Čím zalévat, jakou vodu používat na zahradě a jak zálivkou šetřit

8. 5. 2021

Kdybychom si mohli u zlaté rybky přát něco zahrádkářského, pak by to vedle zákazu růstu plevelů byla nejspíš možnost ovlivnit pravidelnost a vydatnost srážek. Abychom vždy měli čím zalévat.

Ono sice prší, ale ne vždy tehdy, kdy potřebujeme. Najít vhodný zdroj a rezervoár vody, to může být někdy otázkou důvtipu, jindy dost finančně náročnou operací.

Ne vždy bývá voda pro zahradu ta pravá

Dešťová voda je nejspíše to nejlepší, čím můžeme zalévat. Při budování chatky, zahradního domku nebo i rodinného domu je dobré přihlédnout k možnosti jímat vodu stékající ze střechy do nějaké nádrže. Dešťová voda je v podstatě čistá (téměř jako destilovaná), padá na zem optimálně teplá. Pokud ji zachycujeme, udržuje si v nádobách teplotu okolí. Vodu můžeme chytat do sudu pod okapem, do vysloužilé vany, do pevné nádrže v zemi, do bazénku.

Na konci této soustavy stejně musí být odtok do kanalizace, nebo třeba do trvalkového záhonu, aby voda nepodmáčela okolí.

Voda pro zahradu svedená ze střechy

Čistá voda z okapu; foto Shutterstock

Nač se hodí voda ze střechy

Teoreticky by se dala kvalita dešťové vody vylepšit oddělením první desítky litrů vody sbírané ze střechy, abychom tu další, nejčistší mohli použít pro zálivku jedlých užitkových rostlin.

Zejména krátce trvající déšť nenaředí množství té první vody, která spláchla špínu ze střechy. tak, aby se nehodila jen ke květinám. Střecha je ideální prostor pro usazování prachu, všeho co létá ve vzduchu a občas se usadí. Navíc se v létě na slunci zahřívá, vypaluje.

Ze střešní krytiny, jako je kanadský šindel, plech, natíraný plech, stará azbestová krytina, déšť vymývá určitý podíl látek, které se teplem uvolnily. Jak střecha stárne, je jich stále méně.

Zelenina může být k těmto látkám vnímavá, mohou ji poškozovat. Nebo jen prostě ulpí na jejich povrchu. I to může být problém. Třeba azbest nevadí v půdě, ve vodě, ale když létá vzduchem. Takže když voda jde přímo do země, nikde se neodpařuje na povrchu třeba i rostlin, nemusí být problémem.

Pokud se má voda možnost odpařit na hladkých površích, už to tak dobré není. Nejcitlivějšími rostlinami, pokud jde o reakci na cizorodé látky ve vodě, zemině, mezi zeleninou, jsou řeřicha, mladé rostlinky a výsevy salátů.

Sudy na vodu ze střechy zahradního domku

K zahrádce patří sudy na vodu ze střechy; foto Shutterstock

Voda z vodních toků a nádrží

Ve středních a nížinných polohách Česka je pro zalévání velmi vhodná voda z řek, potoků rybníků či jezer. Vyhovuje její teplota, obsah rozpuštěných látek. Protože zpravidla nemá vysoký obsah minerálních látek (to nemusí splňovat vody horských bystřin, z podzemních pramenů, vody protékající vápencovým krasem), říká se jí voda měkká.

Pokud ji bereme přímo z koryta, může být znečištěna produkty látkové výměny člověka a zvířat nebo i přímým vývodem domovní kanalizace nebo i potravinářských závodů.

Voda ze studny, jejíž hladinu ovlivňuje sousední zdroj povrchové vody, nebývá závadná, protože skruže  studny jsou obsypány pískem a průsak vody skrz něj do studny je docela účinným čisticím filtrováním. Pokud je ve studni voda, máme čím zalévat.

