Strom roku 2020: Na podzim plody rodí, co do štrúdlu se hodí
25. 10. 2020Pozoruhodná písnička vznikla v průběhu 19. ročníku soutěžní ankety Strom roku. Pořádá ji Nadace Partnerství a pořadí vybraných finalistů určuje veřejné hlasování.
„Pamatuju se, že jsme jako děti pomáhali sbírat seno z louky v holinkách. Na loukách to čvachtalo a posečená tráva se musela odvézt a sušit jinde,“ řekl v jednom z rozhovorů Lubor Křížek.
„O dvacet let později byla ta samá louka vyprahlá a tráva tam sotva rostla,“ vysvětloval Lubor, co ho přimělo k pokusu vybudovat v místě, které dobře znal, tůně. Všiml si, jak negativní účinek měly dobové meliorace.
Lubor Křížek pak upoutal pozornost řady lidí tím, že se mu u hájenky na Sedlčansku podařilo zastavit vysychání louky. Postupně vyhloubil několik jam, ve kterých vznikly propojené tůně.
Současně přehradil meliorační strouhu, o které věděl, že tam před lety byla vybudována. Tak vznikla první tůň. Spočítal si, že tudy odtékalo obrovské množství vody.
Tůně začaly zadržovat vodu s tajícího sněhu a jarních dešťů, v suchém létě vysychaly.
„Díky zadržené srážkové vodě bylo poměrně brzo vidět, jak se do okolní půdy vrací vláha… Asi jsem začal s nápravou včas,“ komentuje změny, které následovaly.
Ačkoliv tůně nejsou napojeny na vodní tok, dokážou zadržovat srážkovou vodu průsakem z okolní půdy a naopak v době sucha zásobovat nejbližší okolí. Nejvíc vody mívají tůně na jaře. V létě v nich bývá mělko, na podzim se zase plní.
„Že tady tůně zásobují vláhou blízké okolí, bylo vidět na množství sklizeného sena. A také nám přestala klesat hladina vody ve studni.“
Lubor Křížek po čase ještě vylepšil zásobování tůní vodou tím, že vybudoval mez v terénu nad tůněmi. Mez při velkých deštích natáhne vodu, která průsakem půdou putuje třeba až několik dní do tůní.
Lubor Křížek doporučuje už od jara nesestříhávat trávníky v zahradách příliš nízko, aby se tím zbytečně nesnižovala schopnost kořenů zadržovat vláhu. Přilehlý sad kosí dvakrát do roka.
„Mez není příliš dlouhá, ale dokáže zadržet mnoho kubíků vody, které se valí po poli nebo po silnici při lijáku. Pro mě je na mezi asi nejdůležitější, že mi s jejím navršením pomohli místní zemědělci.
Dokonce vstřícně rozčlenili svá pole na menší části a nevysévají na ně tzv. širokořádkové plodiny: ani kukuřici, ani brambory. Je to rozumné opatření proti suchu.“
Systém tůní Lubora Křížka ocenila také Nadace Partnersttví ve svém projektu Adapterra Awards , který podporuje nejlepší nápady, jak čelit projevům klimatické změny. V kategorii volná krajina zvítězil v ročníku 2020 společně s projektem navrácení řeky Dyje do tří odstavených ramen, které realizovalo Povodí Moravy.
V kategorii zastavěná území porotce nejvíc zaujal Park u Rakováčku v Rokycanech, který slouží místním lidem i rakům. Cenu za unikátní pracovní prostředí vyhrál ČSOB Kampus v pražských Radlicích se stromy a parkem na střeše a chytrým systémem vytápění a chlazení. V kategorii můj domov zvítězil téměř soběstačný slaměný dům v Dobřejovicích. Cenu za nejlepší projekt na území Prahy, partnera soutěže, získaly Plužiny jako příklad šetrného zemědělství v hlavním městě.
Foto Nadace Partnerství
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.