Možná je za oblibou česneku medvědího i ten velký kuchyňský. Obě rostliny mají blahodárný vliv na lidské zdraví. Medvědí česnek je ovšem v sezoně první na pochutnání i na pokoukání.
Lidé znali česnek medvědí jako posilující a léčivou bylinku už před naším letopočtem. I dnes se naší přízni těší léčivé přípravky a výtažky z této rostliny. Jsou doporučovány ke snížení vysokého krevního tlaku, při arterioskleróze, nadbytku cholesterolu, žaludečních, střevních či dýchacích potížích a k celkové detoxikaci organismu.
Léčivé schopnosti má česnek medvědí (Allium ursinum) díky látkám, které obsahuje. Jsou jimi éterické oleje se sloučeninami síry a velké množství vitaminů, minerálních látek, stopových prvků.
K úpravě v kuchyni se obvykle užívají listy, ale využít lze také květy, zelené semeníky a cibule. Nať se sklízí v dubnu a květnu, kdy obsahuje nejvíce aromatických a léčivých látek. Sušením a dlouhým vařením tyto látky ztrácejí, proto je vhodné čerstvé listy přidávat do pokrmu těsně před dovařením, nebo je naložit do oleje jako česnekové pesto.
Čerstvé listy česneku medvědího se hodí na chleba i na přípravu pesta; foto Shutterstock
Domovem česneku medvědího je téměř celá Evropa, kde roste od nížin po horské oblasti, v listnatých lužních lesích, nejčastěji bukových, ve slabě kyselé vlhké humózní zemině.
Vyplatí se mít tuto bylinku po ruce a pěstovat ji na zahradě. Sazenice nebo cibule vysazujeme pod stromy nebo vyšší keře do vlhké zeminy. Pokud je alkalická, přimísíme rašelinu. Drobné cibulky česneku medvědího můžeme vysazovat také v listopadu podobně jako cibulky okrasných cibulovin kvetoucích na jaře. I drobné květy tohoto česneku zkrášlí jarní zahradu.
Květy česneku medvědího dokážou na jaře obílit podrost lužního lesa, ale i zahradní zákoutí; foto Shutterstock
Koncem června, začátkem července listy žloutnou a zasychají, cibule pak odpočívá v zemi do následujícího jara. Pokud cibule budeme přesazovat, mějme na paměti, že na rozdíl od jiných cibulovin velmi brzy po vyjmutí z půdy vysychají a nelze je dlouhodobě skladovat.
Vypěstovat sazenice ze semen trvá poměrně dlouho. Vyséváme na podzim tak, aby semena přemrzla a poté na jaře vyklíčila. Rostlinka vytváří drobnou cibulku, kterou dále pěstujeme.
Na podzim sázíme česnek, mimořádně cennou zeleninu. Čím později to počasí dovolí, tím lépe. Vhodné jsou i výsadby koncem listopadu či začátkem prosince.
Oblíbení příbuzní cibule kuchyňské mají podobné obsahové látky a typickou výraznou chuť a vůni. Přesto se liší tak, že představují zajímavou variantu cibulové zeleniny.
V jihoafrickém ráji cibulovin bylo objeveno a popsáno na padesát druhů z rodu Tulbaghia. Jeden z nich – tulbagie fialová – se stále častěji objevuje v tuzemsku.
S výsadbou česneku nespěcháme. Včas připravíme záhon, ale stroužky zapustíme do půdy co nejpozději, aby vzešly až na jaře.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
