Nejblíže mají topinambury k chuti kedlubnu. Snadno se pěstují bez chemického ošetření a velmi prospívají lidskému zdraví.
Tato rostlina příbuzná slunečnici získává v poslední době na oblibě. Důvodem je vedle jiného obsah polysacharidu inulinu, jehož kalorická hodnota se blíží nule a který zároveň podporuje rozvoj střevní mikroflóry.
Způsob pěstování topinambur je velmi podobný pěstování brambor, ačkoli jde botanicky o úplně odlišnou rostlinu. Topinambury pocházejí z Mexika, z území indiánského kmene Topinambů. Do Evropy se dostaly po objevení Ameriky.
Rozkvetlé topinambury
V českých zemích se topinambury vysazovaly u zemědělských usedlostí už za první republiky, ale spíše jako doplňková plodina. O jejich renesanci se zasloužil prof. Votoupal zhruba před 30 lety. Z té doby je známa odrůda Běloslupké.
Pěstovat se dají ve všech oblastech Česka. Dorůstají do výšky až přes tři metry. Tato rostlina krátkého dne zpravidla kvete až na podzim. Nažky však v našem podnebí nedozrávají, proto se topinambury množí hlízami. Relativně dobře roste v suchých podmínkách, v zimě hlízy nepoškodí ani silné mrazy. Pro tuzemské klima jsou zcela mrazuvzdorné. Udává se, že vydrží až –30 °C, proto se dají sklízet celou zimu.
Výnos může dosahovat několika kilogramů z m2. Totéž platí o hmotnosti vzrostlé natě. Hlízy dosahují nejvyšší kvality až po ukončení vegetace, po prvních mrazících.
Pokud to podmínky dovolí, můžeme hlízy sklízet po celou zimu
Pro pěstování v našich podmínkách můžeme volit mezi odrůdami s bílou nebo červenou slupkou, s kulatými nebo podlouhlými hlízami. Některé odrůdy mají naopak nepravidelný tvar nebo srůstající hlízy, se kterými se v kuchyni pracuje poměrně obtížně. Při výběru možná někdo zohlední i výšku natě, kterou může úspěšně krmit králíky i větší hospodářská zvířata.
Mezi nejčastější čtyři odrůdy patří:
Kvete velmi bohatě již během července, vegetaci ukončuje dříve, než přijdou první mrazy. Může se vysazovat jako okrasná a medonosná květina, která dorůstá do výšky 2 m. Ze čtyř zmiňovaných odrůd dosahuje nejvyššího výnosu, ale kvůli členitému tvaru hlíz se hodí spíše ke krmným účelům.
Kkvete ve druhé půlce podzimu. Může dorůstat i do výšky 3–4 m. Vejčité hlízy pravidelného tvaru mají červenou slupku, lze je doporučit pro kuchyňské využití.
Vyrůstá do výšky 3 m a kvete velmi málo. Díky vysokému výnosu nadzemní hmoty je nejvhodnější pro krmné účely. Světle žluté hlízy jsou velmi chutné.
Dorůstá do výšky i přes 3 m a kvete méně. Větší hlízy hruškovitého tvaru jsou světle žluté. Jedná se o univerzální odrůdu s průměrným výnosem.
Podle vyjádření Ing. Pavla Kasala, PhD., vedoucího oddělení pěstebních technologií Výzkumného ústavu bramborářského, je výnos topinamburů podobný jako u brambor. Tedy asi 3 kg/m2. Na zahrádce je ovšem možné dosáhnout výnosu i výrazně vyššího. Říká: „Pokud je sucho, rostliny rostou ve stínu nebo mají málo živin, bude výnos menší. Ačkoliv se tedy tvrdí, že topinambur je nenáročný, dobré podmínky zvyšují výnosy.
Pěstovat ho lze na hrůbcích, které usnadní sklizeň. Zahrádkáři obvykle sázejí topinambury do srovnaného záhonu.
Při pěstování je vhodné zarýt do půdy na podzim organické hnojivo (kompost, hnůj), a na jaře před výsadbou pohnojit minerálním hnojivem, např. kombinovaným NPK v dávce max. 0,1 kg na 10 m2. V sezoně není nutné přihnojovat.“
Důležitý je také spon výsadby. Rostlině ponecháváme prostor přibližně 0,25 m2, jelikož tvoří velký trs hlíz s poměrně mohutnou nadzemní částí. Běžně se vysazuje na vzdálenost 75 cm mezi řádky a v řádcích 30–35 cm od sebe. Na zahrádce můžeme použít i spon 50 x 50 cm. Hlízy sázíme do hloubky okolo 10 cm od povrchu hrůbku či země.
Mladé rostliny topinambur
Na sadbu stačí menší hlízy. Na stanovišti rostou topinambury i ze zlomků hlíz s očkem. Vysazujeme raději na jaře. Při podzimní výsadbě totiž hrozí, že hlízy poničí hlodavci (hryzci). Případně v těžkých půdách vznikne během mokré zimy riziko zahnívání. Pro úspěšné a nepoškozené výsadby naopak platí, že termín výnos neovlivní.
Hlízy vykopáváme nejlépe až po zmrznutí natě. Svou kvalitu a chuť získávají teprve po ukončení vegetace.
Hlízy nejvíce narůstají od poloviny srpna do září (až do zámrazu). V tomto období, pokud je suché léto, můžeme zálivkou příznivě ovlivnit výnos.
Topinambury se nedají moc dlouho skladovat. Co tedy s nimi?
Za vegetace netrpí žádnými chorobami ani škůdci. Pouze na konci sezony se může objevit padlí na listech a při přemokření se může vyskytnout hlízenka, houbová choroba, ale nemusíme tomu věnovat pozornost.
Hlízy topinambur přirůstají a vyzrávají až do pozdního podzimu (do zmrznutí natě)
Pokud chceme odstínit část zahrady, lze topinambur použít i jako sezonní živý plot.
Protože se topinambury množí vegetativně, mohou zaplevelit jen místo, kde jsme je vysadili. Pokud se jich chceme zbavit, je třeba celý rok sesekávat nať, aby se nevytvořily nové hlízy. Pokud zapomeneme na sklizeň, vyroste nám z každé hlízy a hlízky rostlina. Porost bude ale hustý a stonky tenké.
Hlízy můžeme konzumovat čerstvé, v syrovém stavu. Jsou křehké a chutnají po oříšcích. Nejvíce nám připomínají chuť kedlubnu.
Topinambury v kuchyni
V kuchyni mají topinambury velmi široké využití. Ať už zasyrova do salátů, nebo při vaření jako surovina do polévek. Dají se z nich vařit omáčky, smažit, dusit, vyrábět pyré či moučníky, dokonce i sušit křížaly. Také můžeme malé hlízy nakládat jako náhradu okurek do nálevu. Jen je třeba je déle sterilovat (35–40 min.), jsou totiž tvrdší.
Zdroj: Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě, oddělení pěstebních technologií.
Foto P. Kasal, autor a Shutterstock
Z podzimní výsadby vzejdou topinambury na jaře dřív, lépe využijí zimní vláhu, vegetační doba je delší a výnosy zpravidla jistější.
Houby jsou ze všech původců chorob rostlin nevýznamnější. Způsobují přes 80 % všech závažných chorob rostlin.
Čím jsou hrůbky tak užitečné, že lákají čím dál tím širší okruh pěstitelů, aby je používali nejen při pěstování brambor? Svědčí rostlinám, šetří námahu.
Od poloviny dubna se v teplejších oblastech začíná na humózních půdách s výsadbou narašených a předklíčených hlíz brambor.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
