Pěstování v nádobách: Vybíráme rostliny pro balkon nebo terasu
20. 11. 2021Rok se chýlí k závěru, a tak se dají spřádat plány pro ten příští. Co třeba osadit balkon či terasu rozmanitou zelení v nádobách?
Vůní a chutí připomíná libeček nejvíce celer. Je poměrně hodně aromatický, v kuchyni využijeme lodyhy, listy i plody.
Ač se mu v našich končinách daří od nepaměti, uvádí se, že pochází z oblasti Ligurie, pobřežního pásu v okolí severoitalského Janova. Pěstuje se v celé Evropě, Asii a Severní Americe.
Libeček (Levisticum officinale) je voňavá trvalka, které je někdy potřeba přijít na chuť. Vyznačuje se silným a rozvětveným kořenem a bujným růstem. Listy má velké, jednou či dvakrát zpeřené. Květy jsou drobné a světle žluté. Plodem je dvounažka.
Pro pěstování volíme slunná až polostinná místa v zahradě. Při výběru stanoviště musíme mít na paměti velikost, které dosahuje po 3 až 5 letech. Do výšky je to až 2 metry a do šířky kolem 1 metru.
Semena libečku můžeme vysévat v březnu do skleníku nebo do výsevní misky na okenním parapetu a z kraje léta libečky přesadit na záhon.
Výsev je možný i přímo na záhon začátkem dubna, případně koncem léta. Výhonky jsou nejprve načervenalé, později zelené. Stonky jsou duté a žebernaté.
Jelikož nám jedna rostlina bude bohatě dostačovat, je lepší použít odkopek např. od dobrého souseda. Ideální doba pro přesazení je, než začne ve druhé půli jara rostlina rašit.
Půda by měla být bohatá na živiny, spíše vápenitá a vlhká. Určitě tedy snese umístění i v těsné blízkosti naší nemovitosti.
Ti, kdo rádi pěstují zeleninu a bylinky na balkonech a terasách by měli volit velký květináč se zemitým substrátem.
Zálivku rostlina ocení především v době velkého sucha. Jinak díky mohutnému kořenovému systému postačí občasné zalití.
Hnojit lze různě. Osvědčené je na podzim dodat dostatek kompostu a na jaře povzbudit růst dávkou dusíkatého hnojiva.
V zimním období odumírá celá nadzemní část.
Listy libečku jsou vítaným doplňkem k ochucení salátů, polévek a dušených pokrmů. Zvyšují chuť k jídlu, zlepšují trávení a potlačují nadýmání. Uvádí se, že rozdrcená semena lze použít také k ochucení pečeného chleba nebo rýže.
Libeček je poměrně odolný vůči chorobám rostlin. Mezi těmi, které ho ale mohou trápit, patří:
Padlí miříkovitých – jeho příznakem jsou plochy nadzemních částí rostliny pokryté bělavým povlakem.
Rzivost libečku – ta se projevuje světlezenými skvrnami převážně na rubu listů. Po prasknutí se okolo okraje puchýřků objeví nažloutlý lem.
Někdy se mu nevyhnou ani mšice případně vrtule celerová. Tu poznáme podle viditelných min v listech vyžraných larvami.
Foto Shutterstock
Správná sklizňová zralost nastává zpravidla při snadné odlučitelnosti stopky od větévky. Jsou však odrůdy u kterých to neplatí, potom se hodnotí ostatní znaky: barva jadérek, vybarvení slupky a i větší propad plodů za bezvětří.