Jak skladovat zeleninu od brambor přes ředkev až po zelí

22. 9. 2019

Které teploty a jaká vzdušná vlhkost  svědčí které zelenině, aby vydržela uskladněná až ke spotřebě? A kolik měsíců má zelenina vlastně vydržet v optimálních podmínkách?

Zelí hlávkové je dobře skladovatelné

V optimálních podmínkách je skladovatelnost pozdních odrůd asi 6 měsíců, podzimních 3 měsíce a raných odrůd 1 měsíc. Pro dlouhodobé skladování jsou nejvhodnější hlávky o hmotnosti okolo 2 kg, na kterých se ponechají 2–3 obalové listy. Vhodné skladovací teploty jsou okolo 0 °C a vlhkost (RVV – relativní vzdušná vlhkost) 90–95 %.

Zelí

Zelí hlávkové

Kapusta hlávková zvládne  bez poškození až –4 °C

Kapustu můžeme tedy sklízet později než zelí hlávkové. Pro skladování sklízíme pevné hlávky (nad 0,5 kg), u kterých ponecháme několik obalových listů. Skladuje se obdobně jako zelí hlávkové, přičemž skladovatelnost kapusty je kratší. Optimální skladovací teploty jsou –1 až 0 °C a vlhkost 90–95 %.

Kedluben

Obří kedluben

Kapusty růžičková a kadeřavá patří k nejotužilejším

Dobře odolají nízkým teplotám, a tak je můžeme přes zimu ponechat na záhonech, anebo je založit i s kořenovým balem do vlhkého písku ve sklepě nebo do vyvezeného pařeniště. U kapusty růžičkové odstraníme před založením vrcholovou růžici listů. Růžičky oddělené od košťálu se nejčastěji mrazí, krátkodobě je lze uchovat v ledničce v mikrotenovém sáčku, který omezí vadnutí.

U kedlubnu jsou dobře skladovatelné odrůdy typu Gigant

Optimální skladovací teploty pro kedlubny jsou okolo 0 °C a vlhkost nad 90 %.

Květák je krátkodobě skladovatelná zelenina

Po sklizni je vhodné zchlazení květáku na teplotu asi 0 °C a při této teplotě a relativní vzdušné vlhkosti 90–95 % by měl být skladován.

Brokolici lze krátkodobě uchovat jako květák

Také květák a brokolici můžeme zakládat s kořeny do sklepa nebo pařeniště.

Kořenová zelenina

Výhodné je uložení černé ředkve nebo křenu společně s mrkví, protože černá ředkev a křen vylučují látky potlačující rozvoj hnilob, na které je mrkev náchylná.

  • Zeleninu opatrně vyryjeme z půdy rýčem, kořeny ručně očistíme od zeminy a ukroutíme nať tak, aby se zachovalo srdíčko.
  • Odstraníme kořeny napadené chorobami a škůdci a kořeny popraskané.
  • Před uložením necháme kořeny oschnout při teplotě 15–20 °C, čímž podpoříme hojení poraněných míst.
  • Kořenovou zeleninu uchováváme ve vlhkém písku v bednách, kbelících aj. nádobách.

Mrkev

Po sklizni zbavíme mrkev nati a hrubých nečistot a necháme ji několik dnů doschnout. Rychlé vadnutí kořenů, na které je mrkev citlivá, omezíme uložením ve vlhkém písku. Optimální skladovací teploty pro mrkev jsou okolo 0 °C, vhodná vzdušná vlhkost je 90–95 %.

Mrkev

Petržel a pastinák

Skladujeme podobně jako mrkev, na rozdíl od mrkve jsou však tyto druhy odolnější vůči nízkým teplotám, a proto je můžeme v mírnějších zimách ponechat na venkovních záhonech a v závislosti na počasí sklízet během zimy, nebo až po rozmrznutí půdy na jaře.

Celer bulvový

Celer se skladuje relativně dobře, je však náchylnější na plesnivění. Pro skladování je nevhodný celer vypěstovaný na půdách s nadbytkem dusíku, ale i nedostatkem vápníku, problematická je pro skladování také závlaha nebo delší deštivé období před sklizní. Bulvy skladujeme v přepravkách, nebo je jako ostatní kořenovou zeleninu zakládáme do vlhkého písku a skladujeme při teplotách okolo 0 až 1 °C a vlhkosti 90 až 95 %.

Celer

Celer bulvový

Červená řepa

Pro skladování se musí sklidit včas, před příchodem mrazů, neboť je citlivá na nízké teploty. Po sklizni se z bulvy opatrně odstraní zemina a nať.

Ředkev

Na rozdíl od ředkvičky je dobře skladovatelná. Dobrou skladovatelností vyniká typ kulaté černé ředkve. Při teplotě okolo 0 °C a vyšší vzdušné vlhkosti vydrží ředkev ve skladu až několik měsíců.

