Co člověk, to názor. Zahradu chce každý z nás k jinému účelu. Jak si ji naplánovat a co by na ní nemělo chybět, aby nás bavila?
Toť otázka takříkajíc zásadní a současně základní. Možná bychom se podivili, kolik nečekaných odpovědí na ni může zaznít. Od zjištění, že jsme chtěli jen dům, nikoli zahradu nebo jako jen výběh pro psa. Častější jsou odpovědi, kdy chceme zahradu k pěstování vlastní zeleniny nebo pro děti, aby byly co nejvíc na čerstvém vzduchu. Nám nejbližší odpověď je láska k přírodě. Založením zahrady se díky tomu mnohému učíme a současně si vytvoříme krásné místo k životu, kde se můžeme dál realizovat.
Zeleninový záhon může být hezký i na pohled a zdobit zahradu
Nikdo však není zatracen ani ztracen. Noví zahradníci se rodí z mnoha lidských druhů. Ani ten, kdo zahradu původně nechtěl, není před zahradnickou vášní navždy uchráněn. Pojďme se tedy zamyslet, k čemu všemu nám taková zahrada může sloužit, abychom z ní měli po realizaci radost.
V současnosti jsou nejčastěji zakládány zahrady, které jsou kombinací okrasných i užitkových částí. Sami pro takové zahrady hlasujeme. Přestože výnosy z malých zeleninových zahrádek nebo několika ovocných stromů mají k samozásobitelství na hony daleko, i tak jsou cenné. Polévka s vlastní petrželkou nebo štrúdl z vlastních jablek prostě chutná lépe.
Z kompozičního hlediska to znamená, že je třeba buď plánovat samostatné části užitkových zahrádek, nebo včlenit zeleninové záhony, ovocné stromy a keře do pobytových částí zahrady.
Je třeba si rovněž rozmyslet, kolik a jaké užitkové stromy, keře a byliny chceme pěstovat. Vždy bychom měli myslet na výsledné velikosti rostlin, u stromů to platí dvojnásob.
Pokud nemáme chuť do pěstování zeleniny a ovoce, založit si můžeme zahradu čistě okrasnou. A naopak i zahrady čistě užitkové mohou být krásné, stejně jako je mnoho krásných užitkových rostlin.
Stačí nám terasa u domu nebo chceme vytvořit další místa k posezení či odpočinku mimo terasu? Zákoutí pro hezkou lavičku v kvetoucích keřích může být klidným místem pro odpolední kávu, cíl procházky po zahradě nebo její pohledový konec.
Přirozeně příjemná pobytová místa vznikají i pod vyššími stromy, ať už to je kruhová lavička kolem kmene nebo houpací sítě rozvěšené pod korunami stromů. Pokud máme větší zahradu, máme možnost si vytvořit takových zákoutí více. Sami pak rychle poznáme, že nás baví je střídat.
Volné travnaté plochy dodávají zahradě pocit prostoru, což je ve většině případů žádoucí. K odpočinku nebo hrám je využijí jak děti, tak i dospělí. Mohou být i místem, kde umístíme dočasné prvky typu prolézačka pro děti, pískoviště nebo nafukovací bazének, které po pár letech ze zahrady zmizí.
Pokud to místní podmínky dovolují, vybudujme si ohniště. Stačí malé. Oheň je fascinující živel, Byla by škoda, pokud bychom se o něj v budoucí zahradě připravili. Ohniště přidá zahradě další náplň v podobě místa podvečerního setkání. Současně se na něm nejsnáze zbavíme suchých větví z trnitých a ostnatých dřevin.
Zahradní ohniště může mít různé podoby
Další živel, který do zahrady patří a přirozeně přitahuje pozornost. Pokud chceme vodu využít ke koupání, je volba asi nejtěžším rozhodnutím. Vybudování většího trvalého vodního prvku, který má sloužit ke koupání, je vždy nákladnou záležitostí.
V posledních letech je patrný ústup od modrých chemicky udržovaných bazénů. Jejich esteticky přijatelné umístění v zahradě bývá oříšek. Do zahrad se nově dostávají koupací jezera a biobazény. Je třeba poznamenat, že jde v České republice o novější prvky, u kterých i jejich autoři postupně získávají zkušenosti a vyvíjejí se také názory na správné realizační postupy. Je poměrně těžké mezi nimi zvolit ten správný, aby vznikl esteticky vyhovující a funkční prvek.
První přírodní koupací jezírko, Rakousko, autor Werner Gamerith, 1983
Jednodušší je to s vodní plochou okrasného charakteru. Vydat se můžeme cestou vodního prvku přiznaně vybudovaného lidskou rukou, například kaménka nebo pravoúhlá nádrž s několika vodními rostlinami. Nebo zvolíme cestu imitací přírodního prvku, jako jsou jezírka, tůňky nebo rybníčky.
Zahradní altány jsou, stejně jako například lavičky, důležitými pohledovými body zahrady. Je tedy žádoucí, aby byly vyhovující i esteticky. Využití i provedení může být různé od klasických jednoduchých otevřených staveb určených k rozjímání v zahradě, po polouzavřené letní kuchyně až po prosklené, do zahrady otevíratelné pracovny.
Rovněž další drobné zahradní stavby, jako jsou zídky nebo cesty, by měly být kromě funkčního i estetickým přínosem. Romantickou cestu zahradou lze například obtížně vybudovat z fádní zámkové dlažby.
Při posezení v altánu si zahradu více vychutnáme
Končíme tím, co si pod zahradou představíme především. Výběr a umístění rostlin do značné míry dokáže vytvořit atmosféru, po které v zahradě toužíme. Zvolené rostliny spolu s estetikou ostatních zahradních prvků, jako jsou altány, voda, cesty, ploty aj., dokážou zajistit celkové vyznění místa. A nezáleží na tom, zda chceme vytvořit venkovskou zahradu nebo třeba střízlivě moderní prostor kolem nového domu.
Foto a kresby: autoři a Shutterstock
Plánovat a realizovat svou první zahradu, to je činnost, kterou neděláme každý den. Co podniknout, abychom se vyvarovali chyb?
Větší zahradu lze obohatit jezírkem ke koupání. Jezírko zlepší mikroklima, zpestří výskyt rostlinných i živočišných druhů, nabídne mimořádné místo pro odpočinek.
V přírodním nebo přírodně působícím prostředí vždy poutají velkou pozornost ty prvky, které vybudoval člověk. V krajině jsou to domy a jiné stavby, v zahradě například pergola či mobiliář.
Zahradní pavilony, domky, pergoly a altány se už dávno staly důležitými součástmi zahrad, ve kterých se člověk cítí zvlášť příjemně a bezpečně.
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.
