
Cibule kuchyňská; jak ji pěstovat, aby chutnala a vydržela
4. 12. 2021Vyváženou chuť a vůni dává řadě pokrmů cibule. Pro pěstování na zahradě můžeme odrůdy vybírat i podle toho, jak ji používáme v kuchyni.
Při promýšlení, které druhy zeleniny pěstovat na zahrádce, se hodí plánovat hned tři sezony naráz. Přinášíme příklad osevního postupu.
Volba zeleninových druhů bude záviset na velikosti záhonů nebo jejich části, ale i na naší zkušenosti.
Využijeme organické hnojivo a to tak, že každý jednotlivý záhon nebo jeho příslušný díl z plánované trojice pohnojíme jednou po třech letech.
V žádném případě nenecháme záhon prázdný.
Pokud na záhonku budeme pěstovat zeleninu s krátkou dobou vegetace, vysejeme nebo vysadíme po její sklizni další druh. Například po sklizni raného salátu můžeme vysít řepu salátovou, mrkev, zařadit zelené hnojení.
Začínáme-li s pěstováním, je vhodné, abychom zúžili sortiment na druhy, které jsou méně náročné, jako jsou cukety nebo tykve, hrách, fazol, salát, ředkvičku, mrkev.
Nové zkušenosti nám dovolí v následujícím roce sortiment pěstovaných druhů rozšířit, zařadit nové, méně známe druhy nebo naopak vyřadit druhy, jejichž pěstování se v daných klimatických nebo půdních podmínkách nedařilo. Pomohou nám záznamy o době výsevu či výsadby, o chorobách, škůdcích, o způsobech ošetření apod.
Sortiment pěstovaných druhů můžeme rozšířit o petržel, zelí, brokolici, kapustu, celer, nebo česnek.
Záhon | 1. rok | 2. rok | 3. rok |
---|---|---|---|
A | I. trať*: Plodová zelenina (rajče, okurky, tykev, cukety), košťálová zelenina (zelí, brokolice, celer) | Kořenová a listová zelenina (mrkev, petržel, ředkvička, salát, špenát) | Lusková a cibulová zelenina (fazol, hrách, cibule, česnek) |
B | Kořenová a listová zelenina (mrkev, petržel, ředkvička, salát, špenát) | Lusková a cibulová zelenina (fazol, hrách, cibule, česnek) | I. trať*: Plodová zelenina (rajče, okurky, tykev, cukety), košťálová zelenina (zelí, brokolice, celer) |
C | Lusková a cibulová zelenina (fazol, hrách, cibule, česnek) | I. trať*: Plodová zelenina (rajče, okurky, tykev, cukety), košťálová zelenina (zelí, brokolice, celer) | Kořenová a listová zelenina (mrkev, petržel, ředkvička, salát, špenát) |
* Organické hnojení
Je nenáročná na teplotu, vyžaduje lehčí půdy a dostatek vody v první polovině vegetace. Aby se snížilo napadení houbovými chorobami, vyžaduje slunné, otevřené polohy, s dostatečným pohybem vzduchu. Cibule a pór se pěstují z přímého výsevu i ze sazenic, cibuli můžeme pěstovat i ze sazečky, česnek ze stroužků. V osevním postupu jí zařazujeme 2.–3. rokem po hnojení organickými – statkovými hnojivy (výjimkou je pór). Je náročná na výživu, kterou dodáváme průmyslovými hnojivy.
Je rovněž nenáročná na teplo – teplotní optimum leží mezi 16–20 °C. Kapusta růžičková, kadeřavá, snáší mráz, takže jí lze přezimovat na záhonech. Košťáloviny jsou náročné na vodu a výživu, vyžadují organické hnojení, dobře se jím daří při pěstování v podmínkách vyšší vzdušné vlhkosti. Většinou se pěstují z předpěstované sadby, vysazují se od března do června. Ochranou proti řadě škůdců, které je napadají, je zakrytí porostu netkanou textilií. Při pěstování je nutná doplňková závlaha.
Patří k nejnáročnějším zeleninám na teplo, teplotní optimum leží mezi 20–25 °C. Je citlivá na mráz, náročná na kvalitu půdy, výživu (hnojí se k ní statkovými hnojivy, kompostem), vodu i ochranu. Při jejím pěstování se k zlepšení teplotních i vlhkostních podmínek využívá netkaná textilie, mulčování, fóliové kryty. Rajčata, paprika, lilek vejcoplodý a někdy i okurky salátové a melouny se pěstují z předpěstované sadby. Závlaha je nutná u rajčat, papriky, vodních melounů a lilku vejcoplodého.
Mrkev, petržel, celer, pastinák, řepa salátová, ředkev, ředkvička, černý kořen, tuřín, vodnice jsou na teplo nenáročné – optimum je 16–20 °C. Zelenina je však náročná na půdní podmínky. Půda má být lehčí, humózní, bez kamenů a do hloubky zpracovaná.
Kořenová zelenina je náročná na vodu. Doplňková závlaha je nutná při pěstování ředkvičky, ředkve a při pěstování na hrůbcích. Pěstuje se z přímého výsevu, nehnojí se k ní organickým hnojivem. Výjimkou je celer, který se pěstuje z předpěstované sadby, v raných fázích růstu vyžaduje vyšší teploty a vyžaduje organické hnojení.
Je druhově nejméně zastoupená – patří k ní fazol, hrách a méně známy bob zahradní. Vyznačuje se přítomností hlízkotvorných baktérií na kořenech, schopných poutat vzdušný dusík, o který tak půdu obohacují. Zatímco hrách je na teplotu nenáročný a snese i poklesy pod nulou, fazol patří mezi teplomilnou zeleninu s optimální teplotou 20–25 °C. Při teplotách blízkých nule, rostliny hynou. Zařazují se třetím až čtvrtým rokem po organicky hnojených plodinách. Vhodné jsou humózní půdy s dostatkem vláhy. Závlahu nevyžaduje.
Nenáročná na teplotu, náročná na vláhu, středně náročná na výživu. Zařazuje se 2.-3. rokem po hnojení organickými hnojivy. S ohledem na její schopnost hromadit dusičnany, v průběhu pěstování nepřihnojujeme dusíkatými hnojivy. Druhy listové zeleniny se vyznačují krátkou dobou vegetace, lze je postupně pěstovat od jara do podzimu. Při jejím pěstování se využívá netkaná textilie, chemická ochrana není vhodná. Nutná je závlaha.
Foto autorka
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.