Domů » Zahrada » Rady » Píše Václav Větvička » Václav Větvička o houževnatosti Ruscusu

Václav Větvička o houževnatosti Ruscusu

Uklízel jsem onehdy v zásuvkách a našel medaile či mince, které jsem kdysi sbíral. Na některých stálo na aversu Pontifex Maximus. Tak jsou označováni nejvyšší církevní hodnostáři, ergo papežové. A já, už nevím jakou zkratkou – snad za to mohou uplynulé Vánoce, jsem si najednou vybavil podobné slůvko, totiž ponticus. To souvisí se starým názvem Černého moře Pontus (P. Euxinus), a přeneseně pak i na černomořské pobřeží od Malé Asie po Arménii. Rostliny odtud pocházející nebo popsané mají epiteton, druhové jméno, ponticus. Jako třeba Ruscus ponticus.

Ruscus floristy oblíbený

Na odstřihnuté stonky takové rostliny se denně (s výjimkou víkendů) dívám v jídelně našeho pracoviště. Staly se totiž módními prvky rozmanitých květinových vazeb, a už jim to drží víc než 20 let. Mají velkou výhodu, že pokud jsou naaranžovány ve váze, přežijí víc než jedno aranžmá, jeden z květinových doprovodů. Spíš víc než několik, mož­ná i hodně. Ruscus zvadlý stonek snad nikdy nenabídne. Ruscus ponticus (ale i další z téhož rodu, – je jich popsáno asi 6 druhů) bych měl citovat spíš jako Ruscus aculeatus. Jenomže já jsem se tu vazbu na Černé moře či jeho pobřeží vyjádřenou v druhovém jménu ponticus naučil kdysi dávno na jmenovce ve skleníku Botanické zahrady UK, kde jsem očumoval ještě jako studentík.

Větvičky s fylokladii se používají jako dekorace do květinových vazeb

Jazykověda má vášeň

Druhové jméno ponticus jsme si vysvětlili, tak ještě ono aculeatus. To má kořeny také v latině, kde aculeus znamená osten, aculeatus pichlavý, ostnitý. V našem případě to patrně znamená, že má „listy“ zakončené ostrou špičkou či vybí­hající v ostrou špičku. Kdyby to ovšem byly listy. Pravé listy. Než se dám do morfologie, ještě zůstanu u jazykovědy: Rodové Ruscus se dovolává také latiny, kde rus = venkov (vzpomeňte si např. na rustikální sloh v architektuře); druhá část slova připomíná jeho někdejší venkovské využití. Vyráběla se z něj košťata. Scopa = koště.

Fascinující Ruscus

České jméno dostal rod Ruscus tak trochu nadneseně nebo přeneseně. Zní totiž listnatec. Při prvním pohledu na větévku listnatce jsou vidět jen stonky a „listy“. Při pozorném pohledu prohlí­žeče najednou překvapí, že uprostřed „listu“ je cosi jako květ a po dalším del­ším čase plod, červená bobule. Někdy dokonce uprostřed onoho „listu“ vyrůstá další lístek a v jeho úžlabí (paždí) nejen květ, ale někdy 3 až 5 drobných květů. Je to jedna ze zvláštností pří­rody, kde na zelené (hranaté) lodyze vyrůstají jakési hnědé blanité šupiny a z jejich paždí vyrůstá zelený útvar podobný listu. Označuje se jako fylokladium, do plochy rozšířená stopka květenství. Tam kde by formálně stonek končil květenstvím, vyrůstá podpůrný listen splývající se spodním fylokladiem do souvislého, listové čepeli podobného útvaru, kladodia.

Květy vyrůstající na fylokládiích

Jiný pohled na svět rostlin

Svého času patřil listnatec do čeledi liliovitých a podčeledi chřestovitých. Dnes jsou chřestovité uznávanou samostatnou čeledí Asparagaceae. I náš špargl, chřest – asparágus tam patří. Na sklonku léta 2019 vyšel v nakladatelství Academia Klíč ke květeně České republiky. Už se drží jiných pohledů na svět a rostliny, a já jsem marně hledal na obvyklém místě na konci publikace ony liliovité a další. Nový pohled na svět spočívá v tom, že krytosemenné rostliny se už nedělí na dvouděložné a jednoděložné, ale na tzv. bazální skupiny krytosemenných rostlin, Magnoliopsida, po nich následují jednoděložné (Liliopsida) a na konec dvouděložné, Rosopsida. Do oné bazální skupiny patří z našich lekníny, šácholany (magnolie), kopytníky a podražce; po nich přijde hned puškvorec a zmí­něné jednoděložné včetně trav atd. Všechno neuzavírá obvyklý okřehek, ale hvězdnicovité jestřábníky a chlupáčky.

Listnatec pichlavý (Ruscus aculeatus)

Ruscus snese chlad i šero

Vrátím se k listnatcům: Do vazeb se nejčastěji používá Ruscus hypoglossum (listatec čípkový). Kdybychom stále žili ve společném státě, mohl bych teď listnatec čípkový prohlásit za náš domácí, protože byl zaznamenán v Malých Karpatech, od Bratislavy až po Modru. Zmiňovaný Ruscus ponticus alias aculeatus býval častou ozdobou chladných prostor. Ten nejkrásnější jsem vídal na faře pana děkana Mráze v Bělčicích u Blatné. Mohlo mu být tak 50 až 70 let. Tomu listnatci, ne panu děkanovi.

Foto Shutterstock

Související články

řeřicha rukola rychlení výsev

Leden využijme na inventuru semen a rychlení řeřichy na vatě

16. 1. 2024

Odpočíváme, kontrolujeme uskladněnou zeleninu a plánujeme novou sezonu. Ale také si dopřejeme vitamínovou bombu v podobě naklíčené řeřichy.

číst více

juditka konvalinky leden mráz novoročenka rychlení barborek zima zlatice

Začal leden; doma lze rychlit kvítí a dát mu jméno z kalendáře

1. 1. 2022

Vegetace je v útlumu, půda zpravidla promrzlá v celé orniční vrstvě. Leden sice prodlužuje den, slunce však svítí v průměru jen 3 % z celoročního úhrnu.

číst více

brambořík čemeřice kamélie konvalinky podzim Vánoce

Které květiny jsou vánoční a co napovídají jejich barvy?

26. 11. 2021

Květinovou vánoční módu odedávna ovlivňují rostliny, které ve vánoční době kvetou, mají hezké plody nebo se dají přirychlit.

číst více

leden pergola plot réva v zimě výsadba révy zeď zimní řez révy

I pěstitelům vinné révy dává leden volno na plánování

9. 1. 2020

Nejchladnější měsíce roku se nehodí pro řez vinné révy. Neořezaný keř révy totiž snáší zimní mrazy lépe, než keř, který bychom ořezali.

číst více