Kontejnerové pěstování ve skleníku

14. 4. 2024

Seriál „Skleník po celý rok“ od MoravoSeed AKADEMIE přináší teoretické i praktické informace, jak maximálně využít skleník, aby náklady na jeho pořízení i provoz byly opravdu dobrou investicí.

A právě kontejnerové pěstování je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zvýšit efektivitu pěstování rostlin ve skleníku i venku.

velkopěstírna borůvek

Kontejnerové pěstování borůvek u velkopěstitele

Kontejnerové pěstování je již mnoho let hlavním způsobem u velkopěstitelů rajčat, papriky, lilku, okurek a dalších plodin. V domácích sklenících se však zatím masově nerozšířilo, ačkoli právě v domácích podmínkách je kontejnerové pěstování obzvláště úspěšné.

Jaké jsou tedy hlavní výhody pěstování v nádobách ve skleníku?

Zjednodušení obdělávání půdy

Již dlouho je známo, že k dobrému růstu rostlině stačí relativně malý objem půdy. Například:

  • pro 2 metry vysoké skleníkové okurky stačí objem zhruba 7 litrů na dvě rostliny,
  • pro rajčata stačí 10–12 litrů na rostlinu nebo 15–20 litrů na dvě rostliny.

Je těžké uvěřit, že rostliny rostou opravdu dobře i v tak malém objemu. Ten, kdo někdy navštívil velkokapacitní skleníky, viděl například rostliny rajčat vysoké až 6 m. Takoví velikáni rostou v objemu kolem 10 litrů, nebo častěji pouze v malé kostce minerální vlny nebo kokosového vlákna. Zde je však výživa zajištěna sofistikovaným systémem dávkování speciálních výživových roztoků.

Kontejnerové pěstování

Přesazování sazenic okurek do kontejneru ve skleníku

Podobné možnosti úspory půdy jsou možné i v domácím skleníku. Stačí provést malý výpočet:

Pokud pěstujeme rajčata ve skleníku o rozměrech 3×6 m, pro dobrou pohodu rostlin nemůžeme vysadit více než 10 rostlin, 5 rostlin v řadě, v závislosti na odrůdě. Pro rajčata je třeba zkultivovat půdu do hloubky asi 30 cm.

Při klasickém pěstování je třeba se postarat o 6×3 m x 0,3 m = 5,4 m3, tedy 5 400 litrů půdy. Ale při kontejnerovém pěstování v 15litrových nádobách budete pro 10 rostlin potřebovat pouze 150 litrů substrátu, tedy něco přes dva pytle. To je 36krát méně.

Pořídit si každý rok nový kvalitní substrát je pro většinu pěstitelů jednodušší, než kypřit několik kubíků substrátu při tradičním pěstování.

Platí, že čím menší nádoby použijeme, tím lepší péči musíme rostlinám věnovat, především při výživě a závlaze. Proto uvedený objem nádoby 15 l vnímejme pro velké zeleniny jako minimální. Pokud nám to prostory dovolí, volíme raději nádoby s větším objemem, například až 30 l.

Dezinfekce skleníku, boj proti chorobám

Odstranit patogeny z půdy skleníku je velmi složité či téměř nemožné. Při kontejnerovém pěstování je však podlaha skleníku pokryta materiálem, který lze snadno dezinfikovat současně s konstrukcí skleníku. Je to poměrně nenáročný proces, který nám usnadní boj s chorobami během pěstitelské sezóny.

Kontejnerové pěstování eliminuje škůdce v půdě

Velké škody ve skleníku způsobují larvy chroustů, drátovci, krtonožky. Je velmi obtížné se jich zbavit. Biologické prostředky ochrany většinou nejsou dostatečně účinné a efektivní chemické prostředky jsou většinou velmi toxické.

Když se nám do skleníku dostane krtonožka, při běžném pěstování přelézá od rostliny k rostlině. I jediný kus tak může zničit několik sazenic, než se ji podaří zlikvidovat.

Pokud pěstujeme v nádobách, lze každý rok použít čistý substrát, a pokud se škůdce náhodou dostane do jedné nádoby, nebude moci přelézt do jiné.

Krtci a myši

Pokud není skleník postaven na hlubokých základech, může se stát obětí krtka. Boj s ním je poměrně obtížný. Ve sklenících se často objevují i myší díry.

Při kontejnerovém pěstování je půda pod skleníkem zbavena kořenů, hmyzu, je suchá a silně zhutněná, takže pro krtky a myši není atraktivní.

Kontejnerové pěstování

Krtci ani myši už úrodu neohrozí

Střídání plodin

Jednotlivé druhy rostlin při pěstování spotřebovávají živiny v různém poměru, v půdě se hromadí patogeny, škůdci apod. Proto se při klasickém pěstování musí kultury střídat.

Při pěstování v nádobách to však dělat nemusíme, protože půdu můžeme snadno každý rok vyměnit. Pokud je tedy skleník ideální například pro okurky, můžeme je tam pěstovat každý rok.

Úspora hnojiv

V porovnání s klasickým pěstováním se u nádobového pěstování hnojivo aplikuje na malý objem substrátu. Proto se na základní hnojení spotřebuje velmi malé množství. Zbytek se dává postupně podle potřeby formou přihnojování. Tím je zajištěna optimální výživa rostlin.

Navíc při zálivce nedochází k vyplavování hnojiv do spodních vrstev půdy ve skleníku. Protože je potřeba hnojiv mnohonásobně menší, můžeme si dovolit i ta nejdražší a nejkvalitnější, což umožňuje pěstovat lepší a ekologičtější zeleninu.

Úspora vody

Při pěstování v nádobách není třeba zavlažovat veškerou půdu ve skleníku, voda neprosakuje zbytečně hluboko a nedochází ani k nadměrnému odparu. To platí obzvláště při použití automatických zavlažovacích systémů, které jsou dnes i finančně velmi dostupné. Spotřeba vody je tedy mnohonásobně nižší než při klasickém pěstování.

Zlepšení mikroklimatu

V běžném skleníku dochází vždy po zalévání k velkému nárůstu vzdušné vlhkosti. Ta je jedním z hlavních problémů při pěstování většiny plodin ve skleníku, protože podporuje rozvoj chorob a zhoršuje i podmínky pro opylení.

Kontejnerové pěstování

Při kontejnerovém pěstování se vypařuje méně vody, což napomáhá lepšímu mikroklimatu

Při pěstování v nádobě zvýšení vlhkosti prakticky nepozorujeme, protože plocha odpařování z půdy je výrazně menší.

Odstraňování plevelů 

Jak už bylo zmíněno, doporučuje se pro pěstování v nádobách použít vždy nový substrát, který má i tu výhodu, že obsahuje minimum semen plevelů. Pokud se přece jen nějaké plevele během vegetace objeví, není problém je odstranit, protože pěstební plocha je výrazně menší než při pěstování v záhonech.

Prodloužení vegetační doby, zvýšení výnosů

Doba pěstování zeleniny ve skleníku je omezená délkou vegetačního období, kdy je počasí příznivé pro růst rostlin. Čím dříve tedy začneme rostliny pěstovat, tím větší je celkový výnos. Při pěstování ve skleníku je na jaře jedním z limitujících faktorů nízká teplota půdy. Půda v kontejnerech se však zahřeje mnohem rychleji, takže lze teplomilné rostliny vysazovat i o týdny dříve.

MoravoSeed AKADMEIE

 

 

 

Foto Shutterstock

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

29. 5. 2024

Snížením počtu plůdků jablek, hrušek a broskví zlepšíme úrodu

U ovocných stromů je žádoucí menší množství plodů. Jabloně, hrušně a broskvoně se příliš velkým nasazením plodů oslabují. Plody zůstávají drobné, přibývá chorob i škůdců a také nasazení květních pupenů pro úrodu v příštím roce je podstatně nižší.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x