Domů » Zahrada » Rady » Píše Václav Větvička » Václav Větvička o rákosí tam za vodou, ve vodě i na skále

Václav Větvička o rákosí tam za vodou, ve vodě i na skále

Matuška a paní Pilarová.

A když jsem sedl k červencovému fejetonku, na mou duši na psí uši mi z počítadla tahle písnička pomáhala. Jen mi neřekla, jak to s tím rákosím je, v jaké je ve vodě i za vodou.

To nejpravější rákosí je pochopitelně rákosí z rákosu obecného, Phragmites australis. Dřív se říkalo communis, obecný, ale to mu zůstalo jen v češtině. Botanikové zjistili, že starší a platnější jméno je Phragmites australis. To australis zní jako jižní, rozhodně ne australský.

Ačkoliv také v Austrálii rákos roste. A jen dokládá, že tato tráva je tak vytrvalá, a tak odolná, že roste, jako jedna z mála rostlin a bez valného přispění člověka, kosmopolitně. Všude. Jistě, že ne třeba daleko za polárními kruhy, to dá rozum, ale jinak opravdu obecně. A dokonce k růstu nepotřebuje ani vodu.

Vzpomínám si na někdejší botanizování na Křivoklátsku s dr. Jiřím Kolbekem. Ten mne přivedl k tzv. Čertově skále nad Berounkou. A tam, možná čtyři, možná víc metrů nad řekou i nad silnicí rostl ve skalní štěrbině on, pan rákos, Phragmites australis, kterého jsem si bez vody představit nedovedl.

Rákos obecný (Phragmites australis)

V červnu roste připažené, v srpnu rozpaží

Rákos je nejčastější a někdy i nejmohutnější vodní tráva. Jeho stébla jsou pevnější než nejsmělejší lidské konstrukce. Ve dně se rozrůstá sítí oddenků, které jej stabilizují tak, že je odolný nejen k větrům, ale i ke kolísání vodní hladiny.

Ze stébel rákosu vyrůstají úzké listy, které během vegetační doby mění svoji polohu, resp. úhel odbočení. V červnu je velmi ostrý, listy jsou téměř připažené ke stéblu; v červenci se blíží zhruba 80 stupňům, v srpnu odstávají listy téměř pravoúhle.

Historie a současnost na střeše domu: krytina z dunajské rákosiny, na ní dnešní technika

To je dobrý poznávací znak odlišující rákos od podobných trav, například od chrastice rákosovité, Phalaris arundinacea.

Ta se navíc liší i drobným anatomickým (morfologickým) znakem. Zatímco rákos má tzv. jazýček v místě odbočování listu od stébla nahrazen věnečkem chlupů, chrastice má klasické blanité jazýčky až 6 mm velké.

Rostou-li rákos a chrastice ve stejných podmínkách, mohou se lišit vzrůstem a velikostí. Chrastice bývá zpravidla vysoká kolem jednoho metru, rákos dokáže být až čtyři metry vysoký. Takový je pravidelně zejména v deltě Dunaje v Rumunsku.

Tam patří k základnímu životnímu prostředí speciálního etnika, které kdysi tuto oblast osídlilo. Lidé žili v rákosových chatrčích a plavili se tady na rákosových člunech. Dodnes využívají rákos k obživě a řemeslům. Samozřejmě, že rákos není jejich stravou, ale dokážou z rákosových stébel a listů vytvořit zázračné věci.

Krásný selský dům v oblasti delty Dunaje, postavený Lipovany (Dunaki), příslušníky zdejší národnostní menšiny

Rákosí jedinečné ve stínění

Vědecké jméno rákosu, Phragmites, souvisí s řeckým výrazem fragma, tj. ohrada. Rákos byl od nepaměti častým materiálem pro stavbu ohrad, oplocení a k navazujícím účelům.

Na rákos a rákosové rohože nedali dopustit zejména zahradníci, protože rákosové stínovky byly tím nejlepším materiálem jak pro stínění zasklených ploch (skleníků, pařenišť), tak i pro tzv. vysoké stínění, kdy nad školkovaným materiálem se na konstrukcích zhruba 1–1,5 m vysokých rozprostíraly rákosové rohože. Ty mohly být různé hustoty, to podle toho, kolik stínu měly vrhat. Rákos se používal i jako střešní krytina (rákosové došky) a to nejen ve zmíněné dunajské deltě.

Výroba rákosového zboží proslavila město Bakov nad Jizerou, kde jsem rákosové došky viděl vyrábět před několika lety. Pravé bakovské rákosové zboží ovšem nemělo s rákosem obecným nic společného; z rákosu byly opravdu jen ty došky a stínovky. Rákosové zboží, které Bakov nad Jizerou proslavilo, se vyrábělo z jiné rákosiny, z vysoké byliny z pobřeží vod a okrajů vodních ploch – totiž z orobince.

Foto Shutterstock

Související články

číška čumbrk fejeton kaštan nažka oplodí palma semena tvary semen

Václav Větvička o věcech prvních: Než je zakryje zem

1. 2. 2022

Nelekejte se, žádná mortalita, natož morbidita v titulku není. A navíc, zem se netýká všech! Všech? Jakých všech? Inu, je únor, a to je čas na časné výsevy 

číst více

drchnička macešky ptačinec

Václav Větvička o drchničce a violce na poli po sklizni

6. 8. 2021

Anagalis s Violou. Ta jména připomínají postavy z řecké či antické mytologie. Jako třeba Dafnis a Chloe. Zůstaňme však v současnosti a na sklizeném poli.

číst více

chléb pranostika řepka žito

Václav Větvička o červenci, lípách, žitě a chlebu

6. 7. 2020

Zelená je stále sytá, začínají se objevovat červené tóny. Jistěže ne v květech, tam se drží už nějaký čas, ale třeba v plodech. Ne nadarmo nese červenec jméno právě po červenání.

číst více

dýmka pastvina seno silovoň stáj tomka vonná tomkovice tonkové boby

Václav Větvička o tomce vonné: Seno a stáj, tak voní náš kraj

1. 6. 2020

Tomka to je, kdo či co je příčinou té krásné červnové vůně sena. Milovníci dýmkových tabáků ji také znají.

číst více