Pór můžeme sklízet v létě, v zimě nebo na jaře

3. 8. 2022

Pór má široké uplatnění v kuchyni při přípravě polévek, dušení, vaření, zapékání, sušení. Je výborný i syrový do salátů nebo pomazánek.

Pochází z Přední Asie a Středomoří. Jako zelenina se hojně využíval již od středověku. Do Evropy jej rozšířily římské legie.

Ve srovnání s cibulí je bohatší na bílkoviny, popeloviny, vitamin A, B1 a C. Patří k zelenině, která obsahuje nejvíce významného antioxidantu vitaminu E. Obdobně jako cibule obsahuje také silici, která je však méně výrazná.

Pór (Allium porrum) je dvouletá rostlina. Na rozdíl od cibule má mohutnější kořenovou soustavu. Na plochém podpučí, což je zkrácený stonek, vyrůstají v husté genetické spirále zdužnatělé báze listů. Ty vytvářejí mírně zduřenou cibuli přecházející ve zdánlivou lodyhu, která je vybělená. Délka vybělené,  tzv. konzumní části, určuje kvalitu póru. Listy jsou ploché, žlábkovité, párově uspořádané a na konci kopinaté. Bývají v počtu 12–16 listů. Okrajové listy jsou často vějířovitě převislé.

Ve druhém roce vytváří rostlina dutou květní lodyhu vysokou až 1,5 m, ukončenou okoličnatým květenstvím obaleným špičatým toulcem. Plodem je trojpouzdrá tobolka. Semena jsou podobná semenům cibule, jsou však užší. Semeno si udržuje svou klíčivost okolo 2–4 let.

Pór a jeho nároky na půdu, živiny a vodu

Na rozdíl od cibule je pór náročnější na půdu, vodu i živiny. Vyhovuje mu půda těžší, bohatá na humus a se zásaditou půdní reakcí. Výsev póru zařazujeme po jakékoliv zelenině s výjimkou cibulové. Od té by měl mít ideálně 4 roky odstup. Pór je současně dobrou předplodinou. Zařazujeme ho do II., případně I. trati.

Je poměrně náročný na dusík. Ten dodáváme nejlépe v síranové formě před výsevem nebo výsadbou v dávce 0,5 kg síranu amonného na 10 m². Fosforem a draslíkem můžeme hnojit obdobně jako cibuli. Také vyžaduje dostatek závlahy. Naopak na teplo je obdobně jako cibule nenáročný.

Pěstovat lze ze sazenic nebo z přímého výsevu

Pěstování ze sazenic

Je nejčastějším způsoben pěstování. Semeno vyséváme u odrůd:

  • Pro letní sklizeň v lednu.
  • Pro podzimní a jarní sklizeň v dubnu.

Vyséváme do sadbovačů, kelímků apod. a předpěstováváme při teplotě 18 °C, aby nedošlo k jarovizaci. Po dosažení 5 cm výšky rostlin teplotu snížíme.

Sazenice pólru

Sazenice póru pěstované ve skleníku

Sazenice mají mít v době výsadby šířku 5–6 mm v krčku. Předpěstování může trvat až 3 měsíce. Listy při výsadbě můžeme o třetinu zakrátit, abychom snížili odpařovací plochu listů. Vysazujeme do rýh hlubokých 10–15 cm na meziřádkovou vzdálenost 30–60 cm podle odrůdy a v řádku pak na vzdálenost 10 cm.

Pěstování z přímého výsevu

Je méně častý způsob vhodný u póru pro podzimní nebo pro jarní sklizeň po přezimování. Vyséváme v dubnu, vzdálenost rostlin v řádku by měla být 10 cm.

Ošetřování a choroby póru

Pravidelně odstraňujeme plevel a kypříme půdního povrchu. Abychom docílili dlouhé vybělené části, přihrnujeme od srpna k rostlinám půdu. Podle počasí zavlažujeme.

Vybělení části póru

Vybělení konzumní části dosáhneme, pokud přihrneme zeminu.

  • Z chorob se může vyskytovat rzivost česnekovitých na listech, která je častější na zahuštěných porostech a u letního póru.
  • Obdobně jako u cibule se může vyskytovat fuzáriová hniloba. Prevencí proti této hnilobě je střídaní plodin a delší časový odstup od cibulovin.
  • Ze škůdců se vyskytuje vrtalka pórová. Jde o drobnou mouchu, jejíž druhá generace nalétává od poloviny srpna a klade vajíčka do listů. Vylíhlé larvy minují a provrtávají listy, ve kterých vytvářejí chodbičky. Listy se následně deformují a rostliny ve skládkách zahnívají. Na sklizených rostlinách můžeme najít hnědé kukly. Ochranou je zakrytí rostlin od poloviny srpna do konce září netkanou textilií a odstranění posklizňových zbytků.

Sklizeň letního póru začíná v červenci a pokračuje do září. Podzimní pór se sklízí v říjnu, listopadu a zimní po přezimování na jaře. Sklízíme vyrýváním. Kořeny odřízneme a listy zakrátíme. Uchováváme při teplotě 0 °C a vysoké vzdušné vlhkosti okolo 90 % po dobu 2–3 měsíců.

Letní, podzimní a zimní odrůdy

Letní odrůdy póru se vyznačují světlejší barvou listů, které jsou užší.

  • Sklízíme od léta do podzimu. Pěstujeme z výsevu v lednu a vysazujeme v dubnu.
  • Od výsevu do sklizně je 155֪–170 dní.
  • Jsou odolné k nízkým teplotám do –7 °C.
  • Délka konzumní, vybělené části, je u odrůdy Albos  30–35 cm, u odrůdy Terminal 35–40 cm, Gigante Suizo 25 cm, Zwitserse Reuzen 40–45 cm, Golem 45–50 cm, Starozagorski Kamuš 55–65 cm.

Podzimní odrůdy vyséváme v dubnu a vysazujeme v červnu.

  • Můžeme je pěstovat i z přímého výsevu.
  • Sklízíme v říjnu až v listopadu.
  • Rostliny snesou mráz do -10 °C.
  • Příklad odrůd: Tango délka vybělené části je 25–30 cm, October 30–35 cm.

Zimní odrůdy se vyznačují tmavšími listy, rostliny jsou nižší, vybělená část kratší.

  • Snesou mráz do –15 °C.
  • Pěstujeme je z výsevu od poloviny do konce dubna, vysazujeme v červnu a sklízíme po přezimování do konce dubna.
  • Příklad odrůd: Titus, délka vybělené části je 20–25 cm, Winner 20–25 cm, Elefant 15–20 cm.

Foto autorka, Shutterstock a D. Auf

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

23. 4. 2024

Zelenina, bylinky a koření v dubnových výsevech a výsadbách

Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x