na vzdálenost dvoj- i vícenásobnou. Malé petrželky použijeme v kuchyni.

Naťovou petržel nejednotíme, sklízíme ji průběžně, podle potřeby, nebo jednorázově vždy, když naroste ke sklizni. Nespotřebovanou nať sušíme a zamrazujeme.

Rekordman v délce pobytu v půdě

Kořenová petržel zůstává na záhoně nejdéle z běžně pěstované zeleniny. Tuzemské odrůdy mají vegetační dobu přes 180 dní, rekordmanem je Olomoucká s délkou vegetace 190 – 210 dní.
Existují i ranější odrůdy, například Atika, ta se dá už v září dobývat a prodávat jako svazková petržel s natí.

  • Naťové odrůdy se dělí na kadeřavé a plocholisté. Kadeřavé jsou vhodné na ozdobu, plocholisté jako aromatická bylinka, zelené koření.

Co petržel trápí

Pěkná petržel bývá jen na půdách dobrých, při odpovídající péči.

V půdách mokrých, s nerozloženou organickou hmotou trpí rzivostí kořene, která je branou pro různé hniloby. V těžkých a kamenitých půdách netvoří pěkné kořeny ani co do velikosti a délky, tak i do kvality. Často se rozdvojuje, vytváří více ocásků.

Tip pro věčnou petržel

Petržel je dvouletá rostlina. Necháme-li několik rostlin naťových odrůd na záhoně i druhý rok, přinese semeno. Když ho necháme vypadat na zem, máme na několik let postaráno o nové sazenice. Necháme je jen na místě, kde nepřekážejí, jinde se jich stejně jako jiného plevele rychle zbavíme.

Úspěšné je i pěstování v truhlíku za oknem. Neseženeme-li naťovou plocholistou petržel, můžeme za okno vysít i kořenovou. Její nať je podobně aromatická.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

29. 11. 2022

Čím sypat kluzké a zledovatělé chodníky v zahradách?

Při zimní ledovce na pěších cestách a chodnících je nejvhodnějším materiálem pro posyp ostrý písek. Použít můžeme dál i štěrkovou drť, nebo jemnou škváru.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x