Domů » Zahrada » Rady » Píše Václav Větvička » Václav Větvička o jméně podléšky: Co kvete pod lískou?

Václav Větvička o jméně podléšky: Co kvete pod lískou?

A v obou případech se pojmenování odvolávají na játra: Hepatica a Leberblume. Hepar jsou játra, stejně jako německé die Leber.

Takové spojení byliny a jater je v tomto případě založeno na tvaru listu jaterníku, či spíš na tvaru laloků jeho trojlaločných listů.

Podléšky kvetou brzy, často mezi loňským listím

Podléšky rostoucí pod lískou

Jaterník je tedy v podstatě slovo převzaté, přeložené. Na rozdíl od něho existuje už staročeské slůvko podléščka, podleštka, podliska i podláška „Značí bylinu rostoucí pod lískou“ zapsal Józef Rostafiński v díle Symbola ad historiam naturalem medii aevi I. a II., vydaném v roce 1900 v Krakově. Taková jména se zalíbila i Němcům, kteří vedle Leberblume mají i Hasselblaume, Hasselblume.

Co léčí játra

Jazykovědci ovšem tvrdí, že i jméno jaterník je v podstatě lidové a mezi lid že proniklo od staročeských lékařů s odvoláním „…a proto slove jatrnie bylina, nebo všecky neduhy jatrní a žluče vpravdě a skušeně hojí“.

Náš jaterník Hepatica nobilis (známý i jako H. triloba – trojlaločný podle tvaru listu) ovšem neroste jen pod lískami, ale v podrostu listnatých a smíšených lesů a v křovinách včetně lískových, od nížiny do pahorkatiny. Ovšem místy, například ve zmíněných pahorkatinách může i chybět.

Co rádo roste pod lískou

Dlužno připomenout, že lidová mluva a rozmanitá nářečí nalézala pod lískou i jiné byliny, jako například violku psí, Viola canina. Sloboda s Bartošem (každý zvlášť!) říkali této fialce podléštka, Holuby (na Slovensku) podlieščička, a to vše prý ze staročeského podléštná fiola, protože „ráda roste pod lískou“.

Jinou, na podobných místech rostoucí bylinou, byla Primula veris, prvosenka jarní, která měla krajová jména rozmanitá, např. bukvice bílá, kropáček – a zase podleštka.

Podléšky, jedny z prvních jarních květů

Co kvete pod sněhem

Nezřídka se podléšky pod lískou vyskytují i s  podbělem. V tomto případě je shodné snad jen místo výskytu; jméno rozhodně ne. Podběl, kdysi zaměňovaný i s devětsilem, má dvojí výklad jména: Buď ten, který se odvolává na bělavou spodní barvu listu (vespod bílý, podběl) a nebo podle toho, že často zjara zapadne i kvetoucí podběl pozdním sněhem, a pod onou bílou peřinou roste a kvete.

Na zcela jiných místech u nás roste i podbílek; jeho jméno neznamená, že to je nějaký malý podběl (nebo svého času devětsil), ale bývá spojován s podobou dužnatého stvolu či lodyhy jak u rodu Petasites (devětsil) tak i rodu Lathreaea (podbílek). Také v tomto případě se ono podbělové připomenutí spojuje s barvou jeho oddenku, bílém, jako slonová kost.

Na stejné notě s výkladem podbělího jména, odvolávajícího se na pozdní sníh, je i jméno sněženky, podsněžníku.

Zbývají podmrvka a podslunečník

Začnu s druhým: Je to umělé jméno pro rod Abutilon, které poprvé uveřejnil Jan Svatopluk Presl ve svém Rostlináři v roce 1820; Týž Presl byl autorem i jména podmrvka pro kapradinu z rodu Notholaena. Výklad je trochu kostrbatý, připomínající první výklad podbělu.

Abutilon, dávným českým označením podslunečník

Podmrvka neroste pod hnojem, mrvou, ale na spodní straně listů má plevovité, v mládí bělošedé, pak rezavé šupinky, jakoby potřísněné mrvou…

Na závěr se velkým obloukem vrátím ke jménům podléšky coby jaterníku. Ten má ovšem i jiná lidová jména. Vedle kuřířiti a modří (na Hané) to jsou slůvka jako sisí, sisílek a podobná. Podobná i bulharskému sasanu, jímž jsou v Bulharsku označovány příbuzné sasanky; Ostatně: jméno naší sasanky není původní, lidové, ale umělé, inspirované  jinými slovanskými jazyky – vedle bulharštiny a polštiny i srbochorvatštinou.

Foto Shutterstock

Související články

číška čumbrk fejeton kaštan nažka oplodí palma semena tvary semen

Václav Větvička o věcech prvních: Než je zakryje zem

1. 2. 2022

Nelekejte se, žádná mortalita, natož morbidita v titulku není. A navíc, zem se netýká všech! Všech? Jakých všech? Inu, je únor, a to je čas na časné výsevy 

číst více

časopis Zahrádkář klejicha tobolka

Václav Větvička o papouškovi na sklenici vína

27. 11. 2021

Botanik Václav Větvička v tištěném časopise Zahrádkář pravidelně odpovídá zahrádkářům, kteří se ptají po názvu neznámých rostlin. Přidává i zajímavosti.

číst více

Buddleja davidii komule motýlí keř

Václav Větvička o motýlím keři se dvěma kmocháčky

5. 8. 2020

Když je na tom našinec dobře, může mít, kromě rodičů, i kmotra. Nikoliv toho mafiánského, ale kmocháčka, kmotříčka.

číst více

březovník obecný březový dehet bříza bříza bělokorá kozák březový

Václav Větvička o bříze v březnu: Nevěsta zahrad

3. 3. 2020

Na břízu se dívají našinci nejčastěji z hlediska svých zájmů, profese, užitečnosti nebo užitkovosti, vzhledu a tak dokolečka.

číst více