Zelené střechy zmírňují ve městech negativní vliv velkých zastavěných a zpevněných ploch. Ale i pro dům ve venkovské krajině mají přínos.
Stovky let pokrývají střechy zelení například v chladné Skandinávii nebo naopak v horké rovníkové Africe. Ozeleňování střech se stalo běžným v zemích, jako je Německo či Rakousko. Přibývá jich také v Česku.
Ozelenit střechu lze skoro na jakékoliv stavbě, nejčastěji se objevují na rovných střechách rodinných domů, garáží, hal a kancelářských domů. Ozeleňují se však i střechy s větším sklonem či kolmé stěny.
Severská inspirace: chlév se zelenou střechou
Správný technologický postup je základem úspěchu a funkčnosti zelené střechy. Neobejde se bez patřičné únosnosti stavební konstrukce a správně provedené hydroizolace.
Rostliny rostoucí na střeše pohlcují prašnost, pomáhají zvlhčovat a ochlazovat vzduch, produkují kyslík.
Podstatným plusem je schopnost vegetace a substrátu zadržovat dešťovou vodu. Při dešti tak voda rovnou neodtéká jako z normální střechy, velká část je však zadržena a odtéká pomalu nebo je vypařována vegetací. Zelené střechy tak napomáhají ke zvýšení zadržování vody v krajině, resp. v zastavěných místech. Mj. tím snižují riziko bleskových povodní.
Zelená střecha se dá instalovat i na kůlnu
Při vhodném výběru rostlin zeleň na střeše poskytuje příhodné podmínky pro hmyz.
Dobrý vliv má střešní vegetace i na samotnou střechu a budovu. Vrstva substrátu a vegetace má významné tepelné a zvukové izolační vlastnosti.
Střešní mini zahrádka na ptačí budce
V zimě střecha budovu chrání před zbytečným ochlazováním, minimalizuje kolísání teplot, tím i namáhání hydroizolaci na rovných střechách. Působí i jako ochrana před UV zářením a mechanickým poškozením, čímž zvyšuje životnost střechy.
Důležitou vlastností je přínos zeleně ke vzhledu a vnímání domu. Střešní zahrady mohou sloužit i jako odpočinkový a relaxační prostor.
Za nevýhodu zelených střech lze pokládat nároky na precizní provedení a nosnost střechy a související vyšší cenu za realizaci a materiál.
Zelenou stříšku nad infopanelem postavili ve Švédsku
Přizpůsobuje skladbu roslin extrémnějším životním podmínkám, jako je sucho a málo živin. Používají se na ní suchomilné trávy – kostřava červená a ovčí – a byliny (mateřídouška, krvavec menší, řebříček obecný, pažitka aj.), sukulenty (netřesky, rozchodníky) případně mechy.
Střecha s vegetací
V tomto případě stačí substrát ve vrstvě do 15 cm. Vzniká tak vlastně suchomilná kvetoucí louka, která vyžaduje minimum péče (2x ročně sečení). Není potřeba ji zavlažovat, ale také není určena k pobytu. Průměrně váha takové extenzivní formy zelené střechy je od 100 do 250 kg/m2.
V takovém případě vzniká na střeše regulérní zahrada, čemuž odpovídá i tloušťka substrátu a zatížení střechy. Substrát dosahuje mocnosti 30 až 100 cm. Zatížení se pak počítá ve stovkách kilogramů až v tunách na metr čtvereční.
Vrstva půdy s rostlinami na střechu
Mezi intenzivní formu ozelenění počítáne také střešní plochu s běžným trávníkem určeným k pobytu na něm. Aby rostl, zajistíme mu dostatek substrátu s živinami a zejména vláhu.
Samotné složení jednotlivých vrstev musí zaručit neproniknutelnost vody a kořenů do samotné střechy.
Jako základ se pokládá ochranná geotextilie, na ni hydroizolační fólie, kterou před mechanickým poškozením opět kryje geotextilie. Následuje vrstva drenážní (keramzit, písek, drenážní textilie, plastové prefabrikáty) překrytá geotextilií sloužící jako filtrační vrstva. Až teprve pak přichází na řadu samotný substrát.
U šikmých střech je nutné ještě počítat s prvky znemožňujícími sesouvání substrátu.
Foto autor
Zahrady u domů, v osadách či u chalup se mohou stát místem dětem zaslíbeným, kde se prolíná radost z pohybu s odpočinkem, hrami, se zálibami a zážitky.
Nápadité dekorace na zahradu patří. Přidají na stylu zahradnímu zákoutí nebo rovnou celému pozemku. Potěší svého tvůrce, děti, rodinu, přátele. Rozptýlí chmury.
Také vstup do zahrady nebo její oddělené části může být stylový, aby příchozí zpozorněl v očekávání, co spatří, až je otevře.
Vodní prvky v zahradě lze rozdělit do dvou skupin – člověkem viditelně vytvořené (užitkové nebo dekorativní) a prvky napodobující přírodu.
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
