Václav Větvička o tom, jak ho životem provázejí vilíny

19. 2. 2023

Když jsem v srpnu 1963 nastoupil do Průhonic, brzy jsem od pana Stržínka vyškemral sazeničku vilínu. Čekala mě tam i další setkání s vilíny.

Pan Stržínek byl jeden z řady skvělých průhonických zahradníků, možná ještě pamětníků Silva Tarouky, zakladatele parku. Dostal jsem od něj tehdy vilín měkký, Hamamelis mollis. Od roku 1964 keř svítil, někdy už únorovou dobou, na naší zahradě. Svítil až ve vyšším věku, to dá rozum, že padesáticentimetrová sazenička toho mnoho nenasvítí.

Desítky let parádně kvetl

Vilíny svítí nejčastěji v únoru

Květy v předjaří svítí

Mnoho let touto dobou, za slunečného dne, kdy se korunou vilínu proplétal kontralicht, jak se hezky česky protisvětlu říká, to byla podívaná mimořádná, protože pozadí mu dělaly tmavé, třebaže stříbrné smrky – a náš domeček.

Už v roce 2016 se mi však nějak nezdál; první nezdobou bylo, že začal mít menší a menší listy. Kvetl parádně, o to nic. Ale ty listy, zásobovače všeho živého, ty stály za málo.

O rok později najednou jedna partie keře za druhou začaly zasychat. Poslední své jaro také zářil. Protože vilíny zpravidla kvetou před olistěním, ještě to vypadalo, že vydrží. Nevydržel. Koncem léta zbejvala keři s korunou v průměru asi čtyřmetrovou, snad jen jedna živá větev. A tak, nerad, jsem mu poděkoval za mnohaletou, více než padesátiletou službu.

Vilíny mám rád

Mám vilíny rád od svých průhonických časů, kdy jsem se s nimi seznámil. Pod tamním alpinem s deskou Silva Taroukovou rostl (a ještě roste) mohutný vilín – a můj tehdejší kolega ing. Šindelář, jenž se vilíny vážně zaobíral, nedaleko onoho starého keře založil velkou kolekci rozmanitých taxonů, druhů i kultivarů tohoto zajímavého rodu.

Já jsem si pak opatřil červeně kvetoucí kultivar Jelena, štěpovaný na podnoži vilínu viržinského. Jelena je už taky na pravdě vilínovské, ale ta podnož vytrvale obrůstá.

Vilín odrůda Jelena

Vilín Jelena; foto Shutterstock

Vilíny viržínské, čínské, japonské..

Velmi zajímavé a užitečné jsou vilíny, které podle svého rodiště nesou jméno vilín viržinský (Hamamelis virginiana). Tato rostlina se proslavila i v kosmetice jako složka pleťových vod.

U německých Brém dokonce vznikly plantáže viržinského vilínu, kde se doslova těžil vilínový list, folium hamamelidis. Sušené listy sloužily samy nebo v preparátech (například v někdejším populárním Avirilu H). Obsahové látky ovlivňují příznivě žíly, slouží jako adstringens (léčivo se stahujícími účinky) a používaly se v podobě čípků i jako antihemeroidikum.

Vilín měkký, Hamamelis mollis je Číňan, z provincie Hu-peh.

Japonský vilín (H. japonica) byl jedním z rodičovských taxonů asi v zahradách nejrozšířenějšího vilínu prostředního, z něhož pochází řada kultivarů. Druhým z rodičů byl právě vilín měkký.

Svým způsobem je zajímavý, třebaže méně odolný, vilín jarní, Hamamaleils vernalis z oblasti od státu Missourri, Oklahoma, Louisiana a Alabama na severoamerickém kontinentu.

Vilíny

Vilín měkký Verna

Květy mrazivé krásy

Popisovat vilíny je asi zbytečné, však je znáte. Mne na nich nejvíce fascinují právě ony květy, jejichž korunní lístky jsou doslova pentlicovité, uzounké, rozmanitě pokroucené a nejčastěji zářivě žluté.

Jednou v Průhonicích přišla náhle uprostřed února omrzlice, ledovka. Déšť namrzal na předmětech – na drátech plotů, na suchých lodyhách z loňska – a mj. i na květech právě kvetoucího vilínu měkkého. Jen kdybych si teď vzpomněl, kam jsem ten obrázek založil!

Půl života marně hledám inspiraci našich předků vedoucí k českému jménu vilín. Nemá nic společného s vilností, jak by se prvoplánově nabízelo; stejně tak je mu cizí jméno Vilém, Vilík či Vilík.

To vědecké jméno rodu, Hamamelis, je vykládáno jako složenina z řeckého výrazu hama = současně a mélon = jablko. Prý proto, že na keři zůstávají současně zralé plody z předchozí sezony – a již znovu kvete. Zvláště ten viržinský vilín to uměl, protože někdy kvetl už od prosince, v lednu často a v únoru naplno.

Foto autor a Shutterstock

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Dobrý den, zrovna včera jsem objevila na zahradě opět krásně kvetoucí vilín, kterému já říkám „vilínek“. Manžel donesl domů malou sazeničku asi před jedenácti lety z nějakého výprodeje u zahradníka. Nevěděli jsme, co to je za rostlinu. Já jsem typovala na lísku podle listů, později nám došlo, že je to podnož, na které je Vilín naroubovaný. Už několik let nám dělá náš „vilínek“, pravděpodobně měkký, v předjaří svými květy radost.
Děkuji za pěkný článek. Zdravím pana Větvičku i vás v redakci.
Radoslava Doulíková

velmi poučné

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

19. 4. 2024

Aby jiřinky, mečíky, sasanky a další naplno rozkvetly do krásy

Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.

zobrazit další rady a tipy
2
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x