Správná zálivka je klíčem k bohaté úrodě. Ve druhé části se zaměříme na cibulovou, listovou, plodovou a luskovou zeleninu – každá z nich má na vláhu jiné nároky.
Cibule kuchyňská je na vodu relativně nenáročná zelenina. Vyšší nároky na vláhu má začátkem vegetace, především v případě pěstování z přímých výsevů.
Prospěšné jsou 1–2 závlahové dávky během května a června, přičemž v každé dávce dodáme okolo 30 mm vody. Pokud jsou tyto měsíce srážkově hodně deficitní, volíme ještě další závlahové dávky. Závlaha tedy u cibule přichází v úvahu prakticky pouze v první polovině vegetace, kdy intenzivně narůstá. V dalším období již závlaha prospěšná není, a hlavně v období před sklizní by mohla dosti zhoršit skladovatelnost cibule.
Česnek kuchyňský je obdobně jako cibule skromnější ve svých nárocích na vodu. Vyšší půdní vlhkost potřebuje po výsadbě do období tvorby cibulí, což odpovídá 1–2 závlahám, s množstvím vody okolo 15 mm při každé závlaze. V dalším období se česnek nezavlažuje, protože by se to mohlo negativně projevit na jeho jakosti. Na rozdíl od cibule a česneku potřebuje pór více vody, a proto ho během letních měsíců pravidelně zavlažujeme dávkami 15–25 mm. Za celou vegetační sezónu mu tak dodáváme 150–220 mm vody.
Salát (hlávkový, ledový a listový) je na vodu nejnáročnější od výsadby do období tvorby hlávek. Vzhledem k mělkému prokořenění se zavlažuje dávkami 10–15 mm v 3–4denních intervalech a celková potřeba závlahy za vegetaci je 80–120 mm. Špenát vyžaduje rovnoměrně vlhkou půdu během celé vegetace, nejvyšší nároky na závlahu má 3–4 týdny před sklizní. V závislosti na průběhu počasí zavlažujeme špenát v intervalu 5–7 dní dávkami 10–15 mm vody, přičemž za vegetaci mu dodáme závlahou 80–120 mm vody.
Salát je na závlahu náročný od výsadby do období tvorby hlávky
Pro plodovou zeleninu je výhodná spodní kapková závlaha, díky které se zkrátí ovlhčení listů, a díky tomu se omezí rozvoj houbových chorob.
Rajčata vyžadují vydatnou zálivku po výsadbě, aby se dobře ujala, dále před začátkem kvetení a také v období, kdy narůstají plody. Rajčeti vyhovuje více závlaha větším množstvím vody (20–30 mm) jednou za několik dní než závlaha každý den menší dávkou vody. Tento způsob závlahy podpoří hlubší prokořenění. Papriku zavlažujeme obdobně jako rajče. První zálivku vyžaduje po výsadbě a dále pak především v době tvorby květů a při nasazování plodů. V období plodnosti zavlažujeme papriku dávkami 15–25 mm v 7–10denních intervalech.
Okurky patří mezi zeleninu citlivou na nedostatek vody během kvetení a v době růstu plodů. Vzhledem k tomu, že okurka vyžaduje půdu provzdušněnou, musíme zavlažovat tak, aby nedošlo k jejímu převlhčení. To navíc může ochladit půdu do té míry, že dojde k horšímu kvetení. Vzhledem k citlivosti okurky na podchlazení bychom se rovněž měli vyhnout závlaze studenou vodou. U tykví je potřebná závlaha především v první polovině vegetace s využitím kapkové závlahy, použít lze ale i závlahu postřikem, neboť tykve tolik netrpí houbovými chorobami jako např. okurky a rajčata.
Hrách, fazol a bob jsou na nedostatek vláhy citlivé především před květem a v době nasazování lusků a při tvorbě semen. Během vegetace zavlažujeme závlahovými dávkami 15–20 mm 2–4 × za vegetaci.
Hrách vyžaduje dostatek vláhy před květem, v době nasazování lusků a během tvorby semen
Pokud budeme vysévat luskovou zeleninu v létě v sušším období, je vhodné půdu předem dostatečně provlhčit.
Foto autor
Srpen – období, kdy probíhá letní sklizeň. Letničky i trvalky kvetou naplno, rajčata i okurky dozrávají, cuketové recepty víří internet.
Je to jen pár týdnů, kdy jsme na zahradě sklidili poslední plody a už je čas myslet na nové výsevy. Paprika jednoznačně patří mezi ty první.
Když jsem byl malý kluk, tak jsme jim říkali rajská jablíčka. Až později převládlo označení rajče, rajčata, rajče jedlé, lilek rajče (Solanum lycopersicum).
Příjemné slunné dny pozdního léta, chvíle trávené s rodinou či přáteli, dobré jídlo a pití, dostatek čerstvé zeleniny a kvalitní maso. To všechno jsou dobré důvody ke grilování.
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
