Které tuzemské vodní rostliny vybrat do jezírka

31. 3. 2019

Tuzemské vodní rostliny, ať už těch vzplývavých na hladině nebo ponořených, se nejlépe hodí k osazování zahradních jezírek v českém podnebí.

V čem pěstovat vodní rostliny, kde a kdy

Většinu vodních rostlin, které koření v substrátu dna, lze s úspěchem pěstovat ve směsi zahradního substrátu, písku a jílu v poměru 1:1:1, ale postačí i směs zahradního substrátu, písku a zeminy v poměru 1:1:1.

  • Pro udržování kvality vody je obecně vhodnější, pokud je jezírko umístěno tak, aby bylo mírně přistíněno – například vyššími travinami, stromy nebo pergolou.

Celodenní plné ozáření vyhovuje především řasám, kdežto většina mokřadních rostlin si od plného sluníčka na chvíli ráda odpočine.

  • Růst vodních rostlin začíná zpravidla později, asi v polovině května, až se voda dostatečně prohřeje.

Leknín

Rostliny vzplývající na hladině

Leknín

Leknín (Nymphaea) patří bezesporu k nejžádanějším vodním rostlinám. Ve středoevropských zeměpisných šířkách se přirozeně vyskytují dva bělokvěté druhy, statnější leknín bílý (Nymphaea alba) a drobnější leknín bělostný (N. candida). Domácí druhy mají oproti kultivarům velkou výhodu – dobře snášejí zdejší klimatické podmínky, pro přezimování jim stačí nezámrzná hloubka jezírka. Pro bohatší kvetení je pravidelně na začátku sezony přihnojíme speciálním hnojivem pro lekníny.

  • V letním období mohou být listy leknínů postiženy žírem housenek zavíječe leknínového. Tyto škůdce lze odstranit ručně nebo běžnými insekticidy. S péči o leknínové listy pomáhá i rybí obsádka jezírka, pro kterou jsou vítaným zpestřením jídelníčku.

Stulík žlutý

Stulík

K často pěstovaným vodním rostlinám patří také žlutě kvetoucí stulík žlutý (Nuphar lutea) s listy podobnými leknínům. Lekníny i stulíky se za příznivých podmínek rychle rozrůstají – do menších jezírek je umísťujeme ve vhodných nádobách (vždy širších než vyšších, upřednostňujeme plastový kontejner před košíkem z proutí, ze kterého se živiny uvolňují do jezírka, což vede k nežádoucímu růstu řas).

Leknín

Leknín (Nymphaea tetragona); foto Andrea Kučerová

  • Pro malá a mělká jezírka je vhodnější pěstovat menší druhy leknínů, třeba zmíněný leknín bělostný (Nymphaea candida) nebo miniaturní leknín čínský (N. tetragona), které dobře rostou i v hloubce do 40 cm.
Tuzemské vodní rostliny

Plavín štítnatý (Nymphoides peltata )

Plavín

Dalším zajímavým druhem se vzplývavými listy, který je vhodný i do menších jezírek, je plavín štítnatý (Nympheoides peltata). Tato rostlina tvoří typické ledvinité listy, které připomínají leknín, ale jsou výrazně menší. Plavín vytváří koberce zlatožlutých trojčetných jemně brvitých květů. Kvete celé léto od června do srpna.

  • Tento druh tuzemské vodní rostliny je vhodný do jezírek, kde hladina vody nepřesahuje 80 cm. Šíří se poléhavými šlahouny, takže snadno porůstá celou hladinu.

Rdest

Rdest vzplývavý (Potamogeton natans) patří k druhům s ozdobnými vzplývavými listy a nenápadnými květy. Často se s ním potkáváme ve volné přírodě. Je samozřejmě vhodný i do zahradního jezírka, které však dokáže za příznivých podmínek v krátké době zarůst. Doporučujeme tedy pravidelně kontrolovat a vytrhávat přebytečné rostliny.

  • Rostliny vyrůstají ze silných oddenků kořenících v substrátu dna, ale dokážou se velice úspěšně šířit vegetativně fragmenty stonků, které snadno koření. Druh se dobře šíří i semeny. Nad vodní hladinou rostliny vytvářejí typické klasnaté nazelenalé květenství. Doba květu začíná již v červnu a končí v září.

Voďanka žabí

Voděnka

Voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) je volně plovoucí vodní rostlina, která na rozdíl od předchozích druhů nekoření v substrátu dna a čerpá živiny přímo z vody. Tvoří menší ledvinité listy, které vyrůstají v listových růžicích a šíří se po vodní hladině šlahouny. Vyznačuje se malými bílými trojčetnými květy, které se objevují v hojné míře od května do srpna.

  • Tento druh přezimuje díky pupenům, které vytváří na podzim. V průběhu studeného zimního období odpočívají v nezámrzné hloubce na dně jezírka a na jaře z nich vyrůstají nové rostliny.

Půvabný lakušník

Lakušník

Půvabným druhem příbuzným s pryskyřníky  je lakušník vodní (Batrachium aquatile) je Dobře snáší kolísání vodní hladiny, může růst jak v hloubce (do 1 metru), tak na okraji vodní nádrže. Od května do srpna vytváří velké množství drobných bílých květů, které jsou na bázi žluté a svými nektárii lákají hmyz.

  • Zajímavá je i tzv. různolistost (heterofylie), kdy druh vytváří dva typy listů v závislosti na výšce vodní hladiny – pod vodou typické niťovité listy, kdežto na hladině vzplývají okrouhlé laločnaté listy.

Řezan pilolistý

Řezan

Dalším zajímavým druhem je řezan pilolistý (Stratiotes aloides). Tato kořenující vodní rostlina tvoří růžice pilovitých, ostře zubatých listů a na první pohled připomíná aloi nebo kaktus. Rostlina má zajímavou životní formu – růžice listů jsou částečně ponořené pod vodní hladinou, ale špičky listů vyčnívají nad hladinu. Kvůli pilovitým listům nedoporučujeme sázet řezan do koupacích jezírek. Rostlina snáší 10–150 cm vodního sloupce.

  • Zajímavé jsou i bílé až 3 cm velké květy, které se vzácně objevují v paždí listů od května do června. Celé rostliny na zimu klesají ke dnu, kde přezimují.

Tokozelka nadmutá

Tokozelka

Pro naše okrasná jezírka jsou vhodné i dva druhy původem tropických rostlin. Vodní hyacint (neboli tokozelka nadmutá, Eichhornia crassipes) je volně plovoucí rostlina s velkými modrofialovými květy původem z Brazílie. Kvete po celé léto, pro kvetení potřebuje především dostatek světla, tepla a živin. Vytváří růžice listů s výrazně nafouklými řapíky, které jí umožňují vzplývat na hladině. Množí se velmi rychle vegetativně oddělováním dceřiných růžic. Pro přezimování je nutné ji uchovávat ve světlých bezmrazých prostorech, teplota by neměla klesnout pod 10 °C.

V Česku zpravidla nekvetoucí babelka řezanovitá

Babelka

Mezi rostliny plovoucí na hladině patří též babelka řezanovitá (Pistia stratiotes) s hustou růžicí sametově světlezelených listů. V Česku prakticky nekvete, množí se vegetativně vytvářením dceřiných růžic. Podobně jako vodní hyacint vyžaduje přezimování ve světlých bezmrazých prostorech.

Ponořené druhy vodních rostlin

Při osazování jezírek bychom neměli opomíjet ani ponořené druhy. Rostliny, které rostou pod vodní hladinou, nejsou příliš nápadné, ale obecně jsou velmi důležité pro udržování biologické rovnováhy v jezírku. Jejich jemné lístečky odebírají z vody živiny a konkurují tak řasám, díky fotosyntéze přispívají k okysličování vody.

Rdest světlý

Mezi dekorativní a nenáročné druhy patří zejména volně plovoucí růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum) nebo v substrátu dna kořenící stolístky (stolístek střídavokvětýMyriophyllum alterniflorum a stolístek klasnatýM. spicatum). Z asi 20 druhů rdestů (v České republice jde o původní tuzemské vodní rostliny) jsou vhodné ponořený rdest světlý (Potamogeton lucens) nebo rdest prorostlý (P. perfoliatus).

  • Pro příliš bujný růst a sklon k plevelnosti však raději nedoporučujeme pěstování vodního moru kanadského (Elodea canadensis).

Foto autoři

Zdroj Zahrádkář 3/2013

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

20. 4. 2024

Včelí pastva na zahradě: Jak rizikový je postřik chemií

Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x