Jak střídat a seskupit zeleninu na záhoně; příklady a hnojení
16. 1. 2021Lednový plán celosezonního pěstování zeleniny, v němž si ujasníme, jak budeme střídat druhy a doplňovat živiny do půdy, nám může přinést novou zkušenost i pěknou úrodu.
Pěkné brambory ze zahrady lze uchovat až do jara. Potřebujeme k tomu sklep, zdravé, neporaněné a suché hlízy a také postup, při kterém brambory na skladování připravíme.
Pro zachování kvality brambor uskladněných ve sklepě je zásadní, abychom do něj ukládali jen zdravé, neporaněné a suché hlízy, neboť do takových nepronikne žádná infekce.
Již při sklizni je výhodné brambory třídit, odstranit drobné, zelené, nahnilé, poškozené škůdci nebo od vidlí apod. a upotřebitelnou část z nich přednostně spotřebovat.
Při sklizni za sucha jsou hlízy krásně čisté, ale někdy se nevyhneme sklizni za vlhčího počasí a hlízy zůstanou špinavé. V takovém případě je lze vyprat, ale jen za podmínky, že je hned necháme dokonale oschnout; proto je pro praní nejvhodnější teplé a slunečné počasí, kdy po rozložení a případném otočení rychle oschnou.
Brambory sklízíme opatrně rýčem nebo rycími vidlemi či vykopáním. Snažíme se hlízy co nejméně poranit. Pokud některé hlízy poškodíme, dáme je stranou pro přednostní spotřebu, nebo aby se stihly před uskladněním zahojit. Nepoužitelné hlízy (zelené či nahnilé) vyřazujeme. Brambory nesklízíme z rozbahněné půdy.
Druhou podmínkou úspěšného skladování brambor je dodržet správný skladovací režim.
Na začátku uložení je pro hlízy optimální teplota 12–18 °C po dobu 10–14 dnů a dostatečné větrání pro vydýchání a hojení ran.
V tomto období hlízy vypařují přebytečnou vodu, slupka se zesiluje a na poraněných místech se tvoří korkové pletivo, které zabraňuje vstupu infekce do hlíz.
Nízká teplota zpomaluje hojení, které při 5 °C ustává; proto není správné uložit brambory hned po sklizni do chladného sklepa. Po sklizni je vhodné asi na dva týdny uložit brambory v přepravce, v otevřeném pytli či v rašlovém pytli v místnosti, kde lze dobře větrat. Při odpařování přebytečné vody se brambory někdy opotí, v uzavřeném pytli by neosychly a mohly by začít hnít.
Samozřejmostí je zamezit přístupu světla k hlízám, jinak zezelenají. Po dvoutýdenním hojivém období brambory pečlivě přebereme. Pokud objevíme hlízy napadené mokrou hnilobou nebo plísní bramboru, necháme přebrané brambory ještě aspoň jeden další týden na místě (celkem tam budou nejméně tři týdny), než se objeví příznaky choroby na všech infikovaných hlízách. Pak brambory znovu přebereme.
Jestliže uložíme do sklepa zhojené a pečlivě zkontrolované hlízy a v průběhu skladování udržíme jejich povrch suchý, nebudeme během zimy vyhazovat žádné shnilé brambory. V období skladování ve sklepě by správná teplota měla zajistit, že hlízy nevyklíčí ani nezesládnou, čehož nelze vždy dosáhnout; doporučovaná skladovací teplota je proto kompromisem těchto dvou požadavků.
Brambory začínají klíčit při teplotě 5–6 °C (při 5 °C klíčí tzv. živé odrůdy – tedy odrůdy náchylnější ke klíčení). Cukr se v hlízách začíná po určité době hromadit při poklesu teplot asi na 5 °C, ale zejména při ještě nižších teplotách, a to tím více, čím více se teplota blíží k 0 °C.
Jiná je situace při případném skladování sadbových brambor, neboť ty nesmějí vyklíčit, ale zesládnout mohou – proto je u nich optimální skladovací teplota 2–4 °C.
Na podzim je třeba některé skladovací prostory postupně ochlazovat větráním v noci nebo v chladnějších dnech, ale ne mrazivým vzduchem. V zimě se někdy sklady i přitápí.
Pokud skladované brambory někdy zesládnou, přeneseme je asi 14 dní před spotřebou do teplejšího prostředí (optimum asi 15 °C), aby se cukr zcela nebo aspoň z části prodýchal. Naklíčené hlízy lze po ulámání klíčků rovněž spotřebovat, ale je třeba okrájet slupku v syrovém stavu, na loupačku se nehodí.
Abychom brambory mohli dlouho skladovat, necháme je přirozeně dozrát.
Pouze pokud je porost brambor napaden plísní, musíme zabránit jejímu přechodu na hlízy. Vytrháme nebo posečeme natě a odstraníme ji ze záhonu a to nejpozději v době, kdy je napadeno 5–10 % natě. Hlízy pak necháme do sklizně v zemi po dobu deseti až čtrnácti dní vyzrát.
Jestliže plíseň v průběhu léta zničila nať a nové hlízy v zemi začaly hnít, se sklizní nespěcháme, naopak necháme infikované hlízy v zemi asi čtyři týdny zcela vyhnít a teprve poté sklidíme zbylé zdravé hlízy.
Foto autor
Ve druhé polovině září jsou v našich podmínkách již běžné noční mrazíky. Pamatujeme proto na všechny choulostivé rostliny a umístíme je do bezpečnějších míst. Na noc je přeneseme domů, nebo aspoň chráníme rohožemi, fólií nebo netkanou textilií.