Čas pro vysazování zeleniny: pod mrakem a po otužení

2. 5. 2020

Udělalo se krásné počasí. Přeprchá, sluníčko se mezi mraky objevuje jen sporadicky. Ideální čas pro výsadbu zeleniny.

K výsadbě může svést i ta zelenina, kterou jsme ještě neukázali sluníčku. Máme jí ve skleníku, pařeništi, za oknem. Kdo takovou sadbu dal do země o slunečném víkendu, zjistil, co sluníčko s neotuženými listy dokáže.

Rostlinku je třeba před výsadbou otužovat, aby ji nepoiškodilo slunce

Neotuženou sazeničku zeleniny popálilo slunce, prozrazují bělající listy

Na chvíli převzaly vládu mraky s vodou. I to je důležité pro sázení. Ona se ta voda z nebes tak trochu vsakuje jinak než ta, kterou dodáme konví nebo hadicí. Pokud nepřijde jako příval a nezničí strukturu půdy.

Co sázíme

Do země na záhony patří saláty, kedlubny a další rané koštáloviny, pór, nitková cibule. Po deštíku, který provlhčí záhon alespoň do deseti cm, můžeme přesazovat sazenice jahodníku s balem z místa na místo, můžeme sázet tzv. prostokořennou sadbu, tedy sazenice, které jsme dobyli ze země bez balu pro výsadbu.

Také můžeme do zahrady přesunout pažitku, kterou jsme si někdy před Velikonoci rychlenou koupili. Stejně tak mátu, meduňku, petrželku, tymián.

Pro ujmutí zeleniny i jahodníku jsou důležité zejména první dny po výsadbě. Menší výpar, snížená teplota okolí pomáhají lepšímu zakořenění. Pro podporu rychlejšího kořenění a k překonání stresu z přesazování můžeme použít některý z tzv. kondicionerů, některé z hnojiv, pomocných přípravků pomáhajících rostlinám překonat toto nekomfortní období.

 

Sazenice

Zpravidla se setkáme se třemi typy sazenic.

  • luxusními v kelímcích,
  • komfortními v sadbovačích
  • a obyčejnými předpěstovávanými v pařeništi, tedy s tzv. trhanou sadbou.

První dvě se na novém stanovišti krátce rozhlédnou a rostou, trhaná sadba potřebuje pár dnů na zakořenění, pak může začít růst. Snáze se pak vyrovnává třeba s přísuškem.

S čím počkáme

Počasí hodně láká vystrkat na záhony všechno. Ale v sortimentu zeleniny nejsou jen rostliny k chladu dosti tolerantní, které se po otužení docela slušně vyrovnají s poklesem teplot. V případě potřeby se otužilejší rostliny dají zabezpečit netkanou textilií, květináč poslouží dobře jako protichladové víko i pro citlivější druhy.

Ale v řadě případů je lepší počkat. Rajčata, bazalky, papriky, okurky, lilky, tykve, melouny se s chladem srovnávají mnohem hůře něž výše zmíněné rostliny. Kolikrát i zpomalí růst a vývoj, teprve vyšší teploty je postupně probudí zpátky k životu.

Takže, pokud nemáme možnost vysazovat citlivé druhy do skleníků, fóliáků, do klimatizačních buněk, raději počkejme, zda se letos nedostaví ti tři ledoví kamarádi. Poslední roky si na mnoha místech zařádili. Když tyto druhy zeleniny neochráníme, prostě zmrznou. Zatím je otužujme, ukažme je rannímu a podvečernímu slunci a sledujme předpověď počasí.

 

Trochu jinak reagují například celer nebo první kedlubny. Těm mrazík, kterým prošly, nebo teploty těsně okolo 0 °C říkají, aby se vykašlaly na tvorbu hlízy a začaly hned chystat kvetení. Tím přicházíme o úrodu, protože na nich nenaroste do objemu ta užitková část, kterou od nich čekáme.

Nachladlá brokolice, velká třeba jen 10 cm, může tvořit malinké růžice. Když ji sklidíme, poroste dál a bude přinášet další postranní růžice (zejména odrůdy typu Calabrese).

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

13. 9. 2024

Zeleninové záhony po sklizni upravíme a ještě využijeme

První polovina září je příznivým termínem pro výsevy bílé jarní cibulky, rukoly a dalších salátů pro postupné sklízení mladých lístků.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x