Ředkev

Černá ředkev

Černý kořen

Má křehké kořeny, proto při sklizni postupujeme opatrně, abychom je nepolámali. Sklizené kořeny založíme do vlhkého písku. Část úrody můžeme ponechat na záhoně, protože černý kořen dobře přezimuje a můžeme jej sklízet až na jaře.

Křen

Vytrvalá a mrazuodolná zelenina dobře přezimuje. Na období, kdy bude půda zamrzlá, si část kořenů sklidíme. Silnější konzumní kořeny zbavíme natě a postranních kořínků a uskladníme je v chladném sklepě ve vlhkém písku nebo překryté fólií.

Cibulová zelenina

Cibule kuchyňská (suchá)

Má výbornou skladovatelnost (až 1 rok), pokud pěstujeme vhodnou (dlouhodenní) odrůdu z přímých jarních výsevů nebo z předpěstované sadby.

Cibule

Cibule

Hůře skladovatelné jsou cibule pěstovaná ze sazečky a cibule ozimá. Po proschnutí a odstranění zbytků natě a kořínků ji skladujeme v suchých, chladných a tmavých prostorách (např. v suchém sklepě), nejlépe v jedné vrstvě, lze ji ale ukládat do zavěšených sítěk, zapletenou do různých copů a věnců apod. Cibule vydrží i silnější mrazy (např. při skladování na půdě ve vrstvě slámy), nesmíme s ní však v tomto období manipulovat, jinak by došlo k jejímu poškození. Vhodné skladovací teploty jsou –3 až +2 °C a vlhkost 65 až 75 %.

Česnek

Česnek

Česnek kuchyňský

Skladujeme podobně jako cibuli v sušších prostorách. Z odrůd vynikají velmi dobrou skladovatelností především jarní úzkolisté nepaličáky. Optimální skladovací teploty jsou 0 až +2 °C a vlhkost 60 až 70 %.

Pór pravý

Má kratší skladovatelnost než cibule a česnek, v dobrých podmínkách se však dá uchovat 1–2 měsíce. Můžeme ho uskladnit ve vyvezeném pařeništi, anebo založit ve sklepě do vlhkého písku. Vhodná skladovací teplota je mezi –1 až +1 °C a vlhkost 85–90 %.

Plodová zelenina

Plodová zelenina je citlivá na působení chladu. Kritická teplota, při které dochází k poškození plodů (obvykle pod +7 °C), závisí na délce působení této teploty, na druhu zeleniny a na stadiu zralosti konzumní části (zralejší plody mají kratší uchovatelnost, snesou ale nižší teploty). Plodová zelenina je ve většině případů uchovatelná pouze krátkodoběji (okurka, rajče, paprika, lilek vejcoplodý).

Tykve

se dají skladovat dlouhodoběji, musí však být dobře vyzrálé a nepoškozené. Na plodech se ponechává krátká stopka, kterou lze nakonzervovat voskem. Plody necháme nejprve několik dní oschnout, potom je přemístíme na suché místo s teplotami v rozmezí +8 až +13 °C. Dobře skladovatelné jsou plody tykve velkoplodé (včetně typu Hokkaido), muškátové, fíkolisté, ale i patisony aj.

Patison

Patison

Listová zelenina

Pekingské zelí po sklizni zbavíme vnějších obalových listů a uložíme na stojato ve vlhkém a chladném sklepě, optimálně při teplotách okolo 0 °C a vlhkosti 90–95 %. Pro skladování jsou vhodné hlávky o hmotnosti od 1 do 2,5 kg, které můžeme uložit do mikroténového sáčku nebo obalit fólií a zamezit tak nadměrnému vadnutí.

Salát hlávkový a salát listový obdobně jako špenát anebo listy petržele či kopr mají omezenou uchovatelnost, v chladničce obvykle pouze několik dnů. Pokud špenát, listy petržele nebo kopr po sklizni brzy nespotřebujeme, je vhodné je zmrazit. Ledový salát je na tom se skladovatelností o něco lépe, nicméně i ten lze uchovávat pouze krátkodoběji. Štěrbák zahradní vydrží při teplotách okolo 0 °C až několik týdnů, delší uchovatelnosti docílíme, pokud jej založíme i s kořeny v pařeništi anebo ve sklepě.

Brambory

Hlízy konzumních brambor po sklizni zbavíme hrubých nečistot a necháme oschnout a vydýchat při teplotách 10–16 °C. V tomto období dochází také k zahojení poraněných míst na hlízách. Brambory skladujeme v bednách nebo volně ložené na roštech, v prostorách s teplotou okolo 5 až 7 °C, sadbové brambory můžeme skladovat i při nižších teplotách 3 až 5 °C, optimální je vlhkost 85–95 %.

