Václav Větvička o únorových insekticidech a sčítání housenek

1. 2. 2021

Moje insekticidy mne sice stojí jednou týdně kilo slunečnicových semen – pardon, nažek – ale taky naplňujou hrdostí a jistotou, že ani tou nejmenší chemií nezatěžuju. Keře před okny, park, přírodu, svět.

A přesto tam mám insekticid nadmíru účelný a výkonný. Jen si vezměte ty značky! Co exemplář, to výjimečnost: koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka. Občas přiletí hejnko mlynaříků. Jen moudivláčka jsem tam ještě nepřilákal.

Sýkorovití (Paridae) je ptačí čeleď z řádu pěvců (Passeriformes) a podřádu zpěvných (Oscines). Už ve škole se mi líbilo označení pěvců vědeckým názvem Passeriformes. Passer je totiž rodové jméno vrabců a ti toho sice nakecají, nacvrlikají a našvitoří dost, ale do skřivana, natož do slavíka mají daleko.

Uhelníček

Sýkora uhelníček

To rozmanité sýkory už se spíš zpěvu blíží, i když melodie a rytmus jsou jednoduché. Za teplejších únorových dní už i koňadry začínají zpívat své ci-ci-bé nebo pilovat, jak říkám (možná sám) jiným veršům jejich zpěvu.

Čeleď sýkorovitých zahrnuje něco přes 60 druhů a máte-li to štěstí, že máte okna do parku, ty naše nejznámější tam uvidíte. To víte, že i mezi nimi je nejhojnější ta nejhojnější obecně, sýkora koňadra. Už před desítkami let si povzdechl pan doktor Hanzák se svými kolegy, jak v krajině ubývá doupných stromů a jak si koňadry vymýšlejí náhrady: poštovní schránku, hlavu zahradní pumpy, kropicí konev, pohozený klobouk, rozbitý hrnec, starou botu, plechovku od konzervy. V lepším případě i vyhnilý kůl v plotě. Taková rozmanitost jim vůbec nevadí, protože hnízdo si v jakémkoliv prostředí zařídí po svém – a skoro vždycky dobře.

Koňadry (a i jiní) jsou výbornými bryology, znalci mechů. Základ hnízda – i v té kropicí konvi (samozřejmě v ní nesmí být voda a po dobu hnízdění ji nesmíte používat!) – tedy základ hnízda je vysoká vrstva mechu. Nejlépe rozmanitě rozvětvených druhů, jichž je obvykle plný kdejaký zanedbaný trávník.

Pak následuje vystýlka ze zvířecích chlupů a vlny. Kde to sýkory nasbírají, je předmětem mého trvalého podivu a obdivu. Ještě jsem žádnou koňadru neviděl vytrhávat sousedovic Barykovi srst nebo škubat ovci.

Sýkory, jako klasičtí arboricolní (stromovití) hmyzožravci (nezaměňovat s hmyzožravcem krtkem a rejskem) jsou opravdu dokonalým insekticidem. Při hmotnosti vlastního těla necelých 20 gramů, dvou dek, připraví o život (k naší zahradnické radosti) nejméně 130 housenek. Každá koňadra 130!

Babka

Sýkora babka

Pan doktor Hanzák u terénní stanice, do níž jsem jezdíval na břehu rybníka Velký Tisý na Třeboňsku, umístil u koňadřího hnízda svého času jakési píchačky, jak to sám nazval. Odborně tomu říkal aktograf. Zaznamenával u hnízda každý přílet a odlet.

Budu pana doktora dál citovat: Když se vyklubala první mláďata, zaznamenaly píchačky 200 příletů za den. Po deseti dnech to bylo 450, pak 600 a dále počet cest stoupal s hladem pištících mláďat, až se ustálil posledního dne před vylétnutím z hnízda na 800. Osmi stovkách housenek a jiného hmyzu. Z jiného pohledu pan doktor zaznamenal 80 příletů za hodinu a 3 za minutu.

Ještě přidám nějaké to číslo z jeho sledování: Za dobu hnízdění donesli rodiče mláďatům asi 8000 housenek a jiného hmyzu, tj. přibližně tři čtvrtě kilogramu živé potravy.

Dokázal by to třeba – ne, nebudu jmenovat značku – tedy dokázal by to třeba váš oblíbený chemický insekticid, bratru za 120,- Kč jedno balení?

Pravda, koňadra je z našich sýkor největší, ale modřinka i další menší sýkory, babka, parukářka i uhelníček dokážou podobné divy. Jistě je dobře znáte a poznáváte. Modřinku určitě, parukářku jak by smet podle štětičky zježených pírek na hlavě. Uhelníčka vedle babky poznáte podle bělavé skvrny na šíji, v zátylku.

Než nastane čas housenek, dopřejte jim trochu slunečnice!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

25. 2. 2021

Vyséváme letničky s dlouhou dobou předpěstování

Konec února a počátek března je důležitým obdobím pro výsev letniček s dlouhou dobou předpěstování. Ideálními podmínkami je teplý skleník, nebo jiný prosvětlený prostor s teplotami 20-22°C. Po vzejití a přepikýrování je možné teplotu snížit na 18°C.

zobrazit další rady a tipy