Seriál „Skleník po celý rok“ od MoravoSeed AKADEMIE.
Jaký materiál vybrat pro konstrukci skleníku? Vycházejme z faktu, že častá kondenzace vlhkosti vyžaduje řešení odolné vůči korozi.
Dobře si zvážíme v výhody a nevýhody materiálu pro konstrukci skleníku
Rámy skleníku se nejčastěji vyrábějí z oceli chráněné pozinkovaným povrchem, z hliníkových profilů nebo z profilů z polymerových materiálů.
Hliník je podstatně dražší oproti oceli, za to je hliníková kostra prakticky věčná. Současně lépe vede teplo a zdánlivě by tedy měl poskytovat horší tepelnou izolaci, ale díky možnosti použit tvarově složitější profily, je tato nevýhoda téměř eliminována.
Ocelová konstrukce dříve či později podléhá korozi, která nejenže kazí vzhled skleníku, ale také rezavé skvrny snižují průhlednost skla nebo polykarbonátu.
Skleník je vystaven velmi vysokému mechanickému zatížení vlivem větru, sněhu, deště a teplotních rozdílů. Logicky tedy platí, že čím více je mechanických spojů, tím je více problémů jak s montáží skleníku, tak s jeho provozem.
Pokud to rozpočet jen trochu dovolí, dejte přednost svařovaným hliníkovým skleníkům s minimálním počtem montážních dílů oproti konstrukci prodávané v krabici o rozměrech o něco větších než jeden metr.
Někdy je výběr správných oken a dveří bohužel podceňovaný. Nevhodné konstrukční řešení vede na jaře k velkým tepelným ztrátám, což snižuje komfort rostlin a zvyšuje náklady na umělé vytápění.
Větrací plocha je vždy kompromisem. Celková plocha větracích oken závisí především na regionu, ve kterém se skleník nachází. V chladnějších oblastech si vystačíte s menší plochou, například asi 1 m2 na skleník o rozměrech 3×6 m2.
Velikost větrací plchy je velmi důležitá
Čím je oblast teplejší, tím větší plocha oken je zapotřebí. V nejteplejších oblastech je třeba mít v létě kromě oken otevřené i dveře.
Nedostatečná plocha oken způsobuje, že rostliny trpí přehříváním a vlivy nadměrné vlhkosti.
Větrací plochu ovlivňuje také výběr plodin pěstovaných v létě. Každá plodina má svůj vlastní rozsah komfortních teplot.
Konstrukce oken by měla umožňovat instalaci automatických mechanismů otevírání oken. Ideální je, pokud jsou součástí vybavení skleníku. Tak se dá očekávat, že parametr hydraulického válce bude odpovídat hmotnosti okna. Vhodnější jsou konstrukce s velkými okny. Jedno velké okno je vhodnější než dva malé.
Kromě celkové větrací plochy je důležité i jejich umístění. Tím byste se také měli řídit při pěstování jednotlivých druhů plodin. Rajče má rádo intenzivní větrání, takže skleník musí mít okna jak v horní, tak v dolní části skleníku a v létě se dveře často drží otevřené. Okurka naopak velmi špatně snáší průvan. Má ráda vysokou vlhkost, postačí pak horní větrání.
Konstrukce dveří není rozhodující. Mnohem důležitější je velikost dveří. Malé dveře snižují tepelné ztráty, ale ztěžují manipulaci a neumožňují dodatečné větrání. U velkých dveří je tomu naopak. Proto je lepší upřednostnit dvoukřídlé dveře, nebo pokud to velikost skleníku umožňuje, vybavit dvoje dveře. Jedny malé pro použití na jaře a druhé maximálně velké pro použití v létě.
Velikost dveří zásadně ovlivňuje manipulaci s nimi
MoravoSeed AKADEMIE
Foto Shutterstock
Seriál „Skleník po celý rok“ od MoravoSeed AKADEMIE.
Seriál „Skleník po celý rok“ od MoravoSeed AKADEMIE.
Zahrádkář, jenž si splní sen a obohatí svou zálibu o skleník, sklidí první úrodu dřív. S létem však přijde test, zda teplomilné rostliny netrpí vedrem.
Možná jste právě zaseli nebo už vysadili okurky, budoucí poklady své zahrady a kuchyně. Připomeňme si, nač se u které skupiny okurek soustředit, aby úroda potěšila.
Vybrané druhy letniček v září vysejeme na chráněná venkovní stanoviště podle aktuálního vývoje počasí. Když je příznivé, rostliny na jaře pokvetou dřív. Pokud vyklíčí už na podzim, přikryjeme je v listopadu chvojím.
