
Cibule kuchyňská; jak ji pěstovat, aby chutnala a vydržela
4. 12. 2021Vyváženou chuť a vůni dává řadě pokrmů cibule. Pro pěstování na zahradě můžeme odrůdy vybírat i podle toho, jak ji používáme v kuchyni.
Pokud jde o cibuli, moc se mi líbí něco jako slogan: Bez ohně se vařit dá, bez cibule ne. Myslím, že bych s ním mohl zahajovat každé povídání o cibuli.
Asi intenzivně neprožíváme, jestli máme na začátku léta ještě svou cibuli, nebo ji kupujeme. Kdo se však snaží být samozásobitelem, má nejvyšší čas vysít ozimou cibuli.
Ozimá cibule si ještě na podzim projde částí svého života a na jaře bude ke sklizni o dost dříve než cibule ze sazečky nebo ty nejranější z výsevů. Což je dobré pro kuchyni i pro ty, kteří by si chtěli přivydělat a jdou s přebytky na trh, nebo když mají něčeho hodně, prodají to přes zahrádkářskou nebo farmářskou prodejnu.
Nápad vysévat cibuli na podzim není nový. Když nebyly odrůdy speciální, sela se u nás Karmen nebo Všetana. I ty dobře přezimovávaly a dávaly solidní a hlavně brzkou sklizeň. Třeba Všetana má z výsevů na jaře před sebou cca 146 dnů, když ji vysejeme teď, odbude si z té doby určitě dva měsíce.
Časem se začaly objevovat odrůdy určené přímo k podzimnímu výsevu. První byla Hiberna.
Dnes je těch odrůd více, česká Augusta, cizí červená Electric. Asi nejnovější bude poloraná Winteria. Už ji máme v zemi, postupně budu dávat vědět, jak je to s ní v podmínkách Táborské pahorkatiny, cca 520 m nad mořem.
Ozimá cibule není určená k delšímu skladování. Překleneme s ní dobu nedostatku cibule jarní a obyčejně u ní nesledujeme, jak dlouho vydrží. Vypěstujeme si jí tolik, abychom ji spotřebovali během podzimu. Potom ji nahradí cibule z výsevů a výsadeb jarních.
Výsev cibule je jednou z možností, jak udržet zahradní záhony stále s porostem, nenechávat je už po rané zelenině, bramborách do podzimního rytí holé. Plodina má drobná semena, takže záhon zpracujeme dost jemně. Tak, aby nebyl hrudovitý.
V osevním postupu řadíme cibuli na druhé až třetí pozici. Vyséváme ji tedy buď druhý rok po hnojení hnojem, nebo na podzim po hnojení kompostem. Říká se též ve druhé nebo třetí trati. V horších půdních podmínkách v té druhé, na černozemích, kvalitních zahradních půdách ve třetí.
Výhodou je, že při opatrném vyrývání vzešlých rostlinek můžeme z hustých porostů doplnit rostlinky do míst řídce porostlých.
Cibuli sejeme tak na tři, čtyři centimetry os sebe. Na jaře by měly rostlinky být od sebe zhruba 5 cm.
Do zimy udržujeme porost bez plevelů, mělce okopáváme, pokud po výsevu neprší, zalijeme. Pár ředkviček v řádku cibule nám řekne, kde nekypřit, pokud musíme rozbít půdní škraloup.
Po zimě můžeme porost probírat, sklízet ji jako naťovou či lahůdkovou cibuli, později jako cibuli zelenačku, řezanou cibuli. (Pár let jsem prodával zeleninu, tak mám ty kategorie tržní cibule v paměti.) Když výsev uspěcháme, nebo je dlouhý, teplý podzim, mohou i speciálně vyšlechtěné odrůdy mít sklon k vykvétání. Takové rostliny sklízíme přednostně, nenecháváme je na poli s dozrávajícími cibulemi.
Foto autor a J. Nováková
Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Výchovný – tvarovací řez korunky stromku děláme jen pokud je nutný v období prvních pěti let po výsadbě. Řez prosvětlovací – průklest, je možný v plodném věku stromu a to vždy v několikaletém odstupu.