Václav Větvička o zahradnickém nádobíčku čili vercajku

15. 1. 2022

Na replice starého anglického plakátu – kdysi snad reklamy – je jediné slovo. A pak už jen obrázky nářadí čili vercajku. Od rýče po motyčku, kudlu či nůžky.

A to mne přivedlo k zamyšlení nad tak obyčejnými věcmi, jakými je zahradnické nářadí. Neb náčiní, to jak pro koho. Pro mne možná vercajk. Pro dalšího třeba nádobíčko.

Plakát vercajku

Zahradnický vercajk; zdroj Shutterstock

My zahrádkáři jsme vlastně malozemědělci, malorolníci, a jak říká jeden protidrogový slogan menší než malí. Pračlověku Janečkovi a jeho následovníkům postačil hák. Buď ho tahal za sebou a vytvořil předobraz pluhu, nebo s ním kopal a později si vymyslel na stejném principu motyku. V samých začátcích obrábění půdy mu stačilo to, co odkoukal v přírodě, nejčastěji větev s pahýlem boční větve.

Nevím, zda si v neolitu, v mladší době kamenné, dokázali přivázat pazourek či co ke klacku a tím vytvořit motyku. K tlučení (včetně tlučení po hlavách sousedů a jiných nepřátel), případně k mydlení po hlavě ulovenému zvířeti to jistě šlo nejsnáz.

Když se rozhodl (a nebylo to rozhodnutí ze dne na den, možná ani ze století do století ne), že už nebude lovit a sbírat a že je jednodušší si kus lesa vypálit či vyžďářit – a oplotit proti nenechavým sousedům i zvěři, musel dobytou půdu nějak zpracovat. Do drnu nic nezasejete. Pak, taky ne ze dne na den, objevil bronz a po něm železo. Od té doby to šlo ráz na ráz a skončilo to (nejen) na vaší/naší zahrádce u nářadí běžně námi užívaného.

Od drnu přes bronz k železu

Ale: Zamysleli jste se někdy, co je za současnými tvary vercajku skryto nebo zakleto námahy našich předchůdců, než přišli na to, že rýč má mít právě takový tvar a prohnutí jaké má a že čím lepší materiál, z něhož je list rýče vykován, tím déle rýč (i vy) vydrží? Ještě nedávno byly i u nás k mání rýče, o nichž jsem si dovolil tvrdit, že byly z nočníkové oceli. Zaryli jste, a než jste hroudu vyzvedli a převrátili, ohnul se list rýče div ne do pravého úhlu.

Nebo si vezměte takové detaily, jako je horní konec násady rýče: od madýlka ve taru T přes rozmanitá očka či podkovovité útvary! Pak dokonce někdo přišel s nápadem, že dřík, násada rýče, bude-li (mírně esovitě) prohnutá, poslouží k pohodlnější práci – pokud se o rytí dá hovořit jako o práci pohodlné.

Kdy přišly ke slovu rycí vidle, jsem nevypátral, ale je to zařízení víc než užitečné. Je to něco jako hybridní motor u lexusu či jiného dokonalého automobilu. Kříženec vidlí a rýče. A co všechno při pohonu vašima rukama či vašich rukou dokáže.

J. Habětín a motyka na křen

Úzká motyka na bezpečné dobývání křenu; foto D. Auf

Chvála lenochova vercajku

Mám nevelkou, přesto celoživotní sbírku motyk! To je vášeň: od srdcovek po ty úzkolisté, plecí či plečkové s prstíčky na odvrácené straně listu! To nemohl vymyslet pracovitý člověk, ale lenoch, protože jak známo, lenost je hybná síla pokroku. Alespoň třeba právě v naší zahradničině.

A což ty malé, příruční plečky, ty prstíčkové, troj- nebo pětiprsté! Nedám na ně dopustit, a navíc, teď k stáru, kdy každé ohnutí zad hrozí tím, že se už nenarovnám – tedy navíc teď jsem ocenil nápad jiného lenocha a odpůrce shýbání, který nasadil onu troj- či pětiprstku na dlouhou násadu a dá se tak plejt (nebo spíše jen okopávat a kypřit) i ve stoje.

Možná, že se někdy zastavím i u nůžek a zahradnických kudel. To jsou kapitoly samy pro sebe. Než někdo vymyslel žabku, musel se trápit jako staří zedníci, než vymysleli zednickou lžíci v tom tvaru a s takovým zahnutím či úhlem kovové části dříku či řapíku listu, v jakém ji známe dnes.

Jen se na ty své němé kolegy a spolupracovníky zadívejte – a nemáte-li zrovna co na práci, leden je jako stvořený k nenáročné údržbě, třeba jen k naolejování listu rejče, který se už teď třese na jaro stejně jako vy.

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Můj dědeček – zahradník zemřel před 70 roky. Pamatuji si na něho, i když jsem byla malá. Dodnes opatruji jeho dvě žabky a zahradnické nůžky.

Na stará kolena jsem začala zahradničit, dokonce jsem zázrakem koupila kdysi zahradu mých rodičů, zanechanou tak, jak ji opustili, zpustlou a zanedbanou, i se starou boudou, a v ní, světe div se, naklepaná nabroušená kosa!!! Vzala jsem ji do rukou, tak lehkou a vyváženou a když šustila v trávě, zpívala mi o dětství…..

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

13. 8. 2022

Živé ploty z jehličnanů během srpna sestřihneme a prořežeme

V srpnu sestřihneme živé ploty z jehličnatých dřevin. Stěny plotu udržujeme skloněné. Svislé stěny by se snadno odspodu vyholovaly. Ideální tvar je dole širší, směrem vzhůru se mírně zužující.

zobrazit další rady a tipy
2
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x