Proč začít s pěstováním ve skleníku?
26. 1. 2024Seriál „Skleník po celý rok“ od MoravoSeed AKADEMIE.
Seriál „Skleník po celý rok“ od MoravoSeed AKADEMIE.
Nejběžnějšími materiály pro postavení skleníku jsou polykarbonát, sklo či různé typy fólií. Dilema mezi sklem nebo polykarbonátem je předmětem věčného sporu zahradníků. Při rozhodování je třeba vzít v úvahu následující skutečnosti. Nejúčinnější podle konstrukce jsou obloukové skleníky, navíc sklo lze použít pouze ve sklenících s rovnými stěnami.
Hlavní výhodou skla je jeho vzhled. Čerstvě umyté sklo je jistě estetičtější a odolnější než polykarbonát, ale tím výhody bohužel končí.
Šířka skleněných tabulí je obvykle mnohem menší než u polykarbonátu. Hustota prvků konstrukce tedy musí být mnohem vyšší. Kromě toho je sklo mnohem těžší než polykarbonát a klade velmi vysoké nároky na pevnost konstrukce. Pokud není konstrukce dostatečně pevná, sklo může praskat nebo vypadávat.
Sklo je naprosto tuhý materiál téměř dokonalého tvaru, proto ho lze použít jen ve sklenících typu A s rovnými stěnami. Kovová konstrukce, byť kvalitní, není pro sklo úplně ideální, protože vlivem větru, teplotních výkyvů nebo v důsledku únavy materiálu tzv. pracuje. Materiál se roztahuje a smršťuje a může docházet i k určitému hýbání celé konstrukce. To klade velké nároky na utěsnění spojů. Bohužel prakticky neexistují těsnicí materiály, které by měly srovnatelnou životnost jako sklo a konstrukce samotného skleníku.
Jedním z problémů ve skleníku je přehřívání rostlin vlivem ultrafialového záření. Polykarbonát spolehlivě chrání před UV zářením, ale běžné sklo nikoli. Proto se skleněné skleníky častěji opatřují bílým nátěrem. Samozřejmě existují i varianty vysoce pevných skel s UV ochranou, ale jejich použití je spíše výjimečné kvůli velmi vysokým pořizovacím nákladům.
Poměrně kontroverzní je i tvrzení o trvanlivosti skla. Životnost kvalitního polykarbonátu dosahuje 25 let. Během této doby může být sklo několikrát zcela zničeno například silným krupobitím. Snadno se také sklo poškodí například při čištění.
Z hlediska tepelně izolačních vlastností je sklo materiálem horším než polykarbonát. V proskleném skleníku se náklady na vytápění vyšplhají výš. V nevytápěném skleníku ze skla bude v noci naopak chladněji, než by tomu bylo u polykarbonátového.
Všechny výhody polykarbonátu a jeho životnost přibližně 25 let se však projeví pouze za předpokladu, že použijeme materiál vyrobený speciálně pro skleníky. Takový polykarbonát je obvykle sice znatelně dražší než běžný stavební polykarbonát, je ale současně opatřen oboustrannou ochranou před UV zářením.
Fóliové skleníky představují kompromisní řešení, a to díky nízkým pořizovacím nákladům. Snadná demontáž dovoluje fóliovník podle potřeby přemístit.
Hlavní nevýhodou je nízká životnost fóliového opláštění. V závislosti na podmínkách a kvalitě výroby se životnost povlaku pohybuje od 1 do 3 let. Levné fóliové skleníky mají často plachty, které nevydrží ani jednu sezónu. Kromě toho výrobci levných skleníků téměř nikdy nenabízejí náhradní plachty ke stávajícím rámům.
Na trhu existují i fóliové skleníky s životností kolem 5 let a možností výměny potahu, ale v tomto případě je jejich cena už srovnatelná s polykarbonátovými skleníky. Těm se však ve většině parametrů fóliovníky nevyrovnají.
Jediným případem, kdy se fóliové skleníky ospravedlní, je použití v oblastech, kde je nutné skleník každoročně demontovat nebo přemístit na nové místo.
MoravoSeed AKADEMIE
Foto Shutterstock a archiv
Vybrané druhy letniček v září vysejeme na chráněná venkovní stanoviště podle aktuálního vývoje počasí. Když je příznivé, rostliny na jaře pokvetou dřív. Pokud vyklíčí už na podzim, přikryjeme je v listopadu chvojím.