  • Pokud ve vodě žijí ryby, nemá podivné zabarvení a zápach, neústí do ní přímo kanalizace, tehdy je solidním zdrojem zálivkové vody. Při vyšším obsahu fosforu a dusíku se často ucpávají jemná sítka rozstřikovačů a rosičů. Bují v nich mikrobiální život, množí se zde, laicky řečeno slizy a řasy.

Voda z vodovodu

Tam, kde je dostupná voda z městského řadu, není problém s hygienickými normami, s mechanickou čistotou. Studená voda má mít podle normy maximálně 12 °C. To je pro rostliny málo. Takovou vodu necháváme spíše odstát. Alespoň se z ní uvolní i látky používané na její dezinfekci.

Velmi nepříjemné je v tomto případě zjištění, že za vodu, kterou vystříkáme do záhonů a na trávníky, zaplatíme vodné a ve velkém množství případů i stočné.

Zahradní nádoba na dešťovku

Zahradní nádržka na vodu odstátou pro zálivku; foto Shutterstock

Voda studniční

Je při přímém čerpání na zalévání příliš studená. Tvrdost vody je dána podložím, kterým protéká. Tedy nemusí být nutně tvrdá, ale bývá. Minerálie z takové vody se v půdě s dostatkem humusu, nijak neprojeví. Na převážně anorganických substrátech může po delší době poněkud měnit pH. Počítáme-li s tím, musíme hnojit hnojivy neutralizujícími její účinek.

Odpadová voda

Voda z odpadů na zahrádkách je také použitelná. Pokud na mytí používáme přípravky odbouratelné biologicky, lze ji použít přímo na zálivku (stromy, keře, trvalky,..), jinak musí projít čištěním. Zajímavé jsou prosakovací, kořenové čističky. Obrazně řečeno: Na jedné straně lijete špinavou tekutinu do bažinky mezi kořeny rostlin a na druhé, po prosáknutí, vytéká čistá voda.

Splašky, domovní odpad, voda z odpadové jímky se mohou biologicky rozložit. Pěstují se mikroorganismy, které po nasazení do jímky zpracují organickou hmotu a v přepadu je téměř čistá voda na zalévání.

  • Nechce to ovšem do odpadu vylévat vše (zbytky barev, rozpouštědla, oleje, pesticidy, dezinfekční přípravky,…), jinak si mikrofaunu vybijeme.
  • Další potíž je s tím, zda takové řešení dovolí hygienické normy. Pokud ne, nakonec i takto zpracovanou odpadovou vodu budeme muset nechat odvézt do čističky vod.

V plošných zadešťovacích systémech se používají i odpadové vody z průmyslu škrobárenského, cukrovarnického. Na pole se vyvážejí i kaly, zbytky po umytí brambor, řepy. Pro zahrádku takové kaly v čerstvém stavu nejsou vhodné. Jen jejich hustý podíl se může hodit do kompostu. Pokud splňuje normu obsahu například těžkých kovů.

Zavlažujeme jahodník

Jahody potřebují, abychom je měli čím zalévat; foto Shutterstock

Nízký tlak je pro záhony výhodou

Pro vodu dešťovou mluví ještě další plus. Musíme jí rozlévat z konve nebo z hadice, samospádem jí rozvádíme z nádoby výše nad povrchem země, ve které je nízký tlak. Neničíme tolik strukturu půdy, jako když stříkáme hadicí vodu hnanou čerpadlem, vodu z městského řádu, vodoteče.

Zalévání konví je cílené. Pokud neprší a zalijeme záhony plošně, probudíte semena plevelů, musíme je ničit. Pokud zaléváme jen jednotlivé rostliny, ze suché, nakypřené půdy okolo nich nic nevyroste.

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

3. 12. 2022

Začátkem prosince připravíme chvojí pro přikrývku rostlin

Na začátku prosince je dobré připravit zásobu chvojí, abychom ho měli po ruce v případě, že přijdou silnější mrazy a bude třeba přikrýt dosud nechráněné rostliny. Zabezpečit potřebují zejména stálezelené a dvouletky.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x