Bezúdržbová zahrada: fenomén současné doby
10. 1. 2023Mohla by být zahrada navržena a zrealizována tak, aby starost o ni byla co možná nejmenší? Ptají se často klienti zahradních architektů.
Pojďme se s trochou nadsázky zmínit o několika prvcích a postupech, které je lépe při zakládání zahrady vynechat.
Kdy přesně a proč se z některých zahradníků stali spíše hadráři? Řeč je o potahování zahrad černou textilií a její následné zasypávání kůrou nebo kamením. Začalo to v devadesátých letech, kdy se český trh otevřel zahraničí? Nebo jde o tuzemský vynález? Sami nevíme.
Víme však, že to, co možná funguje na dočasném záhonu jahod, nefunguje trvale v celé zahradě. Potahování zahrad černým suknem se stále šíří, mnozí se dokonce domnívají, že bez něj nelze zahradu vůbec založit.
Pokud se ohlédneme, stačí do nedávné historie našich babiček, zjistíme, že jsme prvními generacemi hadrářů. Nejsme tím však modernější než naši předchůdci, nejsme ani na té vysněné cestě, na jejímž konci létají pečení holubi sami do úst, ale vypravili jsme do slepé ulice.
Chceme-li vytvořit příjemnou funkční zahradu, nesmíme hadrařit, ale musíme zahradničit.
Nevěřme slibům o bezúdržbové zahradě pokryté černým suknem, vyhněme se zahradníkům, kteří ji budou nabízet. Místo zahrady totiž získáme podivný polotovar, degradovanou půdu a živořící rostliny, kde bude života málo.
Tzv. ďubkování jde s výše zmíněným hadrařením ruku v ruce. Nedostatečné množství rostlin na ploše vyhrazené pro výsadbu, jakési ďubky na záhoně, má za následek zarůstání volných ploch plevelem mezi vysazenými rostlinami. A to je ta neslavná chvíle, kdy někteří bohužel sahají po textilii. Ta ovšem neodstraňuje problém špatné výsadby. Pouze pokryje holou plochu mezi ní. Nevypadá to dobře a nikdy dobře vypadat ani nebude, ani když jí zasypeme kůrou. Což jde zcela proti smyslu zahrady, která by se měla vyvíjet do krásy.
Na plochy určené k výsadbě je třeba vysadit takové množství rostlin, aby v dohledné době plochu pokryly. Je to tak přirozené i v přírodě. A v naší zahradě by mělo být metou pokrytí námi vybranými rostlinami, což je také správnou cestou k omezení růstu plevelů. Nebude to zcela bez práce, ale bude to krásné a živé.
Další z forem ďubkování je vysazování keříků a trvalek jednotlivě do trávníku. Mějme na paměti fakt, že promyšlené seskupování rostlin do sestav je ve většině efektnější a současně zjednodušuje péči o zahradu.
Často slýcháváme: „Styl zahrady bychom chtěli takový japonsko-český. Hlavně ornamenty z bílých kamínků, malé různě barevné javory a strom tvarovaný do obláčků…“ A to vše na jílovatých čtyřech stech metrech čtverečních s fádní novostavbou a výhledem do zbytku satelitu v poli za městem.
Zkusme raději reálně zhodnotit svůj pozemek, svoje potřeby a pokusit se vytvořit příjemné místo k životu.
Přání inspirované pokřivenou představou krásných japonských zahrad se stalo častým prokletím nových majitelů zahrad i jimi oslovených projektantů. Onen tzv. japonsko-český styl křiklavý bílými kamennými obsypy a výrazně barevnými dřevinami, ale není ve většině případů moc k životu. Je jen na ukázku, a to ještě nepříliš harmonickou.
Někdy je těžké se ovládnout. Za pokus to ale stojí, nehromadit v zahradě vše, co je k mání a k vidění. Krásnou zahradu většinou netvoří množství jejích prvků, ale dobrý nápad, krásné rostliny a kvalitně zpracované převážně přírodní materiály.
Pokusme se vynechat dekorace z hobby marketů typu – home sweet home. Pokud toužíme po výtvarném prvku v zahradě, dopřejme si třeba dílko od šikovného kameníka nebo keramika, zapojit můžeme i své děti. Pěknou ozdobou zahrady bývají dobře zpracované funkční prvky. Zkusme proto hledat rukodělné práce místních řemeslníků.
I střídmost v rostlinném sortimentu není na škodu. Opakování dodává většině zahrad klid, který je z podstaty věci žádoucí.
Rozhodně nepochybíme, pokud vynecháte výrobky z plastů, které se tváří jako kámen, dřevo a někdy i listí. Málo povedené bývají i průmyslově vyráběné betonové imitace kamene a dřeva. Podobné to je s netransparentním betonovým plotem, který zaručeně dokáže z obou stran vytvořit dojem nedobrovolného pobytu v zahradě.
Pokud přijmeme dočasnost skutečného dřeva, použijeme skutečný kámen, na plot navedeme skutečné listí, bude i život v zahradě bližší skutečné přírodě. A o to nám přece jde.
„Já nevím, jsem tady první den…“ s takovou odpovědí se v hobby marketu v sekci zahrada setkáme poměrně často. Kromě toho, že tam není snadné získat odbornou radu, často se ani nedovíme, odkud rostliny přicestovaly a zda v naší zahradě přežijí.
Je dobré najít si svého zahradníka, pro kterého nebude znalost vlastního sortimentu ani odborná rada problém. Nebo aspoň nakupujme rostliny ve specializovaných školkách.
Při touze po nové květině nebo založení nového trvalkového záhonu se vydejme do některé ze zahrad trvalkových školek. Odejdeme určitě bohatší o inspiraci, pár krásných kytek a příjemný zážitek a to za to stojí!
Foto autoři, Alena W. Hrubá a Shutterstock
Ovoce z vlastní zahrady si právem ceníme. Začínáme-li zahrádkařit, věnujme své úsilí osvědčeným druhům. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?
Bohužel musím nesouhlasit. Máma má oba typy zahrádek a každý má něco do sebe. Fólie ničemu nevadí, ikdyž bych ji sama nevolila, ono pokud má člověk alespoň nějaké zahrádkářské cítění, bude vypadat cokoliv hezky.