Ploty i plůtky, ohrady, zástěny, treláže, pergoly, přístřešky, stříšky, boudy a kůlny, krmítka, sušáky, nejrůznější sloupky a mnohé další prvky zahrady potřebují ukotvit.
Mezi vyhledávané způsoby připevnění staveb či konstrukcí k zemi patří kotvicí vruty. Lze s nimi pracovat v zimě i při teplotách slabě pod nulou.
Tělo vrutu tvoří kuželový dřík se šroubovicí s rozmanitým stoupáním. Hlavní funkcí dříku je ukotvit vrut do podložky. Zemní vrut při otáčení a zapouštění zhutňuje horninu, čímž se ukotvení zpevňuje.
Připevňovací mechanismus na hlavě vrutu je uzpůsoben pro různé varianty konstrukce.
Součástí zemních vrutů jsou tyče pro jejich zavrtávání (je vložena uvnitř vrutu).
Pro připevnění plotových trubek lze využít zemní kotvící vruty s hlavou, kdy lze do ní zasunout jakoukoliv tyč a obsypat ji granulátem, který se kolem vložené tyče postupně hutní. Granulát tyč zafixuje proti vytažení a odklonu vůči svislici.
Mnohé hlavy vrutu jsou opatřeny uzavíracím víčkem, aby bylo možné vrut uzavřít po dobu, kdy není osazen (například slunečníkem).
Speciální vruty s tzv. základovým víčkem se využívají pro připevnění horizontálního hranolu (trámu). Do podložky se ve stanovené rozteči zavrtají vruty tak, aby jejich hlava čněla nad povrch podložky. Do spodní části hranolu se ve shodné rozteči připevní „základová víčka“. Dřevěné trámy s namontovanými základovými víčky se položí na zemní vruty a sešroubují se s horní části hlavy zemních vrutů.
Vruty usnadní i fixaci šikmých tyčí nebo stranových podpěr, které slouží například k vyztužení krajních sloupků oplocení nebo k zavětrování konstrukce. Zde hraje hlavní roli speciální víko hlavy vrutu, které je opatřeno výstupky pro montáž podpěry a které lze přišroubovat k hlavě vrutu.
Zemní vruty se vyrábí v kovovém nebo plastovém provedení. Kovové vruty mohou mít kovanou špičku a většinou jsou opatřeny pozinkovaným povrchem. Vyrábí se v rozmanitých délkách od 250 mm až po 1300 mm a průměrech.
Délka dříku vrutu určuje jeho využití. Čím je dřík vrutu delší, tím lépe odolává působícím silám, resp. lépe kotví konstrukci k podložce. Na délce vrutu záleží způsob zavrtávání.
Dlouhé vruty vyžadují speciální technologii, resp. nástavec hlavy k vložení delší tyče pro zavrtávání.
Pro zavrtávání plastových zemních vrutů do pevné podložky je třeba použít zavrtávací kovovou hlavici, kterou se nejprve vytvoří otvor.
Dřík je zpravidla kuželovitý a může přecházet do hlavové části průběžně nebo je zakončen dosedací kruhovou plochou, která se po zašroubování dotýká podložky.
Při zavrtávání je nutné vždy dodržet kolmost k podložce. Je vhodné využít tyče nebo hranolu (záleží na použitém průřezu, resp. charakteru hlavy), na níž si vodováhou měříme svislost.
Pro snazší zavrtávání v pevné hornině je vhodné den předem prolít toto místo vodou (množství záleží na délce vrutu), někdy stačí naplnit dutinu vrutu vodou.
Naklepneme nebo zatlačíme hrot dříku v místě, kde má být zemní vrut zavrtán až k prvnímu závitu. Mírným tlakem a za současného otáčení zapustíme do země první centimetry stoupání šroubovice. Jedna otáčka představuje 3 až 6 cm hloubky.
Obtíže se zavrtáním nastanou v horninách skalnatých, v kamenité půdě nebo ve stavební suti skryté pod tenkou vrstvou půdy. Bez výkopů a postupného navážení vrstev vhodnější horniny a průběžného hutnění se další postup obvykle neobejde.
Výhodou zemních vrutů je rychlost instalace. Odpadají výkopy, betonování, vyzrávání betonu a další postupy. Pozinkované vruty nekorodují. Dřevěné konstrukce zůstávají nad zemí, netrpí vlhkostí.
Foto autor
Zdroj Zahrádkář 5/2013
Je-li teplo, rostliny schované pod chvojím začínají růst a vytahovat se. Navíc hrozí nebezpečí rozšíření plísní. Pod chvojím se také schovávají hlodavci. Proto za teplého počasí chvojí nadzvedneme a větráme.