Suché zídky pro krásu a užitek zahrady

17. 2. 2020

Nasucho poskládané kameny ozdobí každou zahradu. Zpomalí rychle plynoucí čas, nabídnou místo k životu rostlinám i živočichům.

Odedávna se suché zídky stavěly na místech, kde bylo potřeba zpevnit svah či zmírnit nerovnosti terénu, snáze obdělávat půdu i hospodařit v lese. Dnes na ně pamatují architekti při řešení svažitých pozemků, vjezdů, posezení, oplocení, teras i zakládání zvýšených záhonů Suchá zídka z vhodného materiálu působí velmi přirozeně.

Zídka pod viničním svahem

Zídka pod viničním svahem

Přínos pro zahradu i krajinu

Při dobrém založení jsou zídky velmi odolné proti mírným pohybům terénu a vlhkosti, voda totiž může suchou zídkou volně protékat. Suchá zídka má i funkci protierozní, brání splachování půdy na svažitých pozemcích. Dobře založená suchá zídka vydrží po mnoho desetiletí, ba i století.

Suché zídky jsou také životním prostorem pro nejrůznější živočichy a rostliny. Zvířatům vyhovuje teplo sálající z kamenů, dutiny slouží jako úkryty přes den i k přezimování. Hnízdí zde včely samotářky, dravé vosičky, čmeláci, jsou útočištěm pro užitečné pavouky, brouky a stonožky. Také ještěrky, slepýši a žáby zde najdou příhodné úkryty a na oplátku pomáhají na zahradě proti slimákům a jiným nevítaným hostům.

Mnohostranná užitečnost činí ze suchých zídek jeden z nejzákladnějších prvků přírodní zahrady.

Rostliny v zídce

Rostliny probudí zídku k životu

Jak stavět suchou zídku

Ke stavbě lze použít různé druhy přírodního kamene (žulu, břidlici, vápenec, pískovec a další.). V ideálním případě volíme materiál, který je typický pro daný region, případně koresponduje se zahradními prvky. Nejúspornější variantou je použít kámen, který pochází z pozemku, ať už z výkopových prací pro základy domu, nebo z bourané stavby.

  • Důležitým parametrem suché zídky, je její výška. Na ní totiž závisí, jakým způsobem bude založena.

Při výšce do 100 cm nemusí mít zídka mrazuvzdorné základy. Na místě budoucí suché zídky je potřeba odkopat zhruba 30–40 cm zeminy až na zhutnělé podloží. Pravidlem je, že zídka u paty by měla být širší než v nejvyšším místě – ideální šířka u paty je 1/3 výšky zídky, podle toho volíme tedy šířku výkopu.

Následně založíme 15–20 cm podklad z dobře udusaného štěrku a drceného kamene. Na nejspodnější vrstvu zídky použijeme největší kameny, které budou částečně uloženy pod úrovní terénu.

Dále pokládáme kameny tak, aby do sebe dobře zapadaly a nekývaly se. Platí pravidlo, že dokud se kámen kýve, neměl by se pokládat další.

Nová zídka

Nová zídka v ulici

Pokud chceme zídku osazovat rostlinami, je potřeba vyplňovat prostory mezi kameny substrátem, který vyrobíme smícháním zahradní zeminy a stejného dílu směsi písku a štěrku. Používáme ho však uvážlivě, velké množství substrátu mezi kameny snižuje vlivem vody bytelnost zídky. Při stavbě je dobré rovnou sadit do spár rostliny. Kořenové baly pevněji drží a ulehčíme si tím výrazně práci.

Při stavbě ve svahu stavíme zídku tak, aby se mírně nakláněla směrem do svahu. Sklon přední stěny by měl být zhruba 10–15 %, což znamená, že ve výšce jednoho metru se zídka odklání směrem do svahu o 10–15 cm oproti patě zídky.

Pro správnou funkčnost zídky a odolnost, vysypáváme při stavbě prostor mezi zídkou a svahem hrubším štěrkem, který slouží jako drenážní materiál (odvádí vodu pryč ze svahu). Pokud si kameny necháme přivézt přímo z lomu, budeme mít jistě k dispozici i množství malých úlomků a kamínku, které se dobře využijí právě jako drenáž zídky.

Poslední řadu kamenů na vrchu zídky vyskládáme z velkých plochých kamenů, což zvýší stabilitu zídky a navíc to vypadá efektně.

Pokud je výškový rozdíl terénu vyšší než jeden metr, je lépe založit dvě nebo více nižších zídek terasovitě nad sebou. Zídky se mohou střídat s rovinkami nebo mírnými svahy. Pokud by bylo tento vyšší výškový rozdíl z nějakého důvodu nutné řešit jednou zdí vyšší než jeden metr, je potřeba pro zídku vytvořit betonový základ zasahující až do nezámrzné hloubky (tedy minimálně 80 cm). V takovém případě je již nasnadě najmout si na stavbu zídky odbornou firmu.

Ohrada z kamene

Kamenné ohrazení pozemku

Rostliny vhodné pro suchou zídku

Najdeme mnoho rostlin, které můžeme vysadit na suchou zídku. Mělo by se jednat ale o trvalky, spíše suchomilné a nejlépe  menšího vzrůstu. Na suché zídky se hodí i různé druhy u nás původních rostlin jako rozchodníky (Sedum), lomikámen (Saxifraga), netřesky (Sempervivum), dále mateřídouška (Thymus), jahodník měsíční (Fragaria vesca), jestřábníky (Hieracium), tařice skalní (Alyssum saxatile), různé rozrazily (Veronica) či dobromysl (Origanum).

Také množství nejrůznějších pěstovaných skalniček najde na suché zídce ideální podmínky pro růst. Suchá zídka se ovšem může nacházet i na místě velmi stinném a vlhkém. V takovém případě volíme pro osazení zídky například kapradiny.

Hromada pro živočichy

Hromada kamene nabídne úkryt živočichům

Pokud nemáme na pozemku dostatek místa nebo kamenů na zídku, můžeme vytvořit třeba menší hromadu kamení. Poskytne dostatek úkrytů živočichům a i v této hromadě můžeme vyplnit některé spáry zeminou, zasadit zde suchomilné rostliny a udělat z ní zajímavý prvek zahrádky.

Foto autor

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

6. 5. 2021

Během května vyséváme na zahradě teplomilnou zeleninu

V zeleninové zahrádce nyní vyséváme už i teplomilné druhy zelenin – fazole, tykev, okurky, cukety, kukuřici cukrovou. Dále v opakovaných výsevech pěstujeme sadbu v odstupu zhruba tří týdnů.

zobrazit další rady a tipy