Brambory

Brambory

Při vyšších teplotách začnou hlízy brzy rašit, skladování při nízkých teplotách může způsobit sládnutí hlíz. Určitá náprava se dá docílit tím, že sladké hlízy uložíme před konzumací na 1–2 týdny do prostředí s pokojovou teplotou, kde hlízy nahromaděný cukr prodýchají. Měli bychom také zamezit přístupu světla ke skladovaným hlízám, neboť na světle brambory zelenají a tvoří se v nich solanin, který se ve větším množství stává problematickým pro lidské zdraví. Brambory ve skladu průběžně kontrolujeme a hlízy vykazující symptomy skládkových chorob neprodleně odstraníme, čímž omezíme další šíření infekce.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

To by mě zajímalo kde seženu prostor s 0 stupni? a 90 proc. vlhkosti? Může mi někdo poradit?
Karel Vacek

Obyčejně to jsou kvalitní studené sklepy. Pokud jste komunikativní, doptejte se, jestli by Vám Vaši zeleninu někdo do svého sklepa neuložil. Pravda není tam 0°C, ale o trochu více, ale i to stačí. Vlhkost se dá dohnat nádobou s vodou. Pokud nemáte sklep, pořiďte si velkou ledničku, třeba na balkon v paneláku, nebo do panelákového sklepa. Tam bude fungovat i v době, kdy venku mrzne a v ní také můžete mít zeleninu hodně dlouho. Nevím jestli jde mrazák seřídit tak, aby jen chladil, ale existují i pultové lednice – do těch se bedničky skládají lépe než do stojaté. Řešení je třeba ohradová bedna od melounů, kterou zevnitř odizolujete silnějším polystyrénem, uděláte si víko, které bude solidně těsnit. Zchlazovat můžete třeba petkama s ledem, které umístíte nad přepravky se zeleninou, pokud máte možnost a seženete třeba led suchý, také je to řešení.
U nás se to vyřešilo tak, že se táta zamyslel, obešel pár sousedů, poptal se, půjčil si míchačku, sehnal prkna, hranolky, šalovací desky a pak jsme vykopali jámu v garáži. Měli jsme to za víkend. Za sobotu vykopáno, v neděli zašalovali, hranu osadili ocelovými profily, tak aby se do nich daly uložit fošínky, nebo víko na téměř hermetické přikrytí jámy, zalili betonem a bylo. A v ní pak ovoce i zeleninu skladovali. Když si pak jámu rozdělíte solidní přepážkou na polovinu, splníte i to, že se nemá skladovat ovoce a zelenina v jednom sklepě. Teď mě napadlo, že kdybychom tehdy koupili vysoké dveře i s kovovými futry, mohli jsme to mít snazší.

Tak já mám jámu v garáži, cca2 metry pod podlahou, vyzděnou kameny, velkou 2 x 4m, a nikdy tam nemám méně než 5,6 stupňů v zimě. Pokud bude jáma mělká cca 1m, teplota bude kolísat a stále budete muset korigovat vším možným aby byla teplota přibližně stálá. Když jsem byl ještě jinoch dnes 70l měli jsme doma na zahradě „krecht“, jámu asi 1m hlubokou, a na ní asi 1m slámy a listí, ale byla tam řepa pro prase a drůbež.

Krecht už nejspíše zakládat nebudete, teď by Vám ho nejspíše vyčistily od zeleniny myši, ale myslím si, že by ta jáma nebylo špatné místo, teplota je prostě taková jaká je a pokud to nezkusíte, nebudete vědět jestli to jde nebo nejde. Jak dlouho v takovém prostoru vydrží zelenina volně ložená, nebo ve vlhčeném písku.
… dělat v garáži metr hlubokou jámu? Jak bych se v ní pohyboval, když potřebuju udělat něco na spodku auta, vyměnit olej?

Dobrý den prosím vás mám dotaz!
Sháním velkou bulvu na povrchu černá a uvnitř dužina bílá tvrdá.Nevíte název této kořenové zeleniny?
Jako děcku mě jí můj otec nakrájel na struhadle na kolečka a osolil.Pustilo to štávu a bylo to velice lahodné.
Otec povídal,že je to i zdravé a já tuto zeleninu nemohu nikde sehnat.Děkuji za odpověd Meliš

To bude nejspíše černá ředkev. Vcelku dostupná, v zimě prodávaná, používaná i na léčení některých zdravotních potíží. Vcelku chutná záležitost, tenké plátky, posolené, vypocené, to je dobré pro její zchutnění. Uvidíte, jak se shoduje Vaše chuťová historická paměť se současnou.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

19. 4. 2024

Aby jiřinky, mečíky, sasanky a další naplno rozkvetly do krásy

Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.

zobrazit další rady a tipy
6
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x