
Květináče vybírejte, aby se vám líbily, místo pro ně s nápadem
19. 7. 2021Osázené květináče mají úžasnou výhodu. Kdykoli budete chtít, hravě jim najdete nové místo. Terasu či zákoutí tak proměníte za několik minut.
Odložený škopek použijte pro výsadbu bylinek. Nechte se překvapit, jak pěkně trpasličí zahrádka oživí terasu či balkon.
Kdo by nemiloval bylinky? Jejich lístky jsou nabité vonnými silicemi, které zavedou váš nos i chuťové buňky do ráje. Že na tradiční bylinkové záhony nemáte dost místa?
Nevadí, vystačíte si třeba s vysloužilým umyvadlem, dřevěným půlsudem či korýtkem. Má-li v průměru aspoň padesát centimetrů, pohodlně do něj umístíte až deset rostlin. Každá z nich může vonět i chutnat úplně jinak!
Tenhle smaltovaný škopek kdysi sloužil k zadělávání těsta. Má krásný tvar, perfektní hloubku, jenže se na ní nepěkně podepsal čas. Pokud je i ta vaše v podobně neutěšeném stavu, odstraňte z ní veškeré stopy rzi a odlupující se materiál. Nejlépe to půjde drátěným kartáčem.
Po důkladném začištění naneste v jedné vrstvě základový (antikorozní) a pak vrchní nátěr na kovy. Čtěte návody na plechovkách a postupujte podle nich. Všimněte si například doporučeného časového odstupu mezi nanášením obou vrstev, nebo zda je třeba přebrousit základovou vrstvu.
Bylinky barvami zrovna neoplývají, tak si podle libosti přetřete aspoň nádobu. Nejlépe ve dvou vrstvách.
Nezapomeňte do dna vyvrtat odtokové otvory. Jde to i bez nich, ale jen pokud správně odhadnete množství zálivkové vody a nádobu postavíte tak, aby do ní nepršelo.
Než naplníte škopek substrátem, položte nad drenážní otvory zaoblené střepy z rozbitého hliněného květináče nebo zakryjte dno vrstvou keramzitu či oblázků a na ni položte kus netkaného materiálu, aby nedocházelo k odplavování substrátu. Ten by měl být kyprý, lehký a výživný.
Dobře propustný zahradnický substrát se startovacím hnojivem je pro bylinkovou zahrádku v nádobě ideální
Oblíbili jste si bylinkový čaj, ale taky byste rádi něco k dochucení masa nebo zeleninového salátu? To a ještě mnohem víc můžete na ploše několika desítek centimetrů čtverečních pěstovat. V této minizahrádce roste šest druhů bylinek.
Levandule lékařská (Lavandula angustifolia) svými lístky a květy ovoní sušenky, cukr, želé, zmrzlinu, ale skvělá je i do čaje a k sýru. Po odkvětu ji sestřihněte, aby předčasně nezestárla.
Smil italský (Helichrysum italicum) má štíhlé stříbřité listy vonící po kari, odtud také přezdívka kari koření. Chuťově už tak silný není. Dobře se hodí do omáček, ke kuřecímu, vařené zelenině a rýži.
Také milujete italský chléb focaccia? Pak vám nesmí chybět rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis). Lístky přidávejte také do těstovin, k rybám a pečenému masu. Můžete je sušit i mrazit. Podobně jako smil tento stálezelený keřík nejspolehlivěji přezimuje ve studeném skleníku.
Krémově panašovanou mátu ananasovou (Mentha suaveolens) jsem vybrala nejen ke zvýraznění výsadby, ale také k ochucení ledových nápojů. Stejně jako obyčejná máta se bujně šíří, proto ji do škopku sázejte výhradně v květináči!
Na brambory, do polévek a salátů je ideální šťovík krvavý (Rumex sanguineus). Listy s výraznou červenou kresbou mají typicky nakyslou chuť, nejlahodnější jsou ty mladé.
Mateřídouška citronová (Thymus citriodorus) se celý rok zelená na okraji nádoby. Její drobounké lístky propůjčí nezaměnitelné aroma nápojům, medu, sušenkám a ovocným salátům.
I tato malá bylinková zahrádka nabízí něco na čaj, k masu, do omáčky, čerstvého salátu, do pečiva a sušenek
Vybraným rostlinám musí vyhovovat stejné podmínky k životu. Proč tu tedy vedle sebe roste levandule s mátou? To, že levandule nepotřebuje vodu, je mýtus. Zvlášť v květináči tenhle senzační polokeř bez zálivky rychle hyne. Proto by substrát měl být stále přiměřeně vlhký, což vyhovuje i mátě. Je pravda, že máta roste i ve stínu, kdežto levanduli to neprospívá. Sluníčko či polostín však ocení obě, proto mohou být máta s levandulí dobrými sousedy.
Bylinky nesmějí stát ve vodě, ale stejně úmorné je pro ně sucho. Substrát udržujte stále rovnoměrně vlhký.
Zahrádka s vytrvalými bylinkami vám vydrží několik let, stačí, když ji na jaře trochu přihnojíte a na zimu ochráníte před mrazem. Až rostliny svoje místo přerostou, vysaďte je do větší nádoby nebo ven do záhonu.
Foto autorka
Je obecně známé, že většina soukromých zahrádek je přehnojena draselnými hnojivy a zejména fosfáty. V těchto případech je přihnojování plnými hnojivy zbytečné, až škodlivé. Pak je nejvhodnějším řešením přihnojení jen organickými