Mezi vodní a mokřadní kapradiny kořenící ve dně zahradního jezírka patří například marsilka čtyřlistá nebo míčovka kulkonosná.
Rod Marsilka (Marsilea) je skupina drobných ve dně kořenících bylin připomínajících čtyřlístky jetele. Lístky jsou tuhé, kožovité, světle zelené. Za příznivých podmínek se tyto kapradiny rychle rozrůstají dlouhými oddenky.
V tuzemských podmínkách můžeme s úspěchem pěstovat marsilku čtyřlistou (Marsilea quadrifolia). Je vysoká 5–20 cm. Dobře se ji daří na plném slunci, nebo v polostínu ve vodě hluboké 5–10 cm, ale díky svým dlouhým oddenkům může růst i hlouběji – lístky pak splývají na hladině. Rozmnožuje se snadno vegetativně – oddenky.
Kapradina marsilka čtyřlistá aneb čtyřlístky na hladině jezírka
Přes léto je možné zahradu ozvláštnit i některými cizokrajnějšími druhy, například asijskou Marsilea crenata, nebo africkou Marsilea schelpeana s výrazně dělenými listy. Několik dalších druhů pěstují akvaristi, například Marsilea hirsuta. Jako téměř zázračně léčivá rostlina je prodávána Marsilea minuta pocházející z tropů Asie. Pěstuje se jako pokojová nebo kbelíková rostlina.
Náročnější, zatím mezi pěstiteli málo známou, ale velmi zajímavou rostlinou z čeledi marsilkovitých (Marsileaceae) je Regnellidium diphyllum pocházející z jižní Brazílie a přilehlých oblastí Argentiny. Zaujme svými dvoučetnými kožovitými zelenými, nebo nahnědlými listy i relativně velkými výtrusnicemi na bázi oddenku.
Regnellidium diphyllum
Nejlépe se kapradině daří na slunci nebo v polostínu v mělce zaplaveném (kolem 5 cm vody) mírně kyselém substrátu. Těžko snáší teploty pod 5 °C a po úplném vyschnutí substrátu hyne. Množí se oddenky, v létě ji lze pěstovat při okrajích zahradních jezírek.
Spíše zajímavostí a sbírkovou rostlinou je míčovka kulkonosná (Pilularia globulifera). do Patří do téže čeledi a svůj svérázný název získala od kulovitých výtrusnic rostoucích na bázi niťovitých listů. Na první pohled připomíná spíše drobnou travinu, při bedlivějším pozorování však zjistíme, že stejně jako ostatní kapradiny spirálně stáčí mladé lístky.
Míčovka kulkonosná (Pilularia globulifera)
Rozrůstá se pomocí dlouhých plazivých oddenků, takže může nakonec vytvořit nízký „trávníček“. Jedná se o rostlinu obojživelnou. Nejlépe roste na vlhkých písčitých obnažených březích čistých mírně kyselých vod, snáší i déletrvající zatopení mělkou čistou vodou. U nás patří mezi druhy kriticky ohrožené. Je plně mrazuvzdorná, množí se relativně snadno oddenky.
Zdroj: Sbírka vodních a mokřadních rostlin, Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Třeboň
Foto autorka
Pobřežní rostliny až na výjimky potřebují dost vláhy. Snesou dočasné zaplavení. Ale hlubší voda zahradního jezírka jim obvykle neprospívá.
Přesličky zatím patří v našich zahradách ke zřídka pěstovaným rostlinám, přestože působí velmi dekorativně a jejich pěstování není složité.
O vzhledu plavínu nejlépe hovoří jeho vědecké jméno Nymphoides. Tedy: leknínu podobný. Plavín opravdu připomíná lekníny, ale není z jejich rodu.
Představte si hladinu lesklou jako zrcadlo, ve které se odráží nebeská klenba. Po ní plují krásné květy leknínů mezi vějířem splývavých zelených listů.
S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích – od března je mnoho květin k tomuto účelu vhodných. Patří sem především macešky, sedmikrásky a chejr vonný (Cheiranthus), použít můžeme trvalky – prvosenky, z cibulovin narcisy a